Rec 2

První REC nebyl žádný revoluční počin, nicméně měl skvělou atmosféru, ještě lepší finále, dostatek energie a přinejmenším tu dávku handycam autenticity, která stačí k zneklidnění diváka. Dvojka zneklidňuje spíše stupiditou jednání scenáristů a následně i postav filmu. Přešlapem bylo také rozvíjení dějových motivů z jedničky, protože tam, kde minule náboženský prvek pouze umocnil závěr a vychrlil tunu otazníků, tam teď dělá paseku jako stěžejní bod za vlasy přitaženého příběhu. Proč najednou tolik pitomostí ve všech ohledech, pánové? Členové zásahového týmu se pohybují sami po bytech, ačkoliv něco zkaženého je dávno ve vzduchu a nedostatek čerstvých ksichtů je vyřešen ultranepravděpodobnou linkou s bandou teenagerů. Mise s top secret knězem taky často skřípe. Proti svěží jedničce je dvojka zkrátka jen hloupoučkým, nelogickým a vlastně i nepříliš poutavým béčkem. Jsem zvědavý, čeho se dočkáme příště... (03.03.2010)

Jestliže jsem se u jedničky moc nebála, tak nejen, že jsem se u dvojky nebála vůbec, ale co hůř, ani jsem se u ní nebavila. Kde se stala chyba si nejsem jistá. Snad v tom, že třesavá kamera na mě spíš než jako adrenalinový spouštěč působí jako uspávač. Taky mi vadilo, že nebyly lépe představeny postavy, dost mi splývaly dohromady (snad až na kněze). Možná se dá říct, že u takového filmu to není to hlavní, ale určitě by mě to bavilo víc, kdybych se o postavy bála. Takhle mi bylo celkem fuk co se komu stane. A pointa na konci mě dost zklamala. Pořád jsem ale zvědavá, co tvůrci vyvedou s trojkou. (09.02.2011)

First-person shooter počítačová hra "Catalan Mayhem", kde se nakažené posedlostí snaží likvidovat španělský otec Merrin s brokovnicí a policejní specialisté z Útvaru jednoho nasazení. Kamerové hrátky s úhly vskutku nápadité, ale co je to platné, když královská emoce žánru Strach je postupně přidušena polštářem Lhostejnosti. Třetí nahrávaní z barcelonského činžáku, kde dělat domovníka není žádný med, už nejspíše vynechám a slovy mafiánského bosse Nicka Valentiho z Bullets Over Broadway volám: „Zapalte to tam a ať to vypadá jako nehoda…“ (28.05.2012)

Jednotka gradovala napätie postupne, z čistej nuly až do stopercenntného hororového tranzu, pri ktorom sa p*sierali aj tí najotrlejší diváci. Dvojka na jednotku nadväzuje tak plynule, že by sa filmy dali spojiť v jeden celok. Začína niekde na šesťdesiatke a tam sa drží až do osemdesiatkového finále. Stotožnenie s postavami v nej nehľadajte, je to akčná, zábavná jazda plná 3D strielačiek, behajúcich démonov, cynického humoru, niekedy až príliš roztrasenej kamery, a miestami dosť divného chovania postáv, z ktorých si už i sami tvorcovia robia tak trochu p*del. Z filmu je cítiť, že vznikol iba pre úspech jednotky, no zároveň si zachováva skvelé tvorcovské trademarky a s predošlými udalosťami pracuje tak, aby fanúšikov nenaštval ani nesklamal. Jeho cieľom je iba dobre pobaviť. Vlastne ide o podobný posun od vážneho hororu k akčnému masakru ako v prvých dvoch of-the-Dead-romerovkách, či Evil-Dead-raimiovkách. Plaza a Balaguero sú na správnom mieste a urobili len dobre, že sa nesnažili jednotku tromfnúť. Štyry hviezdy dávam za spomenuté trademarky (v rukách nových režisérov by to scenár nad tri hviezdy nedotiahol ani náhodou) a už sa teším na apokalypsu v trojke. Snád s Plazou a Balaguerom. (10.02.2010)

Mucho gusto! Jednička byla povedený El Tréning a podruhé už to šlo tak krásně lehce, jako stáhnout kastaňety ze ztuhlých prstů mrtvé tanečnice flamenca. DOKONALÉ !!! Doufejme, že zmáčknou to červené tlačítko i potřetí. Hlavně žádné další zámořské plagiáty!! Dívat se na tu obludu z Dextera byl fuckt horor. (28.03.2010)