Valčík s Bašírem

Animák (rozhodně ne pro děti) v dokumentárním stylu o rozpomínání se na krvavé hrůzy jedné války a genocidy? Přesně tak a ještě v dost syrové podobě, po drobných úlomcích a s cákanci krve. Výtečná animace (ta sama by zasloužila pět hvězdiček) a stejně tak výborně zvolený soundtrack. Po většinu filmu velmi poutavé, ovšem občas, při rozhovorech ke konci, jsem trošku ztrácel pozornost. Ta se mi ale vrátila při živých záběrech v závěru. Zatím čtyři hvězdičky, uvidíme napodruhé. (26.09.2010)

Scénář: Ari Folman .. Není aktuálnějšího filmu, který, byť nepřímo, byl napojen na současný segment nekonečného válečného stavu v Izraelsko - Arabském konfliktu (míněna válka v Gaze, 29. prosince 2008 - 18. ledna 2009, prozatím). _____ Folmanovo protiválečné pojetí Vals Im Bashir, jako animovaného autobiografického dokumentu o hledání vlastní paměti a jejího tematizování je vskutku geniální a řádně sugestivní záležitostí. Nejde jen o emocionálně silné výpovědi o válečných událostech, jakožto o celkový nádech surreálna, ve kterém se pod nátlakem krutých událostí postupně rozpouští vzpomínky, které od počátku potlačuje vynucená apatie k smrti a strachu v boji, posílená následnou podvědomou snahou raději všechno vymazat z paměti. Někdy se to podaří, ale většinou ne. Zvolená obrazová forma mi bez problémů sedla, je dostatečně apartní a s pomocí fascinující hudební složky (Haunted Ocean na mě měl podobně ohnivě zdrcující účinek jako Surface Of The Sun v Sunshine) tvoří nevšední zážitek. Jsem zvědav, zda někdy najdou obě znesvářené strany svůj klid. Fatální momenty jejich válek nechť jsou k vidění všem. Nemělo by se na ně zapomínat, jen mám obavu, že se naproti povědomí budou ještě mnohokrát opakovat… _____ „Válka je neuvěřitelně zbytečná věc. Nejde tu o slávu ani o hrdinství. Zpravidla nějaký mladíček jde a neví kam; střílí, aniž ví na koho; je zabit nebo zraněn, ani neví kým.“ (19.01.2009)

Animace je dobrá, hudba je dobrá, ale posledních několik vteřin ve snaze šokovat diváky posílá celý film neúprosně do háje. Možná to byla jen snaha zakrýt, že celý film o ničem nebyl, možná jen prvoplánovitá snaha o silné divácké emoce, ale zbytečné to bylo každopádně. Na Valčík s Bashirem se dívá hezky, ale celý zážitek vyprchal dřív, než jsem došla z kina domů. Nicméně díky příšernému konci si na něj asi vzpomenu i za několik týdnů, takže nakonec svou funkci asi splnil... (24.01.2009)

Říkám rovnou, že animáky nemám moc rád a většině z nich se záměrně vyhýbám. Neviděl jsem Persepolis a vlastně ani nic jiného s touto tématikou a natočeného podobným stylem. Proto jsem k Valčíku přistupoval asi jinak než většina uživatelů. Tento animák byl pro mě svěžím, neobvyklým, zajímavým, originálním a vcelku silným zážitkem, který jen trochu pokazil konec s neanimovanými scénami; to byl zcela evidentní pokus o citové vydírání a abych řekl pravdu, u mě vůbec nedopadl na úrodnou půdu. Každopádně k animaci nemám výhrady, protože detaily jako pára vycházející lidem zúst, když spolu mluví venku v zimě, kouř z cigaret jemně se vznášející ve vzduchu, či naprosto "živé" klepání kolenem při volání, ty mě jako diváka vcelku neznalého žánru "animovaný", docela dostaly. A taky nesmím zapomenout na chvílemi opravdu fenomenální hudbu, kterou jsem si pouštěl ještě dlouho po zhlédnutí filmu. Co chtěl tímto snímkem režisér říct, je myslím naprosto evidentní. Dlouho jsem přemýšlel mezi 4* a plným počtem, ale po zjištění, že tento film není jen na 1 použití (tu hudbu, animaci a ostatně i dialogy, bych si rád vychutnal ještě aspoň 1x), se přikláním k 5*. (20.08.2009)

Tento dojemný film není jen dalším dokumentem o válce, ale netradičně podaný snímek ve vydařené detailní animaci se skvělou hudební podporou skladatele Maxe Richtera. Ari Folman se po 20 letech rozhodne vyhledat své bývalé spolubojovníky a prostřednictvím kolektivních útržků vzpomínek jednotlivých osob tak oživit ty své. Na rozdíl od syrových záběrů, které máme možnost zhlédnout na konci filmu, kreativní animované zpracování vzpomínek, umožnilo Bashirovi ukázat divákům válečné hrůzy bez větší újmy na zdraví. Kombinace vizuálního podání od klasicky ručně kresleného zobrazení až po 3D animaci tak dostává nový rozměr a scéna vylodění vojáků za hudebního doprovodu skladby "The Haunted ocean" byla pro mě silným emocionálním zážitkem. Bashir je ale především protiválečným tahem o invazi a následném masakru palestinských civilistů, který se odehrál v září roku 1982. Jedná o surrealistický snímkem plný emocí, vyprávějící příběh skutečných událostí našeho světa, kde hlavní roli hraje smrt, smutek a snové představy. (9/10) [MFFKV 2008] (12.07.2008)