Pokušení svatého Toníka

kafkovská vize pobaltského Estonska v rozvíjejícím se kapitalismu. Výrazově hodně silné především v některých surrealistických scénách, u kterých jsem byl v rozpacích mezi zděšením a smíchem. A i když to chvílemi bylo hodně utahané, tak se mi to líbilo na slabší 4 hvězdičky a rád si to zopakuju a doufám že i užiju víc těch bizardností a absurdit. Je to bezpochyby další z filmů, které v TV neuvidíte a musíte si na něj zajít na festival nebo hledat v prohnilých a nebezpečných vodách internetu. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (09.04.2013)

Brutálně zvláštní, ale nebyla tam snad jediná scéna, která by neměla nějakou pointu a nebo jednoduše nedokázala zaujmout. Těch 114 minut pak probíhá hrozně dlouho, ale ve výsledku utečou neuvěřitelně rychle a nejzvláštnější na tom je, že ten příběh, ačkoliv ubíhá po kapitolách, vlastně nemá žádný hlubší smysl, prostě plyne a Vy scénu, co scénu nevíte, kam bude směřovat. A pokaždé se bude jednat o docela zásadní šok. Zvláštní. Překvapuje mě, že zrovna Estonci se do něčeho takového pustili, ale na druhou stranu, proč by ne. Každý národ má nějaký ty svoje úchyly. (13.04.2012)

Pohrebom začína film. Večierok je prapodivnou čiernou omšou. Kňaz pustého kostola v Boha už dávno neverí, no napriek tomu levituje. Frajerka odoláva sexu, no nakoniec ju zavrú do bordelu pre vyvolených. Polícia koná úplne proti svojmu zmyslu. Biznismeni sa zapájajú do hedonisticky odpudivých rozkoší tela. A tak podobne a tak ďalej. Plus neskutočne priliehavá hudba. (31.07.2020)

Püha Tõnu kiusamine je surrealistická, symbolická alegorie dekadentního, prohnilého světa (houšť proutí), ve kterém hl. postava filmu světec (Toník) bloudí ve snaze nalezení nové životní cesty. První cesta Toníka neustále vábí do života luxusu, druhá naopak do duchovních hodnot. Film je natočený mistrně s bohatými konstrukčními postupy a stavbou příběhu. Od kamerových záběrů, rámování samotného obrazu s hrou se světlem a stíny pro navození pocitu stísněnosti, až po symbolicky černobílé podání barev jako významu putovních cest. [9,5/10] (20.02.2013)

A tento poznáte? Buñuel, Bergman, Lynch, Wenders a Kaurismäki sa strednú za účelom natočenia spoločného filmu. Aki má z toho brainstormingu však jediný hovno, pretože ostatní komunikujú telepaticky. Tak aspoň exne fľašu vodky a pomaly začína chápať. Asi taký je tento film. "Ten plot chcete diagonálne? Čo, aký plot? Chcete povedať, že tu nie sme? Ale ja som si žiadny plot neobjednal. Možno tu teda nie sme. Ani táto dodávka, ten dom a záhrada. Možno tu nie je ani táto planéta." Ach to transcendentno, nemôžeš žiť s ním, ale bez neho to nejde. :D (19.04.2014)