Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu. První část téměř tříhodinového snímku zachycuje události v letech 1805–1812, mezi dvěma Napoleonovými ruskými taženími. V období mezi těmito válkami prožilo Rusko několikaleté období nejistého míru. Hrdinové procházejí řadou důležitých změn. Nataša Rostovová vyrostla z vytáhlého dítěte v neobyčejně hezkou dívku a zažívá několik milostných vzplanutí. Nakonec svoji největší lásku, knížete Andreje Bolkonského, zrazuje pro obyčejného, rozmařilého světáka Anatola Kuragina. Pierre Bezuchov se stává dědicem ohromného jmění a bez lásky si bere za ženu krásnou Helenu Kuraginovou. Jejich vztah se po svatbě brzy hroutí. Pro nevěru své ženy se bije v souboji s bezohledným důstojníkem Dolochovem. Andrej Bolkonský zůstává těžce zraněn v bitvě u Slavkova a vyrovnává se se smrtí manželky, která zemřela při porodu... Druhá část románového přepisu díla Lva Nikolajeviče Tolstého líčí události roku 1812 od prvních okamžiků Napoleonova vpádu do Ruska přes bitvu u Borodina a obsazení opuštěné Moskvy až po závěrečný útěk demoralizované francouzské armády a její porážku. V té době se rozvíjí osobní život jednotlivých hrdinů. Nataša Rostovová se stává svědkem smrti Andreje Bolkonského, jenž byl těžce zraněn v bitvě u Borodina. Nikolaj Rostov se zamiloval do Andrejovy sestry Marie Bolkonské a pro ni se rozchází se sestřenicí Soňou, s níž byl dosud zasnouben. Péťa Rostov nachází smrt v bitvě před Berezinou. Pierre Bezuchov prodělává velkou duševní změnu, účastní se také bitvy u Borodina, kde se neúspěšně pokouší spáchat atentát na Napoleona. Později v Moskvě, v přestrojení padá do zajetí nepřátelských vojsk a po nesčetných útrapách je osvobozen oddílem někdejšího soka Dolochova. V závěru se znovu setkává se svou první a jedinou láskou – Natašou...
Film natočil významný tvůrce a klasik americké kinematografie King Vidor, který musel zachytit neustále se prolínající dějová pásma literární předlohy. S citem ukazuje vysokou aristokracii, scény utrpení ruských hrdinů, jeho mistrovství se však projevuje hlavně v bitevních scénách. Film se natáčel pro americkou distribuční společnost Paramount v Itálii a dohled známých producentů Dina De Laurentiise a Carla Pontiho ovlivnil i mezinárodní složení tvůrců. Hudbu napsal známý filmový skladatel Nino Rota, za obrazovou část ručil britský kameraman Jack Cardiff. Křehkou a půvabnou Natašu Rostovovou ztvárnila Audrey Hepburnová. Úlohu nevyrovnaného, rozevlátého Pierra Bezuchova ztěsnil Henry Fonda, knížete Andreje Bolkonského hraje Mel Ferrer, jenž byl v soukromí několik let partnerem Hepburnové. Roli světáka Anatola Kuragina představuje Ital Vittorio Gassman, lehkovážnou a nevěrnou Helenu Kuraginovou vytvořila švédská filmová hvězda Anita Ekbergová. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

