Ni šagu nazad
Režie:
Vitalij VorobjovKamera:
Georgij BlinovObsahy(1)
Victor – mladý sovětský důstojník – se dostane do úplně prvního bombového útoku na západní hranici SSSR. Je těžce zraněn a spolu s přáteli jej zajmou fašisté. Netuší, jak daleko se nachází fronta ani kde jsou sovětské jednotky, ale ani přesto se nevzdají. Victor a jeho přátelé připraví útěk a s nepřítelem bojují, co jim síly stačí. To je nicméně jen začátek jejich cesty za svým vítězstvím. Avšak pouze jeden z nich přežije … (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Zpracování ucházející. Když jsem poznal, že se budu dívat na hrdinu v podání soudruha poručíka, jeho odvahu a jeho boj proti příkoří, těšil jsem se, že nebude nuda. Pak ale mé nadšení opadlo, když soudruh poručík uteče ze zajetí, kosí Němce a na 3 dny se opevní spolu se dvěma věrnými druhy ve skalní pevnosti. Jen se divím, že by je pak Němci nepopravili. Ale zrovna potřebovali na zprovoznění nového ruského děla odborníka a soudruh poručík této možnosti využil, aby spolu s kamarády znovu utekli a znovu se dali do boje. ()
Uznávám, že po filmařské stránce nejde o kdovíjakou hitparádu, ale samotná gerojská story soudruha poručíka mne svou jednoduchou přímočarostí docela zaujala. Jasně, nacionalismus stříká všemi otvory…ale s tím jsem do toho samozřejmě šel. Takže Rusové hrdinní vlastenci, Němci naivní hrdopýškové a to celé v rytmu „ratatatatatata“. Někdo padne, někdo spadne, někdo nejde trefit ani z metru a někdo by svými činy mohl přenášet hory na zádech. Samozřejmě ruské válečné drama disponuje i spoustou nelogičností a faktických přešlapů…..ale jaký válečný film (obzvláště Ruský) ne, že soudruhu poručíku? ()
Velmi průměrný ruský film s řadou viditelných nedodělků scénáristických, hereckých i odborných přes veškerou snahu o modernost a novost pojetí nepřekonává tradicionalismy brežněvovské stagnace a v mnoha ohledech jde i pod jejich úroveň. Fakt, že jsem poprvé viděl zblízka zobrazen rozvrat v ruských bojových liniích v prvních dnech hitlerovského přepadu tehdejšího SSSR, tyto nepřehlédnutelné skutečnosti může vyvážit jen velmi vzdáleně. Viditelná snaha o velkorysost výpravy a pojetí se tak nemohla neminout se smyslem a původní ambicí díla. ()
Takový průměrný válečný film, který nijak zvlášť nevybočuje ze sovětského/ruského stylu zobrazování Velké vlastenecké války. Rudoarmjeci jsou zde zdatní, stateční a uvědomělí a Němci pyšní, nadutí a porazitelní. Zajímavým prvkem je přiznání, že ne všichni obyvatelé SSSR viděli zpočátku v Němcích okupanty - myšleno zejména pro Ukrajinu. Myšlenka je vyjádřena částí filmu, kde jsou sovětší zajatci verbováni bojovat po boku Němců. Naprosto nevěrohodně na mne působila epizoda s "novým" typem děla, které nejsou Němci absolutně schopni sami prozkoumat a musí k tomu použít zajatců. No to nebylo scénáristicky nejšťastnější.... ()
Měl jsem co dělat abych překousl začátek, kde hrdina plave pěkně prsa tak dvacet minut, a nepřítel to ze souše do něj pekelně kropí puškama a on si dál plave, ani okolo něj pořádně neproletí žádný náboj, tak, že nakonec uplave a já měl prostě sto chutí to vypnout, ale okamžitě se to vystřídalo zase s trošku lepší scénou a zase mě to začalo zajímat, jenže ten samý problém se opakoval a já byl jak na houpačce a to se mi značně nelíbilo. K tomu sledovat krátkovlasý Rusáky jak vypadají skoro stejně je stejně úmorné jako koukat na čínský historický válečný film s dvaceti hrdiny a všechny si dopodrobna pamatovat a nezmatkovat. To prostě nejde. Tak nějak mám těch špatných filmů dost plný zuby. Ani krok zpět není dobrým filmem. Možná tak chvíli vypadá, ale skáče z dobré a průměrné scény do špatné až hrůzné, a tím vším se táhne dlouhotrvající nuda. ()
Reklama