Botostroj

Botostroj je paskvil, ale na ten paskvil se docela dobře dívá. Botostroj totiž funguje nejen jako nechtěné "zrcadlo pokřivené socrealistické estetiky", ale v současné době, naštěstí, i jako poměrně zajímavá parodie na socialistickou propagandu. Zajímalo by mne, zda tvůrci v době vzniku počítali s tím, že toto bude někdo brát vážně... Dle dobových ohlasů film lidi spíše nas*l. A ani se nedivím. Ještě drobný komentář k mému hodnocení. Po ideologické stránce je to hnus, o tom žádná, ale já se bavil, a to poměrně dobře. (07.07.2010)

Je až neuvěřitelné jak komunisté dokázali převrátit pravdu a ze slušného člověka, který se provinil jen tím, že byl úspěšný podnikatel, udělali nejhorší zrůdu a diktátora. Ve své době musela mít tato propaganda velký vliv. Vzhledem ke své úchylné zálibě v budovatelských a propagandistických filmech musím dát alespoň jednu *. (22.02.2010)

Svatopluk Turek vydal svůj Botostroj v roce 1933 a zkusil od Bati jako pes. První vydání románu bylo soudem určeno do stoupy (Hitler měl na co navazovat) a další zakázána. Druhé tedy vyšlo až krátce po válce. Když odstraníme pozdější komunistický email, jde o film, který ani dnes není od věci. A navíc Vítězslav Vejražka zvládl svou roli šéfa skutečně mistrně ("záchodová scéna", žádný výmysl, mluvili o ní i jiní pamětníci, byla až na příliš snadné vyrážení latěk, typická). Přehlednou studii (viz internet) napsal Stanislav Holubec ("SILNÍ MILUJÍ ŽIVOT. UTOPIE, IDEOLOGIE A BIOPOLITIKA BAŤOVSKÉHO ZLÍNA"), který naznačil hlavní baťovská témata, i když rozvést si je holt musí už každý sám. (20.10.2020)

Schématický béčkový film precpaný demagógiou až k prasknutiu sa môže smelo zaradiť medzi najhoršie filmy, ktoré sa kedy v Československu natočili. Hlavnou úlohou filmárov bolo očierniť Tomáša Baťu. Polmetrové úsmey komunistov, ktorí tu zosobňujú akože poctivých ľudí zatiaľ čo každý, kto je názorovo niekde inde, je tu automaticky záporák. A ešte k tomu tie otrasné dialógy, až sa chytáte za hlavu jak sú stupídne. Vsadím boty že na tomto braku sa naplno podielal profesionálny vymývač mozgov, minister informácií Václav Kopecký. Len on dokázal takto obludne pretvárať pravdu a demagogicky očierňovať. Navyše autori tohto braku sa tu dosť kopli pretože Baťa zomrel v roku 1932 kedy sa aj tento brak odohráva a Hitler prebral moc až v roku 1933 čiže mu Baťa logicky nemohol ísť gratulovať k prevzatiu moci ako je to ukázané tu. Cielom útoku tu však nie je len Baťa ale aj treba veriaci či hospodári. Dosť veľkým klamstvom, ktoré človeka znalého dejín vytočí do nepríčetnosti, je aj preslov jednej z postáv, ktorá tvrdí že v SSSR nestretnete žobráka ani hladovejúceho. Tu už som si myslel že asi hodím tyčku: film sa totiž odohráva v roku 1932 a zrovna vtedy zúril na Ukrajine Stalinom vyvolaný hladomor pri ktorom zomrelo 9 miliónov ľudí. Zaráža ma že sa tu komunisti snažili spraviť z Baťu beštiu prvej kategórie. Dotyčný je tu totiž kráčajúca postava tých najnegatívnejších vlastností: má sympatie k nemeckému nacizmu a dokonca posiela do Berlína Hitlerovej NSDAP tučné šeky, vyhadzuje zamestnancov len tak z ničoho nič, má opĺzlé chúťky, v kancli má vystavený obraz Musolliniho, a žije len pre svoje prachy. Našťastie sa pravda ukázala a robotníci z Baťových závodov si na svojho bývalého chlebodarcu kydať nenechali a začali počas projekcie demolovať kino. To je dôkazom akým nechutným pamfletom tento film je. (03.04.2012)

POZNÁVÁTE MĚ, MALHORNE??? Vždycky, když Villém Besser ukázal ten svůj půlmetrový úsměv, čekal jsem že se ozve "cink!" Tyhle komunistické sračky vás buď naštvou, nebo pobaví. Co jsem nečekal, byla ospalá nuda a nezájem. No aspoň, že v tomto klenotu socialistického realismu nehrál Rudolf Deyl mladší. Jožka, vracející se domů, zdraví svou rodinu, která pracuje na poli, slovy: "pomáhej Pán Bůh!" To jste trošku nevychytali, soudruzi! :-D (26.11.2009)