TRON: Legacy 3D

TRON: Legacy nezklamal! Nabízí přímočarý (ale na rozdíl od původního Trona i logicky propojený) děj plný bombastických výjevů, brilantní hi-tech akce a především v druhé polovině pak chytne neuvěřitelný spád a dostane mimořádně natřískané 3D neonové koule. Jediná výtka směřuje k přeci jen ne příliš vydařenému klíčovanému obličeji Jeffa Bridgesse, je to ale jen malá chybička na tváři jinak ultimátního akčnho sci-fi. 3D je super, z Bridgese jde strach a hudba... No hudba? No KURVA HUDBA!!! :)) Je mimochodem fascinující sledovat, v jakých momentech (a v jaké části stopáže) nový Tron kopíruje dějové zvraty starého, aniž by mu to nějak zásadně škodilo, naopak, míra nostalgie je ještě výrazně vyšší. A náběh na trojku vítám s otevřenou náručí. TRON se vydal podobnou cestou jako Matrix a trojka bude nejspíš něco... No něco zcela revolučního :))) P.S.:Mluví ze mě nekritické nadšení po té, co se na Trona těším celý rok a navzdory nepřízni počasí jsem si na něj vyrazil přes půlku republiky na půlnoční premiéru a rovnou do IMAXu. Je tedy možné, že na podruhé změním názor, další (a další) shlédnutí jsou ale nevyhnutelná... Tenhle film mi totiž sakra rozhodil moji ZENovou rovnováhu! P.S.: Na podruhé ještě větší nadšení z bezchybného audiovizuálu a z psychologického rozměru, který při hlubším zkoumání získává hlavní záporák... P.P.S. Na potřetí pak opět naprostý orgasmus umocněný uvědoměním si skutečného významu filmu. TRON: LEGACY není jen pokračováním jiného filmu. Je to logické a nevyhnutelné navázání na film, který reflektoval svoji dobu, tak, jako Legacy reflektuje tu současnou. Naplnění digitálního světa na hranici svých možností, konec fascinace z objevování nových světů a invaze digitálních technologií do materiálního světa jsou zcela neoddiskutovatelné stigma současnosti a Tron: Legacy je odráží stejně, jako odrážel původní Tron fascinaci z objevení nového světa a z jeho tvárnosti. Holt žijeme v době, kdy uživatel již není pán digitálního světa, ale jeho otrok. A kdo by to mohl postihnout lépe, než Tron. Vznik posledního, třetího dílu je vlastně stejně nevyhnutelný, jako vznik dvojky. A vznikne za dalších 20 let. Až bude zřejmé, že digitální technologie má neodpiratelnou vinu na zkáze lidského pokolení. Potom přijde finále. Velké, mohutné finále. A ač to může znít jako paradox, tak už jen kvůli tomu diváckému zážitku bych se téhle apokalypsy rád dožil... TRON: LEGACY je skvělý film, který dělá zpětně mnohem lepší film i z TRONa původního... (16.12.2010)

Starý svět v nové perspektivě, lehkovážný sympaťák v hlavní roli a Jeff Bridges v jedné z rolí životních. A do toho od začátku do konce dokonalý soundtrack od Daft Punk a Kosinskiho nadpozemský vizuál. Ze zastaralé klasiky hrstky zasvěcenců se po třiceti letech stává sága, která mohla díky nečekaně nabyté velkoleposti a opojnosti směle mířit k dalším pokračováním, jakkoli tomu osud a Disney nakonec chtěly jinak. A vůbec mi nevadí, že scénář cituje x klasických filmů, protože výsledek mě v tom nejlepším slova smyslu sežvýkal, vyplivl a nechal užasle zírat. Jeden by hned nejradši začal hledat nějaký podezřele vypadající počítač. (24.04.2011)

Long live for users! TRON Legacy je filmem, který Vám rozhodí ZENovou rovnováhu jako žádný jiný v letošním roce. Polovina snímku je jednoduše geniální (těla, disky a stroje létají vzduchem, dokonalá architektura, stylová struktura, prostorová hloubka a zvídavý divák vpuštěný do tohohle programového, designově stylového bludiště vrní blahem), ale tahle polovina je vyplněna všemožnou vatou, pseudo mytologickým přesahem a snahou přesvědčit diváka, že dokonalost spočívá v samotné nedokonalosti. Navíc hudební stránka filmu je oním hybatelem děje a nikoliv hlavní postavy. Ačkoliv lepší videoklip/y si Daft Punk nemohli přát. Akční scény a trikové celky jsou dech beroucí, jenže když dojde na dialogy, zívá celá rodina. Nejenom, že Tron v samotném závěru imploduje do sebe, ale ještě se stihne mimoděk zparodovat. Už ale kvůli vizuálnímu fetiši a až neskutečně originálním akčním scénám symbioticky propojeným s hudební stránkou tohle dílko stojí za to vidět. Sem s Oscarem za hudbu a zvukové efekty. PS: poznámka konspirační - Joseph Kosinski musel natočit jen polovinu filmu – TU stylovější, v které se nemluví – a za zbytkem stojí někdo jiný. Ukázkový film na (tužkové) baterky. (10.12.2010)

Tron jako suchá a neosobní prezentace vizuálně opojného kyberprostoru, která dokáže strhnout snad jen ve dvou scénách (motorky a hudební klub)? Děkuji, nechci. Kdyby to točil někdo jiný než Kosinski, třeba by to i fungovalo, v jeho podání se ale Tron Legacy stal jen nečekaně nudnou umělotinou bez jakékoliv chuti a zápachu. Z toho hit nekouká. 50% (16.12.2010)

Umělé, sterilní, hloupé, nudné a co je úplně nejhorší - derivující snad každý velkofilm za posledních 30 let. Kosinski je bezpochyby solidní designér (hotely by navrhoval luxusní), ale jako vypravěč selhává, když za sebe monotónně skládá obrázky, aniž by jakkoliv měnil tempo, či se snažil nekompromisně mrtvolný svět jedniček a nul osvěžit něčím z vlastní portmonky. Zápletka nedává vesměs žádný smysl (resp. vyřešit ji by logicky smýšlejícímu hrdinovi trvalo asi... ehm... tři minuty? - holt scenáristé největšího seriálového WTF ever), film nedokáže pohltit ani s 3D pozlátkem (je efektní, ale nic víc) a statická akce je snad ještě víc umrtvující, než sledování kamenného Hedlunda, jenž si vybral jednu z nejslabších chvilek kariéry (přitom ten kluk hrát umí). Nevzpomínám si, kdy jsem v kině trpěl víc, ale vím, že nebýt ultimátního Daft Punk koncertu, spáchal bych těmi IMAX brýlemi sebevraždu. 3/10 (18.02.2011)