Ip Man

Tak takhle to chodí v tý Číně, jo? Tak to jsme v prdeli, smetou nás jediným mrsknutím malíkové hrany. A budou u toho slušní, korektní, milí, zachmuřeně slaďoučcí....lidumilní....V každé vesnici není pro školy kung-fu kam flusnout, nechápu, že ty japka tam mohli přežít byť i vteřinu. Asi se nenechali místňákáma zatáhnout do sáhodlouhých debat o jemných nuancích kopaček do řiti a prostě jen stříleli směr hlava. Jinak natočeno slušně, choreografie bojových sekvencí solidní, ba nadprůměrná. (21.05.2012)

Solidní martial art řežba, u které jsem čekal vrchol žánru a nestalo se. Donnie Yen je sice bezchybný a bezkonkurenční frajer, který nemá s nikým problémy a dokonale ovládá své umění, ale místy lano přehlédnout nešlo, potěší pár skvělých scén (viz. Donnie vs 10 chlapů), ale na 5* mi tu chyběla ta drsnost a brutálnost, která byla například ve Wrath of Vajra. 75% (12.05.2014)

Hongkongská akční superstar a znalec řady bojových umění (a údajně fanda MMA;)) Donnie Yen v roli Mistra všech ajťáků, legendárního IP Mana! Mistr promine, ale byla to tragédie českého dabingu, co mě přimělo tropit si u tohoto nesporně silného snímku humor z jeho hrdiny, respektive z české (nebo spíš počeštěné) transkripce jeho jména. Kdyby vám vrtalo hlavou, o jakém "jung čchun" to tam pořád mluví, tak je to starý dobrý styl Wing Tsun (nebo Wing Chun), jen nějakou metodou, kterou nejsem schopný pochopit, foneticky transkribovaný do latinky (ve které text četli dabéři, že). Hlavní poznatek zní: nedělejte tu chybu, že byste se na Ip Mana dívali v televizi - budete mít tu čest s utrpením v podobě důsledného dabování každé věty všech scén (a že jich není málo), kde figuruje tlumočník z čínštiny do japonštiny... takže si všechno vyslechnete dvakrát, ehm... Navíc ač se "naši" činí jak chtějí, asijský styl mluvy je od českého na hony vzdálený. A samozřejmě nejen styl mluvy - měl jsem celkem problém se stavbou filmu a jeho výrazovými prostředky. Ono je to totiž v kostce vzato celé jedno velké klišé, v němž ale postavy reagují o hodně teatrálněji než by tomu bylo normálně. To je dáno hávem legendárnosti, do kterého je Mistr Ip po právu zahalen, a taky tím, že film se koncentruje převážně na období japonské okupace Číny, což je obdoba našeho srpna 1968, až na to, že ona japonská invaze byla daleko brutálnější. Tyhle všechny věci podbarvuje hudba Kenjiho Kawaie (znáte z Ghost In The Shell), která ale také plně respektuje legendárnost událostí, které zachycuje (a z nichž se drtivá většina nestala vůbec nebo se udála o dost jinak). Proto duely mistrů boje beze zbraní mají podkres jako monumentální bitevní scény, což mě dost rušilo. A to je problém, protože hlavní devizou filmu jsou (nečekaně;)) bojové scény, u nichž páchal choreografii taktéž téměř legendární Sammo Hung. Tedy ne že by se herci nesnažili, ale zkrátka a dobře je to už moc specificky asijský tyjátr plný mávání rukama a koulení očima. Přijde mi to strašlivě rozhárané a stylově neuspořádané (nepochybuju, že je to tak záměrně, a že je to jen můj dojem, který asijské publikum nesdílí), ale na druhou stranu díky hercům emoce skutečně pracují a souboje jsou opravdu vynikající. Jenom nechápu, proč při takovém materiálu musí všechno kazit občasným wire-fu. Všechno tohle mi ve výsledku dává možná trochu nespravedlivých 70% - ale věřte, že se na to znova nejspíš už nikdy dívat nebudu. (20.06.2014)

