Tali-Ihantala 1944

Finská válka mě opravdu zaujala. Proto jsem ihned po shlédnutí filmu Framom främsta linjen šáhl na jeho volné pokračování, které má odvyprávět poslední a nejdůležitější bitvy Finů se Sovětem. Technicky musím říct, že tvůrci zde opět předvedli nadprůměrný výkon. Sestřelili asi tisíc hektolitrů lesů, ale předvedli tím totální válečnou atmosféru. Na druhou stranu technika je vykoupena prakticky přesnou dokumentaristicky odvyprávěnou historií, která klade důraz na jednotlivé momenty, ale úplně vynechává příběhy samotných postav. Jestli jsem si u předchozího filmu říkal, že je dost neosobní, tak tento je úplně mimo. Spíše se jedná o zfilmovaný dokument, než o samotný film. I tak práce za tím je vidět obrovská. Klobouk dolů Finům za obranu jejich země. Taková obrana se v druhé světové válce jen tak neviděla. Ještě když si vzpomenu, jak jednotlivé země na začátku války při Blitzkriegu padli ani ne po měsíci. (18.05.2014)

Koukám, že nejsem jediný s rozporuplnými pocity... Vysoce cením historickou věrnost prostředí, zbraním, uniformám, a technice. Také jsem nadšen, že vznikl snímek z tohoto ne až tak známého konfliktu. Neznalý divák může mít dokonce chvilku problém se identifikovat s tím, že ti, - jejichž uniformy hodně připomínají německé se svastikou na samohybných dělech jsou ti hodní. A Serjožové a Ivani s tanky T34 jsou agresoři a okupanti... K filmu samotnému bych řekl, že je skutečně určen válečným fajnšmekrům a to ještě zabývajících se Rusko - Finským konfliktem za druhé světové. Já se jako mnozí zde topil v množství postav, nevyslovitelných jmen a celkem jednotvárném prostředí tundy, bažin a lesů. Samozřejmě je to tak v pořádku, ale stále to zkrátka byly jen boje mezi stromy či za pařezy... Navíc jakýkoliv výstřel z tanku (na obou stranách) mi přišel dost kapslíkoidní včetně případných zásahů.... Dočkáme se zde i pár soubojů Stugů s Téčky, ale žádné odlétávající věže nečekejte...Navíc vše se vždy děje na vzdálenost max desítek metrů spíše blíž. I já musím podotknout, že zacvičená osádku Stugu neměla s rozlousknutím slavného Téčka vůbec žádný problém. Ve Finsku je film asi velmi dobře hodnocen, jistě se svezl po národní vlně hrdosti (plným právem Finové si bili jako lvi). Pro mne bylo zajímavé jej shlédnout (dozvěděl jsem se zde např. o účasti švédských dobrovolnických jednotek, nebo že na Rudou armádu použilo finské letectvo Junkersy a Blenheimy což je jistá rarita protože všude jinde tyto stroje bojovaly proti sobě), ale jeho zkrácená verze mohla stejně dobrým způsobem posloužit nějakému hranému dokumentu z tohoto období. Jako třeba točí BBC. Finům jsem držel palce a tři hvězdy si snímek zasloží. * * * (16.01.2012)

Velice klasicky natočený film kombinovaný s dokumentem, kde malé dějiny , tedy osudy několika vojáků jednotek v první linii, ilustrují velké dějiny, tedy obranu Karelské šíje Finy před vpádem Rudé armády. Tvůrci naštěstí nepodlehli amerikanizaci natolik, aby učinili válku obrazově co nejefektnější. Takže žádná pseudodokumentární roztřesená kamera, žádné zpomalené záběry podmalované patetickou hudbou. Takto je to syrovější a věrohodnější, čemuž napomáhají i nečetné originální dokumentární záběry do filmu zařazené. Nicméně našinec, vyrostlý na sovětských válečných filmech, měl zprvu problém fandit vojákům v německých přilbách a s hákovými kříži na tancích, kteří byli spojenci Hitlerovi, byť je mu známo, že se s ďáblem spojili, aby satanovi unikli ze chřtánu. Na druhou stranu, když už se s finskými vojáky identifikoval, došlo našinci, jak psychicky drtivě zní pokřik urrrrááá, který se nese od zdánlivě nekončící masy rudoarmějců. Jen je ten film trochu nepřehledný. Vinu na tom mají jistě i ta nevyslovitelná finská jména a neustále stejná placatá smíšeným lesem porostlá krajina, v které lze jistě zabloudit raz dva. (06.04.2014)

