TRON: Legacy 3D

Poslední film v roce 2010, na který jsem se chystal do kina a očekával jsem od něj naprostou dardu. Dobře, přiznám se, očekával jsem to především od samotné muziky, kterou složili Daft Punk, ale také mě zajímalo, jak se s tím vypořádali tvůrci. Když už jsme tak s přítelkyní seděli v kině, uvědomil jsem si, že nás je v sále jenom pět. To mě hrozně zamrzelo, protože jsem věřil tomu, že tenhle film opravdu bude stát za to. A on také opravdu stojí. Hrozně mě mrzí, že o něm plno lidí mluví jako o fantasmagorii. Nehledě na to, že Avatar byl daleko větší fantasmagorie, než je tohle. Tenhle film totiž příchází s naprosto novým, ojedinělým námětem do sci-fi světa a vyžívá se v něm naprosto neuvěřitelně. Tron: Legacy je tak podle mě druhý film, který si naprosto oprávněně zaslouží 3D a u mě první film, u kterého jsem s technologií 3D byl opravdu spokojený. Dobré je na něm totiž opravdu všecko. Co se týče krásy, tak s ní bude vévodit Olivia Wilde, která je ve filmu nesmírně krásná a doufám, že jí ten imidž vydrží déle. Nejvíce mě ale tvůrci překvapili se samotným příběhem, který opravdu velice dobře zpracovali. Ze začátku perfektně vysvětlili první díl a postupně mě přiváděli do digitálního světa bez hranic, s naprosto ultimátními akčními scénami a brutálním hudebním podkladem od Daft Punk. Povedlo se jim to a já z kina odcházel nesmírně spokojenej. Škoda, že film doplácí na lidi, kteří od toho čekají kravinu, aniž by z filmu viděli nebo slyšeli jedinou vteřinu. Ono je totiž rozdíl kecat před shlédnutím filmu a po shlédnutí filmu. Já jsem mu s přítelkyní trošku k zisku dopomohl a jsem za to rád. Lepší film jsem v roce 2010 ani podpořit nemohl. (25.12.2010)

Tron jako suchá a neosobní prezentace vizuálně opojného kyberprostoru, která dokáže strhnout snad jen ve dvou scénách (motorky a hudební klub)? Děkuji, nechci. Kdyby to točil někdo jiný než Kosinski, třeba by to i fungovalo, v jeho podání se ale Tron Legacy stal jen nečekaně nudnou umělotinou bez jakékoliv chuti a zápachu. Z toho hit nekouká. 50% (16.12.2010)

Long live for users! TRON Legacy je filmem, který Vám rozhodí ZENovou rovnováhu jako žádný jiný v letošním roce. Polovina snímku je jednoduše geniální (těla, disky a stroje létají vzduchem, dokonalá architektura, stylová struktura, prostorová hloubka a zvídavý divák vpuštěný do tohohle programového, designově stylového bludiště vrní blahem), ale tahle polovina je vyplněna všemožnou vatou, pseudo mytologickým přesahem a snahou přesvědčit diváka, že dokonalost spočívá v samotné nedokonalosti. Navíc hudební stránka filmu je oním hybatelem děje a nikoliv hlavní postavy. Ačkoliv lepší videoklip/y si Daft Punk nemohli přát. Akční scény a trikové celky jsou dech beroucí, jenže když dojde na dialogy, zívá celá rodina. Nejenom, že Tron v samotném závěru imploduje do sebe, ale ještě se stihne mimoděk zparodovat. Už ale kvůli vizuálnímu fetiši a až neskutečně originálním akčním scénám symbioticky propojeným s hudební stránkou tohle dílko stojí za to vidět. Sem s Oscarem za hudbu a zvukové efekty. PS: poznámka konspirační - Joseph Kosinski musel natočit jen polovinu filmu – TU stylovější, v které se nemluví – a za zbytkem stojí někdo jiný. Ukázkový film na (tužkové) baterky. (10.12.2010)

