Duch ve stroji

Keď dáme bokom (ne)originalitu a zdvihnutý ukazovák s varovným podtextom, ponúka snímka veľmi podarenú audio-vizuálnu zábavu. Pri prechádzke mestom na prvý pohľad zaujmú reklamné hologramy s hercami a postavami v nadživotnej veľkosti. Na každom kroku stretávate robotov či umelo vylepšených ľudí. Ghost in the Shell je predvídateľný akčný sci-fi thriller, ktorý nám veľmi farbisto predkladá neutešenú budúcnosť plnú moderných technológií, robotov a vylepšených ľudí, ktorí aj keď žijú vo veľkom meste sú veľmi osamotení. Táto stránka filmu, spolu s charakteristickou siluetou Scarlett Johansson nádherne vynikne na veľkom plátne. Príbeh je ale až moc šablonovitý a predvídateľný a neprináša takmer žiadne prekvapenia. Počas 107 minút dlhej stopáže a v spoločnosti pozadia Scarlett sa síce nudiť nebudeme, ale určitá otupenosť na seba nenechá dlho čakať. (11.09.2019)

Deus ex Benzina je přesně taková nudná, vymatlataná a navrch z různých zdrojů vykradená kyberpičovina, jakou lze od předlohy z jeblých ťamanských omalovánek pro mimořádně retardované děti očekávat. Tento trapný maglajz, evidentně ilegálně poslepovaný z Čepeloběžce a dalších skvělých počinů Filipa Ká Ocase, není ničím jiným než tisíckrát viděným, otravným, pomateným a neinventivním digitálním mrdníkem, ovšem totálně kyber!!!, do něhož byli i herci a ťamanský jebloň Nakaši Kimono zjevně vybráni jen podle toho, jak hustý kyberexistenciální výraz (rozuměj: Strnule kožený, rádoby zádumčivý xicht futuristicky deprimovaného humanoida či topinkovače) dokáží dvě hodiny udržet. Skarletka, jako mikrovlnka s mozkem unyle potírající bezohlednou a veskrze prohnilou fuj fuj kyberkorporaci, z toho vyšla zase docela SEKSY, neboť prodělala digitální ořez kobylí prdele a fotošopovou plastiku neúprostně padajících koz, nicméně kromě až mnohdy komického, permanentně kyberrozporuplného kukuče nemá v podstatě co hrát. Ale jako kyberčuráci se tam tváří úplně všichni a pořád, takže nikoho ani moc nezastiňuje. Prostě taková kyberdechovka a hloupě nahnilé Mango pro nevkusné ťamany, otoky mozků a nekulturní náctileté masturbanty. (04.05.2017)

Není to tak, že bych se vůbec nebavil. Ale vnitřně mi to přišlo hrozně vyprázdněné, hlavní hrdinka ze všech postav nejméně zajímavá (jednoznačně kraluje legendární Takeshi Kitano) a vize budoucnosti byla podstatně méně propracovaná, než bych od podobného typu filmu čekal. Nemluvě o obvyklém neduhu současných blockbusterů, kdy se finální akce utopí v CGI bordelu. (09.07.2017)

|73%| Viděno v kině. Na Ghost in the Shell jsem se velmi těšil. Očekával jsem akční a zábavný sci-fi výplach. Ve výsledku jsem dostal trochu něco jiného, ale zklamaný nejsem. Pravda, čekal jsem ještě o ždibec více, ale i tak mě to neurazilo a bavilo od začátku do konce. Tempo filmu je zpočátku pomalejší, ale postupem času se začne rozbíhat. Oceňuji, že to nebylo přeplácané jen akcí a klasickým klišé. Nešlo jen o hlavní hrdinku, ale poukázalo nám to na pohled moderně zřízeného světa mezi ony roboty. Vizuál byl opravdu vydařený, spojen s temnější atmosférou. Scarlett Johansson to zvládla dobře, přitažlivá jako vždy. S ostatními herci nemám problém. Tak co mi vlastně chybělo? Já si opravdu nemůžu nijak výrazně stěžovat. Natočeno to bylo téměř bezchybně, jen tomu trochu chyběla šťáva. Celkově už bylo natočeno dost filmů, tak je jasné, že určité scény člověka už tolik nechytnou – poukazuje to na obdobné filmy. Co se týče akce – nemám s ní problém, mohlo jí ale být buď více, nebo měli být akční sekvence delší. Taky bych více prohloubil minulost robotické hrdinky a jejich útočiště s ostatními uprchlíky. Také finále mi přišlo takové utnuté, čekal jsem, že se vyhrotí víc. No, dost kritiky. Mě to bavilo. Kdo má rád filmy s roboty, tak by mu to mělo sednout. A na nějaké srovnávání s Matrixem apod. se tu může zapomenout. Možná, že se to tak tváří, ale ve skutečnosti se jedná o klasický moderní sci-fi, který si jde svou vlastní cestou. Za zmínku ještě stojí vydařená hudba, která se do vizuálu a atmosféry hodila. Těším se na další shlédnutí. (31.03.2017)

Sanders umí opíjet vizuálním rohlíkem, ale jakmile dojde na příběh, je úplně v prdeli. U Sněhurky se to ještě dalo omlouvat přímočarou látkou, ale v případě GitS je jasně patrné, že Sanders je další z řady zručných vizuálních honimírů, kterým jde víc o stylistické machrování a ikonické pózy než o příběh a postavy. Hraná verze GitS je typickou americkou verzí pro debily. Jakékoli myšlenky jsou odsekány, prostor dostává jen přímočará honba za pravdou, která se brodí v léty prověřených klišé a nenabídne jediný nečekaný zvrat. Ba co hůř, vše je předvídatelné na minuty dopředu, což v kombinaci s jalovými postavami, u nichž si člověk ani nezapamatuje jména, vytváří konstantní nudu, kdy je tvůrčí neschopnost podtrhována vyžvaněním asi jediné myšlenky, která filmu zbyla, přímo před závěrečnými titulky. Co kdyby ji náhodou někdo nepochopil, že jo. Subjektivně nejnudnější film od Batman v. Superman. (30.03.2017)