Jestli se dá o Zimní válce říci, že je relativně známá, tak o Pokračovací válce tohle rozhodně neplatí. V létě roku 1944 se Rudá Armáda připravovala na velkou ofenzivu. Hitler se domníval, že další úder povede na Balkán, jeho generálové se klonili k variantě útoku na Ukrajinu a dále přes Polsko a Maďarko do Říše. Stavka zvolila řešení, které překvapilo všechny a rozhodla se vyřídit si staré účty s odbojným Finskem. Byla to součást Stalinem propagované strategie, jejíž plánem bylo útočit na slabé spojence Německa. Předpokládalo se, že se pod tlakem brzy zhroutí a Hitler přijde o suroviny a cenné území. Jak se později ukázalo, byl to správný krok. Sovětský Svaz postupně vyřadil všechny satelitní státy a rychle neutralizoval obrovské množství nepřátelských vojáků. Jediná země kterou si podmanit nedokázal, bylo Finsko. Rudá Armáda ztratila téměř čtvrt miliónu mužů a přes 500 tanků, ale i přes příval posil neprolomila obranné postavení a vojáci Suomi zastavili její postup v pěti defenzivních bitvách. Stavka se rozhodla že další boj by byl zbytečný a nabídla nepříteli příměří. Podmínky byly tvrdé, ale Finsko je přijalo. Uvolněné jednotky byly okamžitě použity v Operaci Bagration, kde se podílely na rozprášení Skupiny armád Střed. (09.09.2012)

Priemernejší vojnový film si už snáď ani nedokážem predstaviť. Tématika málo preberanej vojny medzi Fínskom a Sovietskym sväzom v priebehu druhej svetovej vojny ma zaujíma a tešil som sa na to, ako si s tým poradí samotná fínska produkcia, ale zostal som sklamaný. Môžem aspoň pochváliť, že sa tu prakticky neustále bojuje, čo fanúšika militarizmu a hlavne z obdobia druhej svetovej vojny predsa len trochu uspokojí, pri tých neustálych bojoch som sa nestihol začať nudiť, ale aj tak mohla byť tá akcia aspoň rozmanitejšia a drsnejšia. Neustále sa bojuje v tom istom prostredí prakticky rovnakým spôsobom, tešil som sa aj na nejaký ten zimný boj, prípadne obraňovanie pred mnohonásobnou presilou, čo som tu čakal, ale je to dosť jednotvárne, pričom ani o nejakom naturalizme tu nemôže byť ani reči. Ale aj tak sa na tú akciu dá pozerať, aj keď to viac pôsobí, ako rekonštrukcia bitky, než plnohodnotný vojnový film. Inak príbeh tu prakticky neexistuje a k postavám sa nedá vytvoriť absolútne žiadny vzťah, keďže ani jednej sa dej, teda ak sa to tak dá vôbec nazvať dlhšie nevenuje. Film jednoducho len neustále skáče na rôzne miesta a obdobia v priebehu jedného roku, pričom to aj tak vyzerá len stále rovnako a tak po tejto stránke tu nemá abolútne čo zaujať. Takže ako fanúšik vojnových filmov to jedno pozretie neľutujem a hlavne preto, že tomuto konfliktu sa filmári zatiaľ moc nevenovali, ale inak nie je moc o čo stáť. Filmárske kvality sú na tom dosť nízko, keďže tvorcovia si dali omnoho viac záležať na dodržaní správnych zbraní a techniky, než na tom, čo je na filme najdôležitejšie, teda dej a postavy. Nebyť fanúšikom, musel by som hodnotiť o dosť horšie. 51% (19.12.2016)