Lítám v tom

Netradičně pojatý snímek s již tradičním George Clooney, který vypráví příběh jedné agentury, která funguje jako prostředník pro oznamování výpovědí zaměstnanců firem jejichž šéfové nemají na to, aby vyhodili zaměstnance, co u nich pracuje, již přes několik let a proto Ryan (G.C.) je neustále ve vzduchu a letí vyhodit další zaměstnance. Trpká satira, o tom že někdy je lepší být sám s hlavou vysoko v oblacích a prázdným batohem. 85 % (13.01.2010)

Mihne se kolem jako letadlo a zanechá za sebou kondenzační páry hezkých frází, učebnicových pravd a povzbudivých výroků. Stačí pohyb Clooneyho obočí a svět se zdá být laskavým místem, kde i největší ztráta má své kladné stránky. Jenže podobně jako hrdina Ryan i Reitmanův film nabízí především ošetřené motivační poplácání – sice mě nikterak neurazilo, ale popravdě, lítal jsem úplně mimo. (18.01.2010)

Když zněly ódy na Juno, stál jsem mlčky vzadu. Při chvalozpěvech na létání ale musím být slyšet hned v prvních řadách. Clooney po pěkných pár letech předvádí svou nejpřirozenější stránku, Reitmanův scénář povznáší pojem "životní pravda" a onen zrádně realistický konec mi pořád nějak nedá spát. Vůbec celkový dojem zabírá tak komplexně, že prskat nemůže ani jedna strana. Lidumilové s příjemným každodenním pocitem vyhřátého domova si přijdou na své stejně jako chroničtí cestovatelé, kteří třeba znejistí v tom, jestli by vážně nemělo cenu se někam začít vracet. Klidná, inteligentně-hřejivá jistota. (28.02.2010)

Také jste jednou chtěli sbalit stereotypní byt v kterém žijete, fotky u kterých nostalgicky vzpomínáte, rodinou s kterou se hádáte, práci či školu pro vás nadmíru iritující a rádoby pokulhávající vztah do batohu z jarní výprodeje v Tescu, polít jej litrem benzínu, zapálit a odletět hodně daleko od toho všeho? Pokud zní odpověď ano, tak se před ohnivým rituálem proměny ještě koukněte na Reitmanův nový počin. Možná změníte názor, třeba i kompletně úhel pohledu na existenci jako takovou. Lítám v tom vám přinese v neokoukaném balení mnoho užitečných faktů do života. Zjištěním, že za deset milionů mil dostane Boeing vaše jméno počínaje, přes důkaz o hereckých schopnostech Anny Kendrick mimo Twilight pokračujíc a konče utvrzením v tom nejzákladnějším pravidlu: Každý potřebujeme na cestě životem svého kopilota. (28.01.2010)

„Mysleme tržně. Doba je zlá, lidé ztrácejí práci a mají depku. Krizi nezastavíme, tak alespoň natočme nějaký nadějeplný, ne moc nákladný film, který vyzdvihne důležitost rodiny a připomene, že peníze sice hýbou světem, ale štěstí si za ně nekoupíte.“ Ano, Up in the Air dokonale vyhovuje současné poptávce, dokáže však budit dojem, že promyšleným marketingovým tahem je až v druhé řadě. Prvoplánově neútočí na bránici ani na city a nekončí stoprocentním happy endem (se svými životy jsou v závěru teoreticky spokojenější lidé nemajetní a nepříliš bohatí). Reitman vsadil zejména na Clooneyho charisma, jemný, běžnými situacemi podepřený humor a posmutnělou atmosféru, kdy věci nejsou úplně v pořádku, leč tušíte, že se změní k lepšímu. Ryan Bingham je typem muže zkušeného, dobře zaopatřeného a sebevědomého, přesto muže, kterému jeho pozici nelze závidět. Něco podstatného mu chybí, jak po návratu z oblak zpátky na zem sám zjišťuje. Není postavou, na níž by celý příběh stál, slouží jenom jako sympatický průvodce světem, který postihla krize. Věřím přitom, že má moc někoho navést tím správným směrem nejen po dobu trvání filmu, ale dlouhodobě. Podobně jako Amélie, k níž je skrze fotky s papundeklovým párem (namísto trpaslíka) odkazováno. Nejvýstižnější adjektivum k sobě samému má Up in the Air obsažené v sobě samém: glokální. Film časoprostorově omezený na Spojené státy a přitom vycházející vstříc divákům z celého světa. 80% Zajímavé komentáře: imf, Marigold, handsome, Flipper, FlyBoy, agathon, Orthank (12.02.2010)