Neřízená střela

Krásna ukážka toho, že aj klišé sa dá natočiť s nadhľadom a prehľadom. Nighy je dokonalý v každom zábere každého filmu, takže pokaziť to nemohla ani neomylná Emily, no a Rupert Grint myslím zapadne do hereckého priemyslu s prehľadom a na Rona z HP si nikto za pár rokov ani len nespomenie. Everett a Freeman už boli len takým jemným okorenením tohto chutného mixu žánrov, z ktorých najvýraznejším bola akčná komédia. Romantizovaním a dramatizovaním by v podobných prípadoch vznikol v mnohých projektoch poriadny galimatiáš, vo 'Wild Target' ale všetko funguje ako má. Film dokonale zabaví, nenudí a pokiaľ filmy tohto ladenia mi vyšumia z hlavy behom pár dní, tento sa v nej drží poriadne dlho. 85%. (10.10.2010)

Dobrých britských komédií nie je nikdy dosť, námet a herci sľubovali veľa, avšak výsledok zostal na polceste. Veľká škoda, že slušné tempo v druhej polovici radikálne upadne, scenáristická invencia sa takmer vytratí a jediné čo zostáva je klišé, predvídateľné zvraty a uponáhľaný a nevierohodný záver. Bill Nighy je naštastie ako vždy výborný a snímok vyťahuje do sfér stráviteľnosti. (26.07.2011)

Tahle střela neztrácí tempo a šlape si to britským humorem po celou svou délku bez většího zaváhání. Tuhle černohumornou taškařici totiž drží v nadprůměru hlavně výborně napsané dialogy, skvělý komediální timing a také duo Bill Nighy a půvabná Emily Blunt. Rezervovaný milovník burgundských vín a plastových pytlů je tak trochu nájemný zabiják, ztřeštěná volnomyšlenkářská podvodnice zase udělátko na maléry, které, no.. nelze si nezamilovat. Spolu tvoří dvojici, která proplouvá dějem s neuvěřitelnou lehkostí a vedle zaoceánských slaboduchých taškařic vypadá (vlastně je) jako vybroušený klenot. Velkou pečlivost si tvůrci dali i s výběrem prakticky všech vedlejších rolí (matka na kolečkovém křesle, většina padouchů), skoro sedmdesátiletý Jonathan Lynn stojící třeba za sympatickou komedií Můj bratranec Vinny válí jako „kdysi“. Škoda jen slabších závěrečných minut.. (28.05.2012)

„Tony... pojď se podívat, co se stane, když si nevyčistíš zbraň.“ První půlhodina je parádní (především snahou sejmout zlodějku, korunovanou znuděnou partií šachů), hodně dynamická a smál jsem se snad pořád. Pak tempo lehce zvolní, co do humoru se ubere, ovšem stále je to slušná zábava. Navíc se film každou minutou (od nástupu do auta) stále víc profiluje do bláznivé krimi komedie s pro ni tak typickou velkou nadsázkou (a navíc prky parodie). Pokud divák tento fakt neakceptuje, zřejmě se nebude tolik bavit a chápat, proč se postavy chovají tak střeleně. A když už je řeč o postavách, film velkou vahou stojí právě na nich, resp. jejich představitelích. Králem je samozřejmě zabiják Bill Nighy, který je s noblesou a charismatem (kterého má na rozdávání) k popukání téměř vždy, kdy se objeví na scéně. Dále je tu výborná vedlejší role jeho kolegy-konkurenta Martina Freemana s nádherně křečovitým, vyběleným úsměvem, vypatlaným parťákem a nedoceněným egem. Menší rolička matky v podání Eileen Atkins, dbající na synovu pověst (s 1 milým odkazem na Psycho) je taktéž vypointovaná (takřka co věta, to hláška). Emily Blunt tomu zas dodává provokativnost a kontrast k hlavnímu hrdinovi, Grint toho ani moc předvést nemohl (nemyslím si, že by jiný mladý herec zaválel nějak víc). Samozřejmě ne všechno vyzní vtipně, někdy se i přes tu nadsázku objeví slabší, křečovitá místa (scéna se zahradou zaváněla čistým přehráváním, ta v koupelně zas nepěkně skřípala, i když se ji nakonec podařilo zahrát do autu). Nechybí ani (zbytečné) vážnější momenty či romantická linka, která působila trochu zvláštně (taková akupunktura krásně shazovala obvyklá žánrová klišé, nicméně mi přišlo, že se tvůrci dlouho nemohli rozhodnout, zda vztah ústřední dvojice vyprofilují jako „dcera-otec“ či „milenci“, chvílemi jakoby se tyto protipóly střídaly). Celkově to však vidím na slušné 4*. „Kdo to namaloval?“ – „Rembrandt.“ – „Kdo?“ – „Rembrandt.“ – „Dej mi jeho adresu, hned!“ – „Je mrtvý.“ – „Mrtvý? Kdy se to stalo?“ – „Před 300 lety.“ (09.07.2015)

Jedna z mála povedenějších a zábavnějších komedií za tento rok. Což nemusí nutně znamenat nějakou vysokou komediální třídu a také neznamená. Vtipné situace jsou zvoleny oproti jiným snímkům s větším rozmyslem patřičně citelněji, sympatické herecké obsazení se nemalým dílem podílí na kvalitě a charaktery postav jsou zajímavější než bývá u poloviny filmů v tomto žánru zvykem. K vyššímu hodnocení má však Wild Target pořád rezervy, zase tak skvěle jsem se nebavil. (07.11.2010)