Trhliny

Dramatické, zlé, temné, předpojaté, uzavřené, klaustrofobické, šílené, manipulativní, ovlivněné. Zvlaštní dramatický příběh z prostředí internátní školy pro dívky, kde je uzavřená skupina skokanek, nová španělka, kapitánka týmu a učitelka, která celý svůj život prožila v internátní škole. Do toho zvláštní láska a chtíč. Konec překvapující, i když tolik zase taky ne. Skvělé prostředí i hudba. Co se týče hereckých výkonů Eva Green podala obdivuhodný výkon. Film, který není moc pozitivní. ..skoky do vody na jaře? Blázni, fakt! (03.08.2010)

Dívčí přátelství je velmi vrtkavé. Kdo hodlá vyčnívat, může to schytat. Taťka Ridley a strejda Tony Scott chtěli udělat radost určitě zajímavé tvůrkyni Jordan, a tak pustili nějaké prašule, aby mohlo vzniknout psychologické drama o jedné dívčí internátní škole. Zdobí ho znovu naprosto přesvědčivá Eva Green, u které alespoň pro mě platí to, co u Keiry Knightley. Ta totiž ve svých dobových dramatech nechává vzpomenout na eleganci starého Hollywoodu, Green se tentokrát do třicátých let minulého století také náramně hodí. Palec nahoru si ještě zaslouží ostatní mladé hrdinky (včetně jinde často se svlékající a přinejmenším půvabné Maríe Valverde) i kamera Johna Mathiesona. Úsměv Mony Lisy to v konzervativním prostředí dívčí univerzity zkoušel po linii moderního rozvíjení ducha mladých dívek, a byla to docela nuda. Tady se naštěstí těm „pravým hodnotám“ obloukem vyhneme, ostatně jsme na britských ostrovech, přesto mě výsledek nepohltil. V mnoha případech tu máme „zvraty“ surově natlačené do děje (kupříkladu jak buřička Miss G. najde v nové tváři školy nebývalé potěšení, jak náhle dívky otočí sympatie k Fiammě), vztahy se tak mění nečekaně rychle a s nevyzpytatelnými důsledky. Jo, a vyholené podpaží mi do třicátých let minulého století zrovna dvakrát nepasuje!! (29.05.2014)

Tohle není nejistý režijní debut kde se chodí opatrně po špičkách. Vypadá to totiž na další ženu režisérku, která ma koule (po Bigelow) a nebojí se říct divákům jasnou message. Cracks mají především fantastické herecké výkony, kterým dominuje duševně rozervaná a zakomplexovaná Eva Green, která se z filozifií nabité moderní učitelky postupně vyloupne v šílenou harpii schopnou naprosto všeho. Potěší výborně napsané, plastické vedlejší postavy a artové britské prostředí maloměsta s patřičně okázalými přírodními scenériemi. Má to ty správné grády a konec, ačkoliv očekávatelný, velmi povedený. (29.09.2014)

Úchvatné drama, kde jeden herecký výkon přebíjí druhý - nejlepší rozhodně byly Eva Green a Juno Temple. Spletitý příběh, nádherná hudba a prostředí britského venkova. Na jednu stranu se zdá být film zbytečně dlouhý, ale pomalý vývoj postupně rozvíjí jednotlivé charaktery, a mě jako diváka to v nejednom směru uchvátilo. (29.02.2012)

Dívčí škola z minulého či předminulého století, zkrátka z doby, ve které se tyto příběhy ze staré Anglie obvykle odehrávají. Žačky jsou oblečené do ohavných stejnokrojů a učitelky jsou staré, vrásčité a upjaté do svých korzetů a důstojnosti. Jako divoká lilie mezi bodláky se mezi nimi vyjímá „slečna G“. Její nekonvenční krásu a nespoutaného ducha žačky bezmezně obdivují a učitelky tolerují – i když s nesouhlasně sevřenými rty a pohoršeně se chvějícím chřípím. Při pohledu zblízka je ale patrné, že tenhle poetický výjev z anglického venkova má značné trhliny. Drobná šikana se občas povážlivě zvrhne a slečna G svýma pozoruhodnýma očima hypnotizuje dívky jako šelma vyhlédnuté oběti. A každého predátora nejvíce dráždí oběť, která se nevzdává… Jordanu Scottovi se podařilo natočit slušně temný komorní příběh, který se naštěstí nepokouší o analýzu ženské duše, ani si nepřisuzuje povinnost předat divákovi nějaké hlubokomyslné poselství. Zato však v člověku hezkou chvíli rezonuje jako chvění vysokého tónu, které zní v uších ještě dlouho potom, co nastalo ticho. (30.03.2012)