Cakanie na fan subs sa tych par hodin rozhodne vyplatilo (i ked canto DVD verziu si rozhodne nenecham o par tyzdnov ujst, aby som dostal prelozene este i titulkove sekvencie), pretoze tento "Donnieho Fearless" je pre mna tym najkrajsim zakoncenim filmoveho roka a zaroven aj jeden z "naj" filmov 2008. Tolko nadsenia a emocii som pri martial art filme uz hodne dlhu dobu nezazil. Vynikajuca choreografia Samma Hunga v kombinacii s mrstnostou Donnieho Yena je viackrat spolahlivym spustacom "jazyka na zem" a Ip Manov zapas s 10 japonskymi karate bojovnikmi je jasnym fightom roka (a fakt som pri nom nedychal - hlavne pri technike "zaklincovania" protivnika do tatami). Film je vsak silny aj v rovine pribehu a hoci sa zo samotneho zivota Ip Mana zameriava iba na cca jednu dekadu (1935-45´s pocas druhej cinsko-japonskej vojny, neskor po utoku na Pearl Harbor zacleniacej sa do 2. svetovej), dobre vystihuje samotny charakter Ip Mana, prostredie, ktoreho ho obrusilo, ako i samotnu filozofiu Wing Chun. Nic tu nie je cisto iba cierno-biele, pohlad na udajnu zradu ma dve strany mince, samotny Ip Man prejde lekciou, ktora jeho nazory a presvedcenie zmeni. Na druhej strane treba podotknut, ze ako seriozny zivotopis opierajuci sa o podlozene fakty film neuspeje, pretoze ide o volne spracovanie Ip Manovho osudu v spominanom casovom rozhrani, kde zamerom tvorcov nie je zobrazit ho ako realnu historicku postavu, ale skor ako oblubeneho ludoveho hrdinu s podtrhnutim v Cine popularnej "protijaponskej" nalady vo vseobecnej rovine, pred konkretnou. I preto sa vo filme znova vynima (nielen) z Fearless znamy motiv - hoci su Japonci vseobecne vykresleni ako "zlo", ich vrchny general je profilovany ako muz principov s respektom pre pravidla boja. A pri zaverecnom otvoreni dvierok pre mozny sequel, ktory by mal mapovat hlavne Ip Manovych studentov /vratane najznamejsieho ;-) /, som uz slzu dojatia viac zadrziavat nedokazal. Zatial rozhodne najlepsia spolupraca Wilson Yip - Donnie Yen s otcovskym dozorom Samma v pozadi. Nadsenych 100%. _______ P.S. A co sa tyka odvetneho duelu Donnie vs. Wu jing po minulrocnom, osobnom 1:0 pre Wu Jinga, tak tentokrat som si takmer isty, ze kapitulovat bude Wu Jing, pretoze Ip Mana prekonat s Legendary Assassin/warrior bude takmer nemozne :-) (31.12.2008)

Nářez od začátku do konce. Navíc lze-li v případě tohoto snímku slyšet několikanásobné vychvalování akčních scén, které údajně trumfnou i Neovy eskapády z Matrixu, rozhodně tomu jde uvěřit. Už po prvních pěti minutách jsem byl svědkem jednoho z nejlepších čínských soubojů za velmi dlouhou dobu. A film v této tradici naštěstí pokračuje - je to zábavná mlátička a těch 106 minut uteče, ani jsem nevěděl jak. Příběh, který ve většině podobných východních snímcích tohoto typu trochu skřípe, nebo hůře nudí, se také povedl. Nevšímal jsem si žádných hluchých míst nebo nesrovnalostí, takže po dějové stránce taky velká spokojenost... Doporučuji všem, kterým se líbil souboj Nea s agentem Smithem v metru! (08.08.2010)