Baader Meinhof Komplex

BAFTA Awards - 1 nominacia: Najlepsi cudzojazycny film ________ Skutocne zaujimavy film o zakladajucej skupine RAF - Red Army Fraction, ktora chcela bojovat proti kapitalistickej sile, ako aj proti vojne vo Vietname, s cim by som s nimi suhlasil (teda len s tym Vietnamom), ale to, akym sposobom sa snazili bojovat proti policajtom, vladnym cinitelom, vybuchmi v obchodnych domoch, prepadmi bank, kradezami aut a podobne, s tym by normalne zmyslajuci clovek nesuhlasil, takze sa RAF moze nazvat ako teroristicka skupina, ktora brutalnym sposobom zabijala ludi. Pre mna bolo zahadou, ako sa mohla obycajna novinarka Meinhofova, ktora mala 2 deti a manzela vzdat normalneho zivota a pridat sa k tejto v uvodzovkach "sebevrazednej" skupine. Aj napriek velkej minutazi film ubehol ako po masle, reziser vobec nesetril dost velkym mnozstvom akcnych scen a kedze ma taketo filmy podla skutocnosti velmi bavia, nemozem dat inak, ako 100%. ________ Martina Gedeck - (Ulrike Meinhof) +++ Moritz Bleibtreu - (Andreas Baader) +++ Johanna Wokalek - (Gudrun Ensslin) +++ Nadja Uhl - (Brigitte Mohnhaupt) +++ Stipe Erceg - (Holger Meins) +++ Niels-Bruno Schmidt - (Jan Carl Raspe) +++ Bruno Ganz - (Horst Herold) +++ Produkcia: Bernd Eichinger +++ (23.04.2011)

Pomalu už jsem málem zcela podlehl nechutně mylné představě, že politické drama natočené na motivy skutečných událostí a s délkou hodně přes dvě hodiny musí být zákonitě ušlechtilá nuda (přinejlepším). Jenže pak přišel Baader Meinhof Komplex a všechny moje dosavadní předsudky vzaly za své hned po pár úvodních minutách (především scéna demonstrace, která se zvrhne v masakr, je vynikající a mrazivá). Vážný, realistický a velmi důležitý film, který má koule, výtečné tempo, spád, několik skvělých pasáží (mj. spousta sugestivně a syrově nasnímané a ozvučené akce a teroristických útoků) a jehož síla a působivost naléhavým ambiciózním tématem nekončí, ale teprve začíná. Lahůdka a rozhodně jeden z vrcholů roku 2008. Co bych dal za to, aby něco takového vzniklo i u nás… 90 % (22.07.2009)

Chladných, promyšlených a precizních 5*. Po hodně dlouhé době mě dokázal film přikovat do sedačky, nepustit a do hlavy mi vnutit otázky a diskuze o idejích. Uli Edel i přes svou německou krev natočil film fungující jako švýcarské hodinky. Vše padne dokonale a dává koncepčně dokonalý politický film o období, které by nejen v Německu nemělo být nikdy ignorováno a zapomenuto. Herci nejsou příliš známí, ale odvádí vynikající práci a své postavy prakticky prožívají. Jejich postavy se chovají, tak jak by jste čekali a podtext typu "každá revoluce je správná revoluce" nebo "jedině s pistolí je člověk svobodný" se dají cítit i v dnešním světě... Přes všechny kvality a myšlenky, které filmem vznikají, není Baader Meinhof komplex lehkým filmem pro každého, protože někoho bude nudit historická preciznost nebo politický podtext. Přesto nebo spíše právě proto je tohle jeden ze snímků poslední doby, který by neměl uniknout nikomu. Úchvatný film plný informací ve stylovém retro balení střílející přesně mířené rány s chladnou působivostí. Vedle Životů těch druhých další ukázka stoupající kvality německých filmů... . Co na to Češi? Radši nechci vědět... (18.07.2009)

„Drážďany! Hirošima! Vietnam!“ I tohle je cesta. Dobré vědět. Hodně víme zásluhou médií, jež by v ideálním případě měla sloužit oběma stranám (což v případě Meinhofové nejenže platilo, ale navíc to v sobě má špetku ironie). Kamery, foťáky, štosy papírů – zkuste dnes bez nich rozpoutat revoluci. Jakákoliv inspirace pány Che Guevarou, Mao Ce-tungem a Ho (ho ho) Či Minem budí na území ČR právem znepokojení. Bez onoho pochybného ideologického podloží bych, oddělen ovšem od „té“ doby bezpečnou časovou propastí, k aktivitám první generace RAF snad i choval nějaké skryté sympatie. A stejná skupina dnes? Dokázali by někomu otevřít oči, vytrhnou jej z nerušeného vegetování? „Co je to za blbou buržoazní otázku?“ nechávám za sebe odpovědět nepochybujícího Baadera a přecházím zbaběle k filmu samému. Jedním slovem „paráda“! Není pochyb, kde a ve které době jsme. Známé tváře, známá jména (Pahlaví, Dutschke). Poznávání hrdinů skrze činy. Historie přihrála filmařům pro vyprávěni velmi užitečnou pomůcku: Meinhofová, člověk zvenčí, se dostává „dovnitř“ a my máme pro začátek společníka. V zachovávání racionálního odstupu nejsme sami. Později přejímá analytický přístup vyšetřující Bruno Ganz, jehož ledový klid a schopnost vidět věci v širších souvislostech připomíná postavu Tommyho Lee Jonese v No Country For Old Men. Dost přes dvě hodiny délky u faktograficky „pünktlich“ filmu budí obavy zcela liché. Diváckou rozkoš skýtají nádherně přehledné akční scény, „pojištěné“ navíc faktem, že většina teroristek ráda krátké sukně. Sexy zpracování, dané také výběrem hudby (po Watchmenech další nečekané využití profláklého Dylana), události nijak nezlehčuje. Z vrahů mučedníky nikdo nedělá. Kontroverzní (sebe)vraždy zůstávají moudře skryty za vězeňskými zdmi. Třeba právě resuscitovaná snaha dobrat se pravdy (odhalit pachatele) donutí lidi přemýšlet. Doba už pomalu přezrává. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, flanker.27, Aidan, curfew77 (25.04.2009)

Nesmlouvavá rekonstrukce, která si celou dobu drží správný odstup a přitom diváka protáhne skrz smršť dokonalé akce (otázkou zůstává, zda-li se to dá u podobného filmu takhle brát) a náhled do duší lidí, kteří založili novou formu moderní války. Němci si své historické bolesti léčí skrz filmy a dopadá to nadmíru skvěle. Široko daleko jim mohou závidět (nás nevyjímaje). (15.04.2009)