Sherlock Holmes

Jsem jedním slovem nadšená a více slovy to bylo mnohem lepší, než jsem čekala - což měla být bohapustá onánie, ale ne, Sherlock sice hýřil efekty, ale ty jen sloužily třaskavé směsi svištícího děje a sympatického důvtipu, jakým byl vyšperkován. Že je Downey nedoceněný talent, říkám léta, teď snad konečně přijde zasloužený respekt, protože, a to si donesu polínko do lesa, udělal ze suchara rockovou hvězdu a z tohodle filmu hit. (26.01.2010)

Scénář: Michael Robert Johnson, Anthony Peckham, Simon Kinberg .. Po tisící opět zfilmovaná knižní postava Sherlock Holmes v této podobě povážlivě drhne, rozvíjí nezajímavou, magií ovanutou zápletku, mnoho nechává nedotaženého, prostě vypadá na, dle trendů spíchnutý, producentský pokus (rozpočet $90 milionů tomu nasvědčuje), zda se nová koncepce jinak hloubavé detektivky chytne a rezervy se vyplácají (doufejme že uspokojivě) až příště.. Podle výdělků se chytla, dvojka už se chystá, ale za sebe jako divák spokojený zdaleka nejsem. O to víc mrzí, že látku v rukou měl jinak velmi osobitý a agresivní tvůrce Guy Ritchie a před kameru dokázal naverbovat silnou mužskou i ženskou sestavu. Jenže tentokrát toho moc nenabídl a herce patřičně nevyužil. Zatím je tak Holmes jeho nejslabší film od rozvodu z Madonnou (sračky, které stvořil během jejich manželství radši nevzpomínat - a prvním dvěma pulp dílům se doposud ani nepřiblížil). (14.01.2010)

Nuže, milý Watsone, je to prosté. Pachatelé zanechali při své práci tolik stop, že jejich polapení mohu ponechat i Lestradeovi. Za prvé, je to zjevná snaha mít novou sérii v duchu Pirátů Karibiku. V producentském zadání je odlehčená akce, efektní kamerové jízdy, špičkování mezi postavami. Druhou stopou je známá značka, co diváky přitáhne do kin. Minule pouťová atrakce, nyní slavná literární série. O nás, Watsone. Za třetí, padouchův plán na ovládnutí světa by sedl spíše někam ke kolegovi Bondovi, takže pro odlišení bylo třeba ponechat několik propriet, jako má lulka a housle, temný Londýn či číslo 221 Baker Street. Byl to trochu oříšek, Watsone, protože místy film nabývá atmosféry, za kterou by se nemuselo stydět ani zpracování našich potýkání s Jackem Rozparovačem ve Vraždě na úrovni. Tuto schopnost klamat tělem jsem ovšem začal podezřívat v mnohem rozsáhlejší konverzační části filmu, která nenechává na pochybách, milý doktore a příteli, že hlavním cílem je zábava pro oči a klouzání po povrchu. Korunou důkazu je pak feminizační vsuvka Rachel McAdams, která bohužel vyčerpala všechen svůj přínos spolu s uspávadlem ve šnapsu v nezahalené scéně v hotelovém pokoji. Nic, čím bychom se měli nechat svést na scestí dokore - doktore, sem se mi dívejte. Definitivní konec pachatelův pak je zneužití mých deduktivích schopností k tomu, aby se děj mohl drát třeskutě a často dosti krkolomně vpřed, abych vzápětí mohl objasnit, proč tak a nejinak. Pachatel tedy byl poměrně zdatný, ale do mladých let se raději vrátíme skrze Pyramidu hrůzy alias Young Sherlock Holmes. (18.01.2010)

Konečně vzal někdo Sherlocka za pomyslná varlata a pořádně zmáčkl. Guy Ritchie z nich vymačkal nečekaně akční snímek, přesně takový, jaký vždycky Sherlock mohl být, jenže byl vždycky tak nějak anglicky decentní. Tento americký Downeyho Sherlock je zhruba takový, jak naznačili Cimrmani inspektora Trachtu čili tělem Kašperský a duší Myslík. To vše je kolorováno překrásnou scenérií starého rozestavěného Londýna. A kdyby BBC nenatočila Sherlocka ještě bizerněji, bylo by toto pojetí asi nejlepší. (25.04.2011)

Čárymáry mekgajvvrány...Sherlock Holmes nikdy nebyl zaprděným usedlým detektivem, který nebyl schopen žádné akce. Pojmout jej ale jako podivína, jenž má problémy v kontaktech s realitou, věnuje se zápasení a žárlí na lásky, které mu kradou Watsona? Vlastně... proč ne, že? Ale opravdu musí film o něm až tak připomínat dobrodružství Indiana Jonese? Rozdíly jsou minimální - místo artefaktu se pátrá po vrahovi, který má nějaký zlý plán (zrovna jako nacisté v Indym). Nejsme sice v daleké zemi na území prastaré kultury, ale uznejte, není ponurý retro Londýn 19. století pro dnešního člověka tajemný a exotický. Industriální špína, ocel, parní kotle a temné mraky nahradí skřehotání papoušků, liánami obtočené ruiny a zlaté poklady. Mechanické a elektrické pasti z různých pil a plynovodů jsou stejně atraktivní jako valící se koule a lisovací stropy. Hláškovací slovní přestřelky jsou úplně totožné. Ještě ozdobit dalším množstvím pastí, plameny, čepelemi, pistolemi, bryčkami, plášti, mechanismečky, komíny, parními čluny, palicemi, doky, jedy - vše namíchané do McGyverovského koktejlu, který nedává smysl, ale dobře vypadá. Hlavně, že se divák baví rychlými proměnami prostředí a situací. Možná by mohl být i napjatý, kdyby v něm film dokázal vzbudit obavy o postavy. Ještě štěstí, že hlavní devíza Holmese, dedukce, zůstala. Štěstí? Vlastně ani moc ne. Ritchie nám servíruje fakta v rychlém sledu, dedukce připomínají kulomentou palbu a v té kadenci si možná ani nepovšimneme, jak mělce jsou často promyšleny. Nabízejí nejenom správný Holmesův výklad, nabízejí jich několik. O to míň nabízí film. (12.04.2010)