Pokušení svatého Toníka

Pokušení dodívat se až do konce jsem podlehla až napodruhé a rozhodně toho nelituji. Tento černobílý snímek bych zařadila mezi artové festivalové kousky, každého asi nenadchne. Suerralistický sled obrazů nabízí celou škálu přirovnání a symbolů, je na každém, jak je uchopí. Spíše než drama vnímám Pokušení svatého Toníka jako podobenství. Sled absurdních situací mi značně připomíná Buñuelovu Mléčnou dráhu a poděkování v závěru titulků mi to jen potvrzuje. S klidným svědomím mohu doporučit náročnějším divákům se zállibou v podobných žánrech. Dovedu si představit, že estonská kina zejí prázdnotou a na festivalech se sklízejí ceny. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (01.04.2015)

Toníkova očistná cesta, jež nemůže začít jinak než smrtí. Bezprostředně poté je náš zoufalý hrdina konfrontován se světem, ve kterém jsou zbořeny veškeré hranice. Lidé kolem něj odhazují zábrany, zapomínají na svou důstojnost i vrozené pokrytectví a jednoduše (ne)konají. Toník se snaží zapojit, navázat na starý zaběhlý systém pohodlného života v nestoudném materiálním přebytku, nicméně nic nefunguje, snad jen ta jeho luxusní kára, ale ten svět kolem? Jeden strádá, aby se druhý zvrhle přežíral a jako vrchol všeho znesvětil nebohou dcerušku právě propuštěné starého dělníka, jehož lopotná práce ho držela při životě. Toník pozoruje a začíná chápat, jeho cesta do temné hlubiny lidských duší, na jejímž dně sotva čeká laskavé bílé světýlko, je lemována bezcitností i brutalitou, nakonec je pouze kus masa, čekající na rozporcování tímto zvráceným světem, jemuž vládnou sadističtí řezníci s motorovkou. Je vůbec naděje? Co takhle láska, životní pokora či skutečné duševní souznění? Velmi naivní, Toníku, jdi se raději zahrabat jak kus přejetýho psa! Po všech stránkách neskutečná, pro mě zcela bezchybná, žánrově velmi bohatá jízda, která prý donutí polovinu diváků odejít po několika minutách z kina, aby taky ne, tato zvlněná společenská zrcadla jsou dokonce i nesnášena. (12.09.2017)

Tyjo, zdálo se mi to, nebo tu stihli citovat filmy z nejméně půlky dějin kinematografie? No, i když taky chápu ty, pro který to bylo utrpení. u Bazinků. P.S.: A soundtrack sháním moc, a budu za něj moc vděčný. Jo, a někdo kdo to viděl ve Varech, a pamatuje si úvod? Říkal někdo, proč to v Estonsku nemají rádi? Nějaké infos o tom? (11.03.2011)

Pohrebom začína film. Večierok je prapodivnou čiernou omšou. Kňaz pustého kostola v Boha už dávno neverí, no napriek tomu levituje. Frajerka odoláva sexu, no nakoniec ju zavrú do bordelu pre vyvolených. Polícia koná úplne proti svojmu zmyslu. Biznismeni sa zapájajú do hedonisticky odpudivých rozkoší tela. A tak podobne a tak ďalej. Plus neskutočne priliehavá hudba. (31.07.2020)

Temná je noc, mé děti, má drahá maso mas, den se opět v noc obrátil, jeho záře daleko od nás, ale my, co jsme se nikdy neoddávali naději,my, narození proti naší vůli, nevinní vrození hříšníci, hněteni hněvem již od lůna, průměrní snad v duši, ale silní v opovrhování, my se tmy nebojíme, protože my dobře víme, že je to temnota sama, co nás sem vyvrhla! Tak pojď, čase mrtvol, čase ostří a vražd, čase nestydatého chtíče, ryba chcípá v moři, člověk na ulici, kolabující zvěrokruh nastává. (08.02.2015)