Robocop

To bylo poprvé a naposled, co jsem se nechal zlákat do kina mojí topkou. Zařek jsem se, že současným remakům osmdesátkovejch akčnáků nebudu chodit dělat do kina blbečka, ale já jsem fakt marnej. Samotnej film jako by se nemoh rozhodnout jestli chce bejt víc akční nebo sdělnej a nakonec dopad jak vánoční večeře bez bramborovýho sálatu. Daleko větší průser však shledávám v postavách. Milující žena byla až příliš milující, robocop byl hodně robo, ale málo cop, šéf OmniCorpu byl zkrátka Michael keaton a ne šéf OmniCorpu, smysl jednání toho omnáckýho kovboje jsem nepochopil vůbec a ze všeho nejlepší byla postava kterou hrál Samuel L., to se asi někdo scénaristy zeptal a co když na ten film budou koukat retardi a on řek, neva, plácnem tam Samuela a on jim to bude servírovat. Vymazlený kamerový záběry přebíjel občasný houpající nepřehled a tak jedinej nad kým nelámu hůl je Gary. (13.02.2014)

Originál byl satirou ozvláštněný akčňák, remake je spíš satira a psychologický film s (fádními) akčními scénami. Jádrem je nelehký přerod Murphyho v Robocopa a jeho fungování pod lobotomizující taktovkou proradné OCP, který zaujme i díky zajímavým postavám jeho dvou duchovních otců - pragmatickému robomagnátovi a doktorovi se svědomím v tradičně výborném podání Keatona a Oldmana. Scéna, v níž s Murphym zjistíme, kolik toho z něj pod robooblekem zbylo, je šokující jak pro postavu, tak pro diváka kladoucího si otázku, jak by se zachoval na hrdinově místě on. (08.02.2014)

Tak nějak na půl cesty. Verhoevenovu klasiku nijak neglorifikuju, takže jsem k Padilhově předělávce přistupoval bez předsudků, ale nakonec si mě nějak výrazně na svou stranu získat nedokázala. Jako akčňáknový Robocop svými akčními scénami nestrhne a jako satira je příliš nedotažený, ačkoli nějaké nadějné náznaky v něm jsou. Ale celkově prostě takové nevýrazně mdlé. (04.05.2014)

Velkým překvapením je silný scénář, který těží z tématu co může a příběh dokonce má nějáký přesah. Jde trochu jinou cestou než původní RoboCop a to rozhodně není na škodu. Malinko zaostává rutinní akce z níž v závěru vynikne jen bitva s kuřátky. Film si pro sebe kradou Keaton s Oldmanem, kteří kralují ve společných scénách. Samotný Alex Murphy si prošel také jistou proměnnou. Kinnaman sice nedosahuje Wellerových kvalit, ale hraje hodně slušně. Esem v rukávu je režisér José Padilha, který i přes únavné boje se studiem dokázal do projektu dostat spoustu nápadů (a to mu prý z každých deseti, devět zamítli) a drobností, které tahají RoboCopa nahoru. Příště volnější uzdu a bude to bomba. (06.02.2014)

Novodobý RoboCop jednak vzdáva poctu svojmu stvoriteľovi, jadnak ale dodržiava koncept súčasných trendov a snaží sa byť viac pro-divácky tým, že apeluje na srdce a emócie diváka. Padilha však u mňa vyhral na celej čiare práve tým, že sa nesnažil vytvoriť bezúčelnú kópiu originálu, ale priniesol do tohto projektu niečo nové, niečo svoje. Zameranie na charakter Murphyho postavy bol tou správnou voľbou, otvoril sa tak veľký priestor na konfrontáciu robotizmu s ľudskosťou. Zároveň sa nesnaží moralizovať, ani nevyvodzuje závery, toto necháva na divákovi z akého uhla pohľadu sa na celú vec bude pozerať. Významnou vsuvkou sú názory a charakter postáv Keatona a L. Jacksona, symbolizujúce mašinériu národných korporácií, korupcie a mediálne ovplyvňovanie spoločnosti. Toto všetko sa podarilo zosúladiť do jedného celku a pridať k tomu poriadnu dávku coolovej akcie, surovosti a slušne hláškujúcej zábavy. Ešte mi nedá nespomenúť dve mená - Jackie Earle Haley a Michael Kenneth Williams sú herci, ktorých si režiséri obyčajne nevyberajú len tak, Padilha má vkus a cit pre výber hercov a práve títo dvaja toho vedia v priestore niekoľko-pár minút, či dialógov na scéne predviesť viac, než by ste očakávali. Ja som megaspokojný a s radosťou by som uvítal pokračovanie v prípade Padilhovho velenia. 90%. (14.02.2014)