Věrná kopie

První evropský film iránského režiséra Abbase Kiarostamiho. První filmová role britského operního pěvce Williama Shimella. Sdílení italské kultury a přítomnosti jako součást děje. Bylo? Nebo nebylo? Klíčem jsou dva rozhovory: mezi matkou a synem v restauraci a ženou a mužem u kávy. Nejde o variaci Falešného autostopu nebo Rozhovoru s jinou ženou, přestože se podobné interpretace nabízejí. Jednoduše snaha o „Věrnou kopii“ mnoha jiných situací. Líbí se mi nad tím filmem přemýšlet. 14.2.2014: Děkuji Jaromíru Blažejovskému za informaci o záměrně chybějícím mezititulku. Celý příběh tak dostává nový smysl, přestože nezestárli a vůbec se nezměnili. Takže bylo a já se jednoduše mýlila... Nakonec i kdyby nebylo, je to jen hra. S divákem samozřejmě. Dnes, přestože už nad filmem přemýšlet nemusím, líbí se mi ještě víc. Vynikající záležitost. (22.04.2012)

Abbas Kiarostami se vydal do Evropy a vyšlo mu to. Natočil zajímavý příběh o páru, který se náhodně potká a hrají spolu hru na manžela a manželku. Je to zvláštní hra a vy ani nevíte, jestli je to pořád hra, nebo je v tom i něco víc. Díky skvělