Duch ve stroji

Ta sošná strnulost mi nevadila, stejně jako okázalé myšlenkování. Nějak se to k tomu všemu hodilo. Možná i proto, že moje očekávání byla poměrně opatrná, je to nejen naplnilo, ale i mírně překonalo - v tom, že jsem se nenudil, že to nedělalo ostudu předloze a že mě uspokojila vizuální stránka. Za neexistující 3D body strhávat nebudu, ale bylo fakt špatný, jinak ok. Asi není co víc řešit. Prostě fajn kino. 3 a 1/2 (29.03.2017)

Tak trochu vydechlá kombinace Robocopa a Blade Runnera... Obzvlášť když si vzpomenu na druhý zmíněný film, překvapuje mě, jak zastarale a nepřekvapivě Ghost in the Shell působí, zatímco Blade Runner je stále skvělá filozofická podívaná, nad níž se člověk musí zamýšlet a která má o lidech, lidství a jiných hodnotách pořád co říct. Triky se mi docela líbily, Scarlett Johansson sice měla od začátku do konce jeden a půl výrazu, ale víc možností jí role ani nedala, takže v pořádku, akční scény nebyly úplně špatné (snad jen ta proti kráčejícímu tanku či co to bylo, ta byla příšerně nudná) a hudba zněla zajímavě atmosféricky (i ona chtěla připomínat Vangelisova Blade Runnera), jenže žádný velký zážitek jsem si tentokrát z kina neodnesl. Navíc se mi zdálo, že film trvá asi dvě a půl hodiny. (03.04.2017)

Shell without the ghost. Scénografie, design, audivoziuální provedení výtečné, obsazení sympatické, ale z komplexního ducha předlohy zbyla jenom předvídatelná a šablonovitá skořápka o naivních duších, které zneužila korporace. Je celkem jedno, že scénář doslovně cituje některé myšlenky, když z původní meditace o "bytí stroje" nezůstalo vlastně nic, jen tuctová revenge story. Ale to bych oželel. Nikdo nečeká, že si blockbuster za 180 mega vystačí s bezeslovnými záběry na posmutnělé fasády a tváře lidí. Co neoželím, je rozvleklá druhá polovina a to, že Sanders je sice režisér s citem pro efekt a hladkou texturu, ale jeho stylu chybí esence, která by tuhle hezkou cyberpunkovou tapetu přivedla k životu. Mohlo to být horší, souhlasím. Ale mohlo to být lepší, to si člověk uvědomí vždycky, když ve filmu skutečně zableskne duch – ať už v kolébavé chůzi Takeši Kitana nebo smutných očích Pilou Asbæka. Kdyby takhle vypadala adaptace Deus Ex, budu vlastně celkem spokojený. Ale Ghost in the Shell je prostě víc než jenom pozlátko. (29.03.2017)

Jedno veliké nic, které nenaplní ani Scarlettin zadek nebo předek. Její sípavý hlas, neurotické pohyby a pohled pacienta po lobotomii; to měly být největší zbraně, akorát asi nikdo nečekal, že zabijí film. Pochválit můžu tak akorát efekty, a to ani ne tak proto, že by mě dostaly do kolen, ale protože na tom guláši byly tím nejlepším. O kousek dál se tady kritizuje Život, protože čtyřicet let před ním jsme tu měli Vetřelce, ale že tahle pohádka o nahaté bojovnici je výjimečná asi jako teplo v létě, to nikomu neva. (13.04.2017)

Deus ex Benzina je přesně taková nudná, vymatlataná a navrch z různých zdrojů vykradená kyberpičovina, jakou lze od předlohy z jeblých ťamanských omalovánek pro mimořádně retardované děti očekávat. Tento trapný maglajz, evidentně ilegálně poslepovaný z Čepeloběžce a dalších skvělých počinů Filipa Ká Ocase, není ničím jiným než tisíckrát viděným, otravným, pomateným a neinventivním digitálním mrdníkem, ovšem totálně kyber!!!, do něhož byli i herci a ťamanský jebloň Nakaši Kimono zjevně vybráni jen podle toho, jak hustý kyberexistenciální výraz (rozuměj: Strnule kožený, rádoby zádumčivý xicht futuristicky deprimovaného humanoida či topinkovače) dokáží dvě hodiny udržet. Skarletka, jako mikrovlnka s mozkem unyle potírající bezohlednou a veskrze prohnilou fuj fuj kyberkorporaci, z toho vyšla zase docela SEKSY, neboť prodělala digitální ořez kobylí prdele a fotošopovou plastiku neúprostně padajících koz, nicméně kromě až mnohdy komického, permanentně kyberrozporuplného kukuče nemá v podstatě co hrát. Ale jako kyberčuráci se tam tváří úplně všichni a pořád, takže nikoho ani moc nezastiňuje. Prostě taková kyberdechovka a hloupě nahnilé Mango pro nevkusné ťamany, otoky mozků a nekulturní náctileté masturbanty. (04.05.2017)