Ip Man

Do podrobností propracovaný historický film plný bojových soubojů, v němž ovšem nejde jen o triky kung fu. Sám o sobě je příběh velmi solidním dramatem, které povyžuje o stupeň výše, jeho zasazení do velmi konkrétních historických souvislostí japonsko čínské války, čímž diváka nutí (ale velmi sympaticky) brát ho vážněji než jiné podobné filmy stavící na bojovém umění. Snad i to, že podkladem je skutečný příběh, dramatickým zvratům dodává na autentičnosti a současně překvapivosti i věrohodnosti. (10.12.2011)

Nehraje v tom ani jedna panda a je to asi takhle: "Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Ne, to se mýlíš, pane! Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Při vší úctě a s maximální pokorou, mýlíš se ty, pane! Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Ne, ne, ne a tisíckrát ne! Neuraž se, pane, ale mé Kung-fu je nejlepší Kung-fu ze všech Kung-fu, tudíž logicky musí být lepší než tvé Kung-fu! Taková drzost! Jsi neskonale domýšlivý ohledně svého Kung-fu! Ač mě mé Kung-fu učí pokoře a Kung-fu sebeovládání, nedáváš mi jinou možnost než porovnat, je-li mé Kung-fu lepší než tvé Kung-Fu.... (Urrrgh, Vzzzzum, Sssssvist)". Choreograficky perfektní Kung-fu, zabalené do klišovitého patosu tak hustého, že jej má místy problém prokopnout i dokonalé Mavashi pana Yena. (08.04.2010)

Tento film jsem si pustil ze zvědavosti a moc jsem od něj neočekával, ale už od prvních minut jsem poznal, že sleduji kvalitně natočený film a že po skončení asi nebudu zklamán a zklamán jsem také nebyl. Akční scény mají náboj a jsou doprovázeny kvalitním příběhem, jež jsem u některých akčních sekvencí skoro ani nedýchal(hlavně závěrečný souboj je parádně vygradovaný). Abych to shrnul, tak jsem se během celé stopáže nenudil díky výborné akci, ději a hereckému obsazení. Těším se na další filmy s Donniem Yenem, mé hodnocení 5 hvězdiček… (14.03.2009)

Donnie Yen nabral v poslednej dobe druhý dych a po niekoľkých výborných akčných filmoch predstavuje svoju životnú úlohu, majstra Ip Mana v možno najlepšom bojovom filme vôbec. Filmy o legendárnych hrdinoch vždy patrili medzi hong kongskými bojovými filmami medzi tie lepšie, keďže sa okrem prepracovaných bojových scén viac snažili aj o zaujímavejší scenár a lepšie vykreslenie postáv a v tomto patrí tento film medzi špičku a rozhodne z toho nie je len ďalší akčný film, ale plnohodnotná historická dráma. Tu som bol nadšený už od samotného úvodu, Donnie Yen stvárnil Ip Mana dokonalo, je to neskutočne charizmatický sympaťák, ktorý aj keď vlastne nič poriadne nerobí a rodinu prakticky zanedbáva, nedá sa mu nefandiť, tá jeho pokora a sebavedomie v jednom a riešenie jednotlivých situácií sa mi mimoriadne páčili a tak aj keď je film ešte dejovo jednoduchší a nemôže sa oprieť o silnejší motív, veľmi ma to bavilo. A navyše sa mu darí skvelo vykresliť jednotlivé postavy a vytvoriť si k nim vzťah. No a keď už dôjde k samotnej japonskej invázii, film už začne fungovať dokonalo v každom ohľade, získa perfektnú atmosféru, všetky dôležité postavy prejdú čiastočnou premenou, pribudne skvelá dávka čínskeho patriotizmu, presne v takej miere, aby vyhovoval najlepšie a celé to má taký silný náboj, že sa už o inom, ako maximálnom filmovom nadšení hovoriť nedá. Obsadenie už ani nemohlo byť lepšie, Donnie Yen v najlepšej forme a úlohe, jeho veľmi zaujímavá manželka Lynn Hung, nesmie chýbať skvelý Simon Yam, parádny záporák Hiroyuki Ikeuchi, ktorého postava ma veľmi bavila, aspoň má charakter a tak sa mu dá určitým spôsobom aj fandiť a množstvo výborných vedľajších postáv, ako policajt, chudobný majster, ktorý si chce otvoriť školu a veľa iných. Takže film ponúka toľko kladov, že by bol skvelý aj s priemernejšiu akciou, ale to ani omylom, ešte aj v tomto vyniká. Súboje sú rozmanité, nechýbajú jeden na jedného alebo proti presile, rovnako v niektorých nejde takmer o nič a v iných zase o všetko, takže ešte aj v tomto sú vyvážené, ale majú vynikajúcu choreografiu, jednu z najlepších, s akými som sa vôbec stretol, sú skvelo natočené a až na pár trochu upravených momentov, kedy sa použijú laná aj úplne realistické, Na wing chun v tomto prevedení sa neskutočne dobre pozerá. A aby to nebolo všetko, každý súboj nefunguje len sám o sebe, ale vždy mu predchádza niečo zaujímavé, takže sa mi páčila aj ich motivácia. Najlepší je rozhodne súboj s desiatkou karatistov, toto je jedna z najlepších bojových scén vôbec, ale všetky sú špičkové a v iných filmoch by patrili medzi ich vrchol. A film nezaostáva ani režijne, toto už nie je len akčný film, ale kompletne prvotriedne zvládnutá práca. A ani hudba nezaostáva, aj tá sa vydarila. Tu sa nedá nič vytknúť, Ip Man je jednoducho jeden z mojich najobľúbenejších filmov vôbec, ktorý je skvelý v každom ohľade. 94% (23.01.2009)

Viděl jsem koně blejt, hada chcát a žábu bušit pěstí do skály, ale tohle jsem ještě neviděl. Kromě toho, že je to takový krásný romantický vizuál, je to vymakaný bojový historický film podle skutečné události (ne, je to fantasy). Ale k věci. Yip man se svým stylem Wing Chun, zdánlivě jemným bojovým uměním, tvrdě pořáží své protivníky v cestě za osvobození Číny během druhé světové. Je to aristokrat jemných mravů. Posedává a pokuřuje a snaží se bránit konfliktům. Když ale dojde na lámání chleba, dojde i na lámání kostí. Wing Chun udeří nelítostně a tvrdě. Kamera dovoluje celistvé přehledné záběry, takže bitkám věříme. A to i v případě, kdy Donnie Yen alias Yip Man doslova ubije k smrti deset japonských karatistů během lusknutí prstů. Předpokládám, že tato emotivní scéna vejde do dějin Martial Arts ale i kinematografie jako takové. Jen si na ni vzpomenu, hned bych šel do nějakýho kumite mlátit japončíky. Závěrem bych ještě poukázal na ty rychlé pěsti, kterými Yip Man obšťastňuje k jisté nelibosti své protivníky. Z tak rychlých a tvrdých ran pěstí do všech možných citlivých míst mám dodnes mokré sny. (26.04.2011)