Botostroj

Tak má vypadat správná propaganda! Zlý, chlípný, imperialistické psy a Adofla Hitlera obdivující Šéf (za rajtky a naleštěné holínky jeho synka zaokrouhluji hodnocení na plný počet), kolem něj sdružení patolízalů, ministr třesoucí se před kapitálem, stateční komunisté se srpem a kladivem v srdcích, čistá dělnická láska mladých bolševiků versus ohavná nevěra s nepřítelem lidu a nakonec dojemná promluva o tom, jak je v Sovětském svazu všem krásně a o žebráka tu člověk nezakopne, jak je širokorozchodná dlouhá. Botostroj jde na čestné místo vedle děl z knihovničky ROH a já jen doufám, že filmů bude lidu časem patřit víc a víc. (27.08.2009)

Hmm, tak to je tedy "kus". Hodně tezovité, velmi schematické, nadmíru lživé (to snad ale netřeba zmiňovat). Nejlepší na celé věci je František Peterka, kterého jsem si náhodou všiml v úvodních titulcích a jeho cameo mne opravdu potěšilo. Minietudka s Vlastou Fialovou je taková vtipná česká varianta reklamy na Marlboro - jen místo kovboje tu vystupuje letec a jeho družka + místo nezbytné cigaretky je vyšvihnut duchem nepřítomný úsměv. Čekal jsem na chvíli, kdy Šéf nechá odprodat veškerý materiál a přejde na zbrojní výrobu, aby těch "buržoazních hříchů" náhodou nebylo málo - on totiž člověk, který pendluje mezi USA, Jižní Amerikou, Berlínem a Mussoliniho Itálií, je schopen všeho. Ano, správně, soudruzi! Buržoazní prostředí je líheň zla a erotismu. Pouze dělnická třída je schopna osvěty (a po práci samozřejmě také cudné lásky, zde prezentované uprostřed panenských pastvin mladým jinochem Joskou a nesmělou údernicí Marií). :o) "Haló, tady ŠÉF." Absurdní. (13.06.2011)

Tento film se ani nedá brát jako propagandistický. Je to absurdní taškařice s bizarními postavami a jedním hlavním ultra komunistickým hrdinou, který má naprosto neskutečný účes a nepopsatelný herecký projev. Na druhou stranu chápu, že zpodobňované události mohly leckomu hnout žlučí a tak mě to zdemolovaný kino ani nepřekvapuje. Nicméně vzhledem k tomu, že nejsem ze Zlína a vazby na Baťu taky nemám, jsem si mohl film užít od začátku do konce. Je to štvavá prolhaná agitka, která dnes však pobaví absurditou a naprostým neumětelstvím. Zde lze dát pouze "odpad" nebo plný počet. Já volím to druhé. (11.03.2013)

Svatopluk Turek vydal svůj Botostroj v roce 1933 a zkusil od Bati jako pes. První vydání románu bylo soudem určeno do stoupy (Hitler měl na co navazovat) a další zakázána. Druhé tedy vyšlo až krátce po válce. Když odstraníme pozdější komunistický email, jde o film, který ani dnes není od věci. A navíc Vítězslav Vejražka zvládl svou roli šéfa skutečně mistrně ("záchodová scéna", žádný výmysl, mluvili o ní i jiní pamětníci, byla až na příliš snadné vyrážení latěk, typická). Přehlednou studii (viz internet) napsal Stanislav Holubec ("SILNÍ MILUJÍ ŽIVOT. UTOPIE, IDEOLOGIE A BIOPOLITIKA BAŤOVSKÉHO ZLÍNA"), který naznačil hlavní baťovská témata, i když rozvést si je holt musí už každý sám. (20.10.2020)

Au. Inu ať si udělá úsudek každý sám. (první verze komentáře) Tak nějak mi to nedalo. Hned po revoluci šel v rozhlasu rozhovor s Tomášem Baťou mladším. Po mém příjezdu do Německa byl obchodní dům Bata to první, co jsem viděla. Tehdy mě to potěšilo a byla jsem hrdá, že to nějaký Čech dotáhl na mezinárodní úroveň. Viděla jsem snad všechny baťovské dokumenty. Manžel pochází ze Zlína a Zlín znamená Baťa. Prošla jsem si Baťovo muzeum. Při každé velikonoční obchůzce jsme chvíli poseděli u sousedů a poklábosili. Byli to lidé, co u Bati pracovali (nebo někdo z jejich rodiny), bydleli v baťovských domcích, nosili baťovky na nohách. Tehdy jsem prvně slyšela o baťovských mladých mužích, které si sám vychoval a dal jim práci. Když to srovnám s ukrajinskými "zaměstnanci" pana Babiše, měli se ti hoši královsky. Viděla jsem Botostroj jako dítě a nudila jsem se. Viděla jsem ho nyní a začala mít takový divně nepříjemný pocit. Vejražka byl tak přesvědčivý, až z toho mrazilo. Ta karikatura Bati, kterou Turek a Wallo vytvořili je děsivá. Soudruzi dobře věděli, jaká je ve filmu síla a bezostyšně jí využívali. Dívat se na jejich produkty mi působí utrpení. Pro doplnění přehledu celé československé kinamatografie jsem to absolvovala do konce. Předpokládám, že z podobného důvodu toho podstupují i další. Jinak si nedokážu představit nikoho, kdo by se na Botostroj díval dobrovolně a se zalíbením. (druhá verze komentáře 18.1.2018) (17.01.2018)