Putování s domácími zvířaty

Film je fajny… jen jsem čekal něco jiného… možná „Útěk do divočiny“. A první drsné chladné nemluvné záběry… se najednou začnou tavit v poetiku a romantiku… četné záběry na úchvatné nahé tělo hlavního herce… a úchvatné záběry na tvář herečky – radost, smích, oči, slunce a vítr v zrzavých vlasech… a druhý den mi to došlo! Takže pokud chcete vědět, co se stalo s Pipi Dlouhou punčochou, když dospěla – odstěhovala se do Ruska! :-) Nebo je to taková verze pro dospělé. Hlavní hrdinka vše řeší se stejnou vrozenou bravurou (ostatně obléká se a žije taky stejně jako Pipi), takže na nějakou postupnou emancipaci spíš zapomeňte, i její tolik zmiňované cestování a putování jsou spíš takové epizody, jako když se dítě vydá na dobrodružnou výpravu ke stohu… na výlet loďkou k tajemnému pokladu… Opakuji, pokud chcete vidět dospělou Pipi Dlouhou punčochu, film stojí za to. (08.02.2012)

Prodala krávu a koupila kozu - a televizu. Zrzka. Domácí zvířata jako dočasní zástupci dítěte - touhu po něm vyjadřuje explicitně před milencem, patriarchální rodina je jí méně než lhostejná a muži jen prostředkem vedoucímu k cílu. Ovšem i s dítětem (v závěru filmu) se ocitá na bezbřehé vodě... Při tomto filmu mě také napadlo (dosud však nepromyšleno, i když se to zřejmě především týká zobrazování svádění a erotických scén), jak zásadně jiné jsou soudobé filmy natočené ženou a mužem, a jak snadno se dají od sebe odlišit - ale to raději nechme na Slavoje Žižka nebo jiného myslitele (až na to budou mít kdy). (09.06.2017)

Žádná jiná současná kinematografie mě neláká víc než Ruská leč dostupnost ruských filmů je u nás opravdu velmi mizivá a proto počet současných ruských filmů, které jsem viděl je zastaven na číslovce pět. Číslem pět, který žije v mý mysli se stalo Putování s domácími zvířaty a stejně jako ostatní čtyři ruský filmy i tento mě nadchnul. Má v sobě poetičnost, vnitřní krásu a nádherný styl vyprávění. Kseniya Kutepova v tomhle filmu naprosto září. Jak chlap se přiznávám že ženskýmu myšlení absolutně nerozumím a ani se o to nesnažím, ale tady stačil pohled hlavní hrdinky a všechno mě dávalo svůj smysl. Nádherná ukázka toho, že filmový úmění dokáže mluvit stejným jazykem na všechny lidi, kteří chtějí poslouchat. (18.01.2012)

Sympaticky minimalistický film ve všech směrech: scénář, režie, kamera, herectví... Xenia Kutěpovová, představitelka hlavní role, je jméno, které by si měli zapamatovat všichni, jejichž filmový obzor není omezen pouze Hollywoodem. Pro mě představuje herecký objev: její gestika a hlavně mimika je při vší úspornosti naprosto přesná ve vyjadřování vnitřního napětí, které je ještě působivější v kontrastu s tím, že navenek se jakoby nic neděje. Dokonalost sama. (18.01.2012)

Film, který mi - ať už třeba svou atmosférou nebo charakteristikou hlavní postavy - připomněl řadu filmů jiných (mj. Kachyňovu Krávu z r. 1992, Hanekeho Pianistku z r. 2001, nebo i třeba Renčova Hlídače č. 47 z r. 2008). Velmi komorní a málomluvný snímek vyznívá velmi optimisticky, neboť rozehrává oblíbenou filmovou variaci na téma "nikdy není pozdě změnit svůj život". Film táhne krásná kamera i hudba, a především představitelka hlavní role Kseniya Kutepova, která je ze stejného rodu éterických východoslovanských krásek, jako třeba moje oblíbená slovenská zrzka Táňa Pauhofová, nebo třeba naše sestry Geislerovy. Pro rusofilně naladěného diváka, jako jsem já, je "Putování s domácími zvířaty" zajímavým filmovým pohledem na současné Rusko, který si maximální hodnocení určitě zaslouží. (24.04.2011)