Mission: Impossible - Ghost Protocol

Klaus musí tenhle film milovat. Tajní agenti v něm dostávají jako odměnu za splněnou misi iPhone 4S, komunikační oddělení BMW dokáže svý cílovce vklínit, že se s jejich autem můžete klidně rozstřelit pádem z šestýho patra a finále vypadá jak 2D plošinkovka inspirovaná Epizodou III (ale to není moje myšlenka). Nevím, co mě na tom nudí víc, jestli ta absolutní ztráta něčeho skutečně fyzickýho (Abrams je bůh), nebo ta vycizelovaná bezradnost vytvořit něco, co bych si pamatoval i dvě hodiny po projekci a dal to k dobru v hospodě. PS: Epilogy by měly být trestné. (19.12.2011)

No proste dalsi Mission Impossible, ono neni nejak moc co komentovat, zase tu mame tym frajeru, ktery maj hromadu technickejch vychytavek a zase se hrnou do jakoze nemoznejch misi. Tentokrat se to sice tvurci snazili ozvlastnit tim, ze nemaj agenti podporu a pristup ke vsem technickejm vychytavkam, ale vysledek je v podstate jen ten, ze se jim sem tam neco rozbije, jinak to zadnej vyraznej dopad nema. Cruise je tradicne fajn a vypada i docela drsnacky a bitky nejenom v jeho podani vypadaj realisticky a drsne. Naprosti tomu zaporak moc charisma nepobral. Film je vicemene vetsinu casu sviznej, napinavej a castokrat taky docela zabavnej a je videt, ze to Bird bere trochu s nadhledem. Takze ja jsem spokojenej, sice nic svetobornyho, ale prijemne straveny dve hodiny rozhodne. (29.04.2012)

Mimo povrchně zasvěcenecké rozpoznávání známých tváří českých herců a pražských lokalit (Florenc, Mánesův most), je pro tuzemského diváka Ghost Protocol poučný i z hlediska vytváření fikčního filmového prostoru. Scény z Kremlu, kam Cruise napochoduje maskovaný za ruského důstojníka, jsou samozřejmě z části točené na jednom z nádvoří Pražského hradu, a zároveň obsahují i záběry na kremelský palác, kde stojí postava Pauly Patton. Filmový střih tady hladce propojuje lokace, které jsou od sebe ve skutečnosti vzdálené několik tisíc kilometrů, ale ve filmu tvoří koherentní prostor, který nemáme problém přijmout. Určitou disonanci v tomto případě vnímáme jen proto, že ta místa důvěrně známe, ale jinak jsme takhle podobně "mateni" skoro pořád. Další z důkazů síly filmového média a nesmyslnosti jakýchkoli apelů na jeho (domnělou) realističnost. (25.12.2011)

Co do vizuálu spolu v současné kinematografii soupeří čtyři tendence: film, digitál, 3D a Imax. Film i digitál tvoří párovou dvojici, protože mají přes četné odlišnosti společný dvourozměrný základ, kdežto párová dvojice 3D a Imax je třírozměrná (i klasický Imax bez 3D vytváří výrazný dojem prostorovosti) - rozdíl je akorát v tom, že ve 3D vystupuje obraz vně z plátna k nám, zatímco Imax vynikajícím rozlišením a detaily ponouká diváky spíše ke vstupu dovnitř. Celkem příznačný je i fakt, že tak jako se vedly v posledních několika letech vášnivé spory mezi zastánci filmu a digitálu, vede se dnes obdobný spor mezi zastánci 3D a Imaxu. Tento spor se dá ovšem velmi snadno rozseknout konkrétními čísly: jestliže před nás ve 3D vystupuje obraz maximálně o pár metrů, velkoformátové imaxové záběry v MI-4 z věže v Dubaji nabízejí více než 800 metrů velmi intenzivního pohledu směrem dolů. To dává až stonásobnou účinnost Imaxu oproti 3D. Čísla jsou zde tedy jasná. Zajímavé je také to, že každé z těchto čtyř vizuálních tendencí v soudobé kinematografii - filmu, digitálu, 3D a Imaxu - odpovídá svým pojetím a koncepcí jedna ze čtyř velkých akčních scén v MI-4: filmu honička v písečné bouři (paralela mezi zrnky písku a filmovým zrnem je zjevná), digitálu útěk z vězení (systém bezpečnostních HD kamer), 3D závěrečné zápolení (pohyby objektů, aut či postav, v prostoru továrny) a Imaxu potyčka v Dubaji (hitchcockovské pády do nekonečných hloubek). P.S. Nevím přesně, jakou gáži a kolik procent z tržeb/zisku Cruise za roli vyinkasoval, ovšem za to „mám ocelový koule“ poletování stovky metrů nad zemí na ocelovým lanku bez dubléra si zaslouží i ten poslední cent. Je to bourák. (14.12.2011)

„Vaše mise. Rozhodněte se ji přijmout.“ - „Jdu do toho. Vážně. Žádná mise přece nemůže být těžší než tahle. Bomba...může?!“ Nevím, jestli těžší, ale určitě hůř zpracovaná než ta předchozí. Jestliže jsem se u třetího dílu rozplýval nad tím, k jakému posunu vpřed směrem od dvojky došlo, u Ghost Protocolu mám pocit, že je to zas nějaký ten krok zpět. Sice mi tvůrci vyšli vstříc s tím, že tentokrát nenechali zmizet postavy z předchozích dílů bez jediné zmínky, ale jinak je ve všech ohledech čtyřka o něco málo horší. Peggova postava jako jediná nabízí humor, ovšem už ani zdaleka tolik neperlí, absurdních akčních scén naopak přibylo (exhibice na hotelu, výbuch plynu, písečná bouře a mnoho dalších), záporák se jeví oproti tomu minulému výrazně chaběji, a ženská spoluhráčka je co do charismatu/jiskry zatím asi tou nejslabší ze série. S hodnocením se tedy vracím zpátky na průměr, doufám a věřím, že další díl půjde s kvalitou zase nahoru. „Takže budu skákat...do pece. Víceméně.“ - „Jo. Víceméně. Ale...já tě chytím.“ - „Bezva.“ (02.12.2018)