Baader Meinhof Komplex

Problém je, že tu chybí kladný hrdina. Mám stát na straně militantních levičáckých vzbouřenců nebo na straně systému, který je při demonstraci zmlátí jak na Národní třídě? V tom je to jiné např. proti Argo – taky lehce dokumentární (rád jsem se poučil o něčem co jsem vůbec neznal), příběh ok, hudba ok, herci ok, i lehce akční, trocha napětí, a byť mě to dokáže vtáhnou do děje, chybí mi emoce. Maximálně mě napadá „dobře jim tak“, ať už jde o jedny či druhé. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 7 | humor 0 | akce 4 | napětí 3 | pustil bych si znovu 5 (18.02.2013)

Dalo by se říci něměcký velkofilm. Nesmírně zajímavý a co do počtu informací vyčerpávající dokument, který přesně popisuje události ke kterým došlo ve Spolkové Republice Německo v 70. letech. V té době přešly studentské protesty proti vietnamské válce až k vytvoření hnutí RAF (Frakce Rudé Armády). Tato teroristická organizace si rozhodně nebrala žádné servítky a člověk jen s otevřenou pusou může sledovat její zápolení s kapitalistickým státem. Proč zde mluvím o těchto historických faktech? Protože film opravdu o ničem jiném není, je to naprosto přesná rekonstrukce. Autoři ponechali ve filmu automobilové espézetky, počty nábojů, počtu obětí, snad i rozmístění vlajek na manifestech autentické. Snímek je naprosto nestranný. A je pouze na divákovi, na kterou stranu se přidá. (24.08.2010)

Brilantní dokument. Průměrné drama. Odborně přínosné, historicky neuhýbavé, coby studie fanatismu, davu a německého poválečného vědomí a svědomí fascinující. Místy se mi zvedal žaludek nad brutalitou, místy nad davovou psychózou. Fanatičtí idealisté jsou nebezpeční. Zvlášť, když za svými čistými ideály kráčí přes mrtvoly. (31.03.2009)

"Pochopili jsme, že slova bez činů jsou zbytečná." A to je ta správná chvíle pro trochu teroru. Tady sice nedošly argumenty, ale k násilí, které dokázalo vyplodit hromadu dalšího násilí, došlo proto, že ti vysoce postavení slouhové kapitalismu nechtěli poslouchat hlas lidu. Nebo to bylo jinak? Na to si může každý udělat názor sám. Snímek totiž nabízí poměrně nezaujatý pohled, který jasně dokazuje, že nic není tak černobílé, jak neustále tvrdí naše "nezávislá" média. Já mám zkrátka takový dojem, že pokud budeme neustále opakovat oficiální nesmysly o tom, že USA bojují proti terorismu, že Putin je zlo, že uprchlíci zachrání ekonomiku a že odevzdat republiku do rukou Bruselu byl skvělý nápad, tak náš svět nepřežije. Samozřejmě kvůli tomu žádnou bombu odpalovat nebudu, ale zásoby jídla, pití a filmů na třicet pět let mám ve svém protiatomovém krytu již připravené. Dostal jsem na to totiž dotaci. (10.09.2016)

Pokud jako formu protestu zvolíte terorismus, získáte si bezesporu pozornost. Stejnou pozornost, která vás pak zahubí, i kdyby vaše pohnutky byly sebeušlechtilejší.. Když se dokumentuje revoluční činnost za doprovodu výbuchů naturalistického násilí, má televizní Uli co nabídnout, ale jakmile se ocitne na platformě filmového dramatu, přichází bolestivé zjištění, že to není žádná Edel. Z mého pohledu se zdá, že se nesnaží soudit, vnucovat ideje či nějak vehementně moralizovat, nicméně při vykreslování motivů postav si nelze nevzpomenout na Churchillovo: „Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum...“ (21.09.2020)