Patrím k verným stúpencom vizuálnej dokonalosti, ale TRON LEGACY nie je len vizuálnou dokonalosťou, ten film je priam fantasmagorická šialenosť. Výtvarne krásne pojatý skvost dotvorený nápaditými technickými vychytávkami (ponuré tmavé prostredie, svetelné efekty...) a zaujímavým príbehom, ktorý rozhodne popri podmanivom vizuáli neplní úlohu len vedľajšieho doplnku. Tron Legacy je monumentálnou oslavou vizuálnych efektov, ktoré sú v tejto snímke vkusne a precízne aranžované. Jednotlivci, čo to pozerajú na počítači, si ten kokteil krásnych trikov a perfektnej hudby rozhodne neužijú a hviezdu môžu rovno strhnúť. Milujem ten pocit, keď ma tvorcovia prenesú do úplne iného sveta, vzdialeného od toho nášho na milión kilometrov, Jeff Bridges je skvelý a Akadémia urobila ďalší obrovský prešľap, keď bola táto snímka v rámci vizuálnych efektov úplne odignorovaná. (04.07.2011)

Je to úplne priemerný akčný sci-fi film. Má celkom dobrý príbeh o mladíkovi, ktorého otec, majiteľ významnej spoločnosti z počítačovej oblasti pred dvadsiatimi rokmi bez stopy zmizol, no mladík sa o spoločnosť odmieta starať a radšej sa venuje adrenalínovým zábavám. Lenže teraz zistí, že otec poslal zvláštnu správu a vďaka stope sa mladíkovi podarí dostať do digitálneho sveta, v ktorom je aj jeho otec. Ale tu vládne krutý režim a tak musí urobiť všetko preto, aby prežil a blížiacu sa hrozbu zastavil. Spracovanie nie je najhoršie, ale nie som s ním ani moc spokojný. Táto tématika nie je práve najbežnejšia a už na prvý podľa ponúka slušný potenciál, no ten sa moc dobre nevyužil. Ešte spočiatku ma to celkom zaujalo, sympatická úvodná fáza z reálneho sveta, dostatočne zaujímavý hlavný hrdina, prechod do digitálneho sveta a dobrý prvý dojem z neho, to všetko je v poriadku. Ale následne sa to už začne kaziť, dobrý prvotný dojem z tohto netradičného sveta sa už po chvíli vytratí a priestor dostane nová, no v rámci žánru štandardná zápletka, ktorá ma ale vôbec nezaujala, bolo mi úplne jedno, ktorá postava dosiahne svoj cieľ, toto už skutočne šlo celé mimo mňa. Našťastie to tvorcovia aspoň dokázali udržať v tolerovateľných hraniciach a prevedení, takže sa to dá bez väčších problémov dopozerať, ale moc ma to nebavilo. Akcie je tu celkom dosť, ale mám z nej len priemerné pocity. Toto vôbec nie je môj typ, ale je aspoň slušne natočená a plne prehľadná, takže síce ma nebavila, ale ani nenudila. Jedine tá naháňačka na motorkách je trochu zaujímavejšia, ale zvyšok už moc nestojí za pozornosť. S hereckým obsadením som spokojný, síce nemám rád mladé postavy v hlavných úlohách, ale Garrett Hedlund je bez väčších problémov, k tomu výborní Jeff Bridges a Olivia Wilde a ešte pár celkom zaujímavých vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú celkom slušné, Joseph Kosinski je bezpochyby schopný režisér, len tentoraz to nie je moc môj štýl a aj tá vizuálna stránka je až príliš stereotypná, takže spočiatku to baví, ale po chvíli som sa už toho prejedol. A veľmi výrazným plusom je hudba, síce sama o sebe nie je až tak dobrá, ale veľmi dobre podporuje jednotlivé scény a hlavne vďaka nej sa na to dá bez väčších problémov pozerať. Takže o výraznejšej spokojnosti tu nemôže byť ani reči, moc ma to nebavilo, ale hudba, herci a slušná réžia to na ten priemer vyťahujú. No znovu si to už určite nepozriem. 52% (18.12.2013)