Mé jméno je Nikdo

Western, který se sice hezky sleduje, ale po jeho skončení máte pocit, že byste jeho ignorováním o nic podstatného nepřišli. Terence Hill ze sebe po většinu času dělá šaška a Henry Fonda je poněkud vyčpělejší, než by si jeho role žádala. Vliv Leoneho je zde patrný v každém druhém záběru, jakémukoli jeho filmu se to ale rovnat nemůže, nicméně Morriconeho hudba je jako vždy parádní a leckdy připomene Tenkrát na Západě (jeden motiv se hodně podobá skladbě A Man With A Harmonica). A předělávka Jízdy Valkýr je vysloveně lahůdková. P.S. Ty odkazy na Peckinpaha měly být pouze humorným rýpnutím, nebo se jednalo o poctu? (29.01.2010)

Hilla mám rád. Fondu mám rád. Morriconeho mám rád. Westerny mám rád. Leoneho mám rád. Nabízí se otázka, proč se mi jeví Nikdo jako velmi hloupý a protivný film. Čím to? Proč ten neustávající pocit -wtf!?!?- při sledování filmu? Není to ani komedie, ani pořádný western. Hill ze sebe dělá pitomce a Fonda tu prostě nemá co hrát. A jeden pěkný motiv od Morriconeho to nezachrání. (06.11.2014)

Tenhle film je učiněná nostalgie! Nečekal bych, že na konci snímku u mě převáží spíše pozitivní dojmy, protože v průběhu sledování to na to rozhodně nevypadalo. Ano, příběh je slabý, některá místa jsou hluchá, ale to co činí toto dílo vskutku ojedinělým je pozoruhodná kombinace žánrů, kdy jeden neví, jestli kouká na drama, komedii či parodii. Jedna legenda odchází (Fonda, není v tom symbolika?) a přichází jiná (Hill, právě s novým atypickým chováním westernového hrdiny), ale Divoký západ již není tím čím býval. Ale byl jím skutečně? To je na tomto filmu kouzelné, protože vrhá na starý dobrý Západ spoustu otazníků. Za velký klad považuju hudbu. Tou Morricone citlivě zvýraznil obě polohy filmu: komickou i dramatickou. No a scény s holiči, netřeba komentovat... Třebaže to tentokrát není za 5, nic to nemění na tom, že Leone byl westernový mistr. Co film, to nevšední a osobitý příspěvek k danému žánru. (25.02.2013)

Spageti western měl dvě etapy – klasický špageťák symbolizovaný zejména filmy Sergia Leoneho a pozdější westernové taškařice symbolizované jmény Spencer – Hill. Tento film stojí přesně na rozmezí, staré dobré špageťáky tu zastupuje Henry Fonda, komedie Terence Hill. A tak tu máme vedle sebe typicky leoneovskou pomalou napínavou scénu, kdy se Jack Bouregard chce nechat oholit, a typické spencerovsko-hillovské fackovačky. Vše kupodivu ve vzácné symbióze. Musím říci, že i po šestém zhlédnutí se mi tento nostalgický western, kdy se v osobě Jacka Bouregarda loučíme se starým Západem i celým žánrem klasického špageti westernu, zdá velice podařený. A hudba Ennia Moriconeho, to je ta pověstná třešnička na dortu. (11.09.2006)

Westernová křeč. Ačkoliv film začíná úvodní sekvencí tak dlouhou a uměle natahovanou, až hraničí s parodií, v žádném případě není komedií. Tohle píšu hned zkraje, při plném vědomí i při vědomí faktu, že je všude okolo uváděn opak. Nejde o to, že by mi nepřipadal vtipný, nepřipadal mi vtipný záměrně a často. Nějaký ten „mimoděk“ vtípek sem tam obsahují i zcela vážné Leoneho spaghetti westerny, jejichž styl je zde buď hodně, hodně neumětelsky parodován, anebo obstojně napodobován. Ne všechny filmy, v nichž hraje Terence Hill jsou komedii, ne všechny filmy, v nichž hraje Henry Fonda jsou dobré. Dobrá, a to za jakýchkoliv podmínek, je hudba Ennia Morriconeho. A snad ještě pár starosvětsky leoneovských scén a závěrečné postesknutí nad dobou podléhající neustálým změnám. Ambice tvůrců příběhu o člověku, který si na náhrobek nechá vytesat „Nobody was faster than me“, byly neskromné, v tom bych viděl hlavní kámen úrazu a důvod nefunkčnosti Nikoho jako celku. 55% Zajímavé komentáře: Cervenak, ArdathBay (13.12.2008)