Hitchcock

Problém týchto biografických filmov často spočíva v jednej zásadnej chybe - zameriavajú sa na jedinú dôležitú udalosť a sú príliš prostučké. Jednoducho kĺzajú po povrchu a tvária sa, že sú niečo viac než príjemný film pre nenáročného diváka, ktorý si po odchode z kina bude naivne myslieť, že sa o jednej z najväčších legiend filmu dozvedel niečo viac. To je síce pravda, ale film toho ponúka žalostne málo, a ešte k tomu tak priamym a, použijem Mattyho výraz, bulvárnym spôsobom, akoby to vlastne ani nechcel byť film. Nie je sa tu nad čím príliš pozastaviť či premýšľať, ale aspoň je to, na druhú stranu, ľahké, vtipné a zábavné, takže sa divák aspoň na chvíľku dobre pobaví. A teraz si poprosím druhý, o poznanie dlhší, hlbší a možno aj temnejší film. A pokojne tam môže byť opäť Anthony, ktorý bol tradične skvelý, a v porovnaní s ostatnými, ktorí sú tu viac, tu menej len vyprázdnené figúrky bez života, výnimočný. 65% (03.03.2014)

V prvé řadě je důležité si uvědomit, že i když se jmenuje Hitchcock, je film o Psychu. Takže výhrady o slabém životopisném filmu neberu, protože tohle zkrátka žádný životopis není. Jde o malou velkou podívanou pod pokličku něčeho, kvůli čemu si mnozí z nás zřídili účet na ČSFD. Z filmu dýchá příjemná atmosféra a herecké výkony zapáleného tria Anthony-Helen-Scarlett pohladily mou duši daleko víc, než lecjaký monstrózní prezidentský epos. (21.02.2013)

Takhle obyčejný film si mistr filmového napětí Alfred Hitchcock nezasoužil. Co na tom, že je film technicky kvalitní, dobře zahraný, příjemně oddechový a rychle odsýpá, když už mi po pár dnech po projekci vyšuměl z paměti. Dílo, kterému naprosto chybí jakékoli ambice a nápad. Ne že zrovna já bych vyžadoval, aby každý film byl "důležitý", ale v tomto jednom konkrétním případě mě to prostě mrzí. Jedním uchem dovnitř, druhým uchem ven. (10.01.2013)

Debut nedebut, mně se tenhle film líbil. Líbilo se mně, jak to režisér pojal trošku jinak, než jak u biografií bývá zvykem. Není totiž přímo řeč o Hitchcockovi, jako spíš o jeho nejslavnější chvíli v životě. Celé to všeobecné očekávání pak sráží fakt, jak se to samotný režisér rozhodl popsat. Ono je vlastně jedno, jaký život Hitchcock měl, důležité je, jak ho vedl, jak jednal a jak se ve svém okolí choval. No a tohle všechno tenhle film ukazuje. Samotný Hitchcock, kterého naprosto mistrně hraje Anthony Hopkins je naprosto unikátní postava, která s Vámi započne tento film a stejně tak ho s vámi zakončí. Samotný závěr je pro mě dokonce jeden z nejintenzivnějších biografických závěrů vůbec. A to v něm nejde o žádné emoce, stačí jenom, jak se ta scéna postaví. Samozřejmě ale nesmím zapomenout ani Helen Mirren a holky Scarlett Johansson a Jessicu Biel. Všechny tři zahrály svoje postavy skvěle a já jsem se tak mohl zase něco zajímavého dozvědět. Třeba i to, že v Hitchcockovi bylo tolika perfekcionismu, co mnoho dnešních režisérů postrádá a vyhání to ve svých filmech rozpočtem. (06.06.2013)

Ač je Hopkinsovic Toníček v roli dokonalý a určitě nejmíň půl roku drtil Stopoptákovy pohyby a artikulaci, je trochu škoda, že do maskérny najali nějakého sveřepého pedofila, co z Antonína udělal přerostlé, mongoloidní gerontobatole, které spíše než Mistra hrůzy připomíná vepříka z Looney Tunes. Jinak je to ale docela zajímavé, zábavné a vkusné, i když jsem byl mírně smutný z toho, že se mi velice špatně přemítalo o sendviči se Skarlet a Džesikou, protože s těmi onduláty na hlavách vypadaly jako moje matka. Snad je příště spolu šoupnou do nějakého životopisného dramátka o Hefnerovi. Jo, a málem bych zapomněl! Jak zde erudovaně poznamenal jeden přeceňovaný, sebestředný, bulvární kritik, film je to stylisticky velmi, ale velmi nesoudržně natočený. S touto nepochybně sofistikovanou tezí se naprosto ztotožňuji a bezvýhradně souhlasím!!! Ať už to znamená cokoliv. (15.02.2013)