Tali-Ihantala 1944

Finský válečný film z ne moc známé bitvy o finské hranice v roce 1944. Sověti prolomili obléhání Leningradu a tlačí Němce zpět. A tady na severu zahajují útok proti německému spojenci. Finové se ale brání statečně a nakonec dosáhnou toho, že své obranné boje zvládnou a sjednají se Sověty mír a zachrání tak svoji zemi před bolševismem. Tato etapa války není moc známá ani pro mě, takže jsem se dozvěděl něco nového. Finové už svojí Talvisotou dokázali, že válečné snímky umí. A tady to jen potvrdili. Film má necelé dvě hodiny a musím říct, že většinu tohoto času se tam bojovalo. A to jsem takových filmů moc neviděl. Je pravda, že to nebyla bůhví jaká řežba, ale právě proto mi to přišlo o něco realističtější. Pořád se bylo na co koukat. Taky musím přiznat, že jsem měl v postavách mišmaš, ale to dělala asi ta finština a všechny ty boje. Je to válečný film se vším všudy pojatý moderně, takže pro válečné nadšence jasná volba. Co mě ale uchvátilo nejvíc, byla použitá technika. Už dlouho jsem neviděl film, kde by použili všechny dobové zbraně (děla, StuH 42, T-34, dokonce i tank KV, který byl ale na podvozku téčka, i přesto ale působil věrohodně). Finové, jen tak dál. (19.01.2011)

Velice klasicky natočený film kombinovaný s dokumentem, kde malé dějiny , tedy osudy několika vojáků jednotek v první linii, ilustrují velké dějiny, tedy obranu Karelské šíje Finy před vpádem Rudé armády. Tvůrci naštěstí nepodlehli amerikanizaci natolik, aby učinili válku obrazově co nejefektnější. Takže žádná pseudodokumentární roztřesená kamera, žádné zpomalené záběry podmalované patetickou hudbou. Takto je to syrovější a věrohodnější, čemuž napomáhají i nečetné originální dokumentární záběry do filmu zařazené. Nicméně našinec, vyrostlý na sovětských válečných filmech, měl zprvu problém fandit vojákům v německých přilbách a s hákovými kříži na tancích, kteří byli spojenci Hitlerovi, byť je mu známo, že se s ďáblem spojili, aby satanovi unikli ze chřtánu. Na druhou stranu, když už se s finskými vojáky identifikoval, došlo našinci, jak psychicky drtivě zní pokřik urrrrááá, který se nese od zdánlivě nekončící masy rudoarmějců. Jen je ten film trochu nepřehledný. Vinu na tom mají jistě i ta nevyslovitelná finská jména a neustále stejná placatá smíšeným lesem porostlá krajina, v které lze jistě zabloudit raz dva. (06.04.2014)

Finská válka mě opravdu zaujala. Proto jsem ihned po shlédnutí filmu Framom främsta linjen šáhl na jeho volné pokračování, které má odvyprávět poslední a nejdůležitější bitvy Finů se Sovětem. Technicky musím říct, že tvůrci zde opět předvedli nadprůměrný výkon. Sestřelili asi tisíc hektolitrů lesů, ale předvedli tím totální válečnou atmosféru. Na druhou stranu technika je vykoupena prakticky přesnou dokumentaristicky odvyprávěnou historií, která klade důraz na jednotlivé momenty, ale úplně vynechává příběhy samotných postav. Jestli jsem si u předchozího filmu říkal, že je dost neosobní, tak tento je úplně mimo. Spíše se jedná o zfilmovaný dokument, než o samotný film. I tak práce za tím je vidět obrovská. Klobouk dolů Finům za obranu jejich země. Taková obrana se v druhé světové válce jen tak neviděla. Ještě když si vzpomenu, jak jednotlivé země na začátku války při Blitzkriegu padli ani ne po měsíci. (18.05.2014)

Ono se jedná o zdařile natočenou rekonstrukci zásadních okamžiků Pokračovací války, ale někdo, kdo se finsko-sovětským konfliktem, konkrétně operacemi v oblasti Tali-Ihantala, nezabývá hlouběji, může dost tápat. A já tápal o to víc, že film zcela rezignuje na postavy, takže jsem ani neměl šanci se do toho jejich prostřednictvím nějak dostat. Válka byla znázorněna poutavě, o tom žádná, ale bez vysvětlivek to nebylo ono. Stejně tak bych uvítal, kdyby režiséři film rozšířili o tu politickou notu a ukázali, co se odehrávalo před vypuknutím konfliktu a náhled do generálního štábu by také neškodil. Vše by se pak zpřehlednilo. Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale nedalo by mnoho práce, aby to byla pecka pro širší publikum a v tom vidím promrhanou příležitost. 60% (26.03.2015)

Ďalší z fínskych vojnových filmov z bojov proti Sovietskemu zväzu. Film točený s prvkami dokumentaristiky ktorú mali pripomínať občasné čiernobiele zábery. Je to film o najväčšej (mimochodom víťaznej) bitke ktorú Fíni pri Ihantale vyhrali a po ktorej rusi odtiahli domov a v septembri podpísali prímerie. Treba poznamenať, že na ZIMNÚ VOJNU tento film už nemá. (29.11.2016)