Han22 

všechny recenze uživatele

Můj vztah k adaptacím podobných těžnotonážních klasik vyjadřuje myslím jasně hodnocení filmů jako Anna Kareina, Jana Eyerová či Pýcha a předsudek. Vojna a mír má navíc naprosto vražedné tři a půl hodiny, takže po týdnu sledování a 4násobném usnutí si můžu odškrtnout další klasiku. Klady jsou jasné - krásná výprava, úchvatné kostýmy, některé kouzelné scény (balet) a herci. Mel Ferrer, Henry Fonda a především skvělá Audrey Hepburnová. Mínusem je smrtící nuda po celý film. První dvě hodiny jsou milostné tokání, melodramatické výlevy, tuny nezajímavých vedlejších postav a žvanění, žvanění, žvanění. Třetí hodinu odpálí v podstatě jediná delší válečná scéna, Napoleon vtrhne do Ruska a začne se konečně trochu něco dít. Vypálená Moskva, pochod smrti ledovou pustinou, stále zoufalejší Napoleon. I tak je to stále šílené melodrama, těch pár válečných scén je kratičkých a zoufale statických. A já budu klidně za barbara a sestřelím "klasiku", protože postavy mě nebavily, děj mě nebavil, dialogy mě nebavily, táhle se to a nudilo a nudilo. Herci, kostýmy a pár slušných scén to vytáhnou pro mě na 2*, ale více ani ťuk. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Jako film velmi půvabné, jako adaptace ruské klasiky nejklasičtější a pohled na jedno pohnuté období ruských dějin z opačného břehu už přece jen vyvolávající spíše úsměv na tváři. Ale ne úsměv škodolibý. Pokud ale něco zvedá tenhle film nad průměr, jsou to bez diskuse herci. Mel Ferrer a Henry Fonda tvoří naprosto dokonalé protipóly urozených lidí své doby a jejich postupná proměna stále ještě dokáže diváka zaujmout. Audrey Hepburn-Nataša, zmítaná osudem i vlastní naivitou mezi nimi, podává Natašinu dětinskost, rozpolcenost i postupné vyzrávání bez křečovitosti, jen ten lehounký šátek přehozený přes její ramena mě v jedné scéně přiměl k pousmání a konstatování, že scénáristé houby věděli, co je to ruská zima. Kdo má rád výpravné americké podívané z 50. a 60. let, bude nesporně spokojený, my ostatní si zabrbláme své obvyklé námitky proti zjednodušování, amerikanizaci a schématizaci, ale nakonec se na to podíváme také. ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Začátek byl super a konec taky, jenže ty prostřední dvě hodiny se dost táhly. Vidorova Vojna a mír bývá porovnávaná s Bondarčukovou tetralogií, a z tohoto souboje odchází poražena technickým K.O., protože jí dokáže konkurovat v jediné kategorii - v postavě Nataši Rostovy, skvěle zahrané živelnou Audrey Hepburn. I tady ale prohrává, protože Ljudmila Savaljeva byla prostě úchvatná. V jednotlivých scénách je rozdíl ještě větší a v těch davových je to doslova propast. Bondarčuk má všechno epičtější, výpravnější, dynamičtější a emocionálnější. Rozdíl v rozpočtu byl příliš velký a ve schopnostech také. Marno naplat, Bondarčuk byl v době režie v plné síle, ale Vidor už se blížil konci kariéry. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Myslím, že sa nedá vyhnúť porovnávaniu Vidorovej verzie Vojny a mieru s Bondarčukovou. Podľa mňa je Vidorova o niečo lepšia a ten rozdiel sa dá vyjadriť tým, že je efektívnejšia. Tolstého dielo je neskutočne rozsiahle a nakrútiť podľa neho film je takmer nemožné. Vidor sa k tejto úlohe postavil ako skúsený hollywoodský režisér. Zohnal kvalitných hercov, v scenári odstránil všetko, čo mu pripadalo nadbytočné, výpravu podriadil disponibilným dolárom a výsledkom síce nie je nijaký zázrak, ale dobre pozerateľný veľkofilm, z ktorého divák získa obraz o čom ten Tolstoj písal. Bondarčukova verzia je ruskou odvetou Vidorovi. Bondarčukovi sa podarilo získať obrovské peniaze a celú armádu vojakov, ktorí mu robili štatistov v bojových scénach. Tých peňazí bolo toľko, koľko si mohol dovoliť uvoľniť iba totalitný štát. Bondarčuk dokázal tie peniaze minúť. Nakrútil film, ktorý sa zapísal do Guinessovej knihy rekordov. Ohromil bojovými scénami, ale zvyškom dokonale unudil. Minul obrovské prostriedky na manipulovanie vojakov a mrzačenie koní, ale nevenoval primeranú pozornosť scénam z lepšej spoločnosti, v ktorých sa aktéri pohybovali ako panáci a bez výrazu deklamovali nariadené texty. Viem, že moje dojmy z oboch verzií sú opačné, ako dojmy väčšiny divákov, ale netrápi ma to. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Náročný, ale krásný filmový zážitek. S knižní Vojnou a mír jsem začal, avšak po nějaké té stránce skončil, protože se u čtení (přijměte prosím moji omluvu vy všichni její fanoušci) dostavila docela velká nuda. Trochu zajímavější byly jen bitvy a jediná postava, které jsem fandil, byl starý Bolkonsky (navenek tvrdý, nepřístupný, ale uvnitř dobrý a čestný chlapík). O to větší paradox mě čekal u sledování filmu, kde mně tato postava přišla docela nepříjemná, zatímco ostatní se mi silně zamlouvali. Vojna a mír stojí hlavně na hercích; rozkošné Audrey Hepburn (u které jde ale také velmi dobře pozorovat proměna její postavy v průběhu filmu), Henry Fondovi (pro mě největší sympaťák) a krom dalších také na příjemném překvapení v podobě Herberta Loma, jehož Napoleona jsem mu fakt „žral“. Dále jsou zde také velmi zdařile provedené bitvy (a vůbec davové scény), dobrá hudba a pěkně udělané kostýmy. A ať už mi to budete chtít věřit, nebo ne, za těch 205 minut jsem se ani chvíli nenudil (stejně tak při druhém zhlédnutí). P.S. Co se týče té ruské atmosféry, o které se zde několik uživatelů zmiňuje...ne, že by na mě dýchala z každého záběru, to netvrdím, ale obrovsky mě potěšila scéna, kdy umírá Bezuchův otec a u jeho postele je slyšet píseň posledního pomazání, a to v ruštině (v tu chvíli jsem ji cítil naplno). Výstižné komentáře: Véča, tahit ()

Galerie (110)

Zajímavosti (33)

  • Vo filme sa použil širokouhlý formát VistaVision, čo tvorcom umožnilo lukratívne pohybové a farebné kompozície. (vander19)
  • Jedná se o jediný dochovaný film, ve kterém Audrey Hepburn hraje spolu se svým prvním manželem Melem Ferrerem, protože televizní film Mayerling se do dnešních dob nedochoval. (SeanBean)
  • Prakticky celý film byl natočen v Itálii, a to včetně bitevních scén u Slavkova a bitvy u Borodina. Tyto scény natáčel druhý režisér Mario Soldati. (SeanBean)

Reklama

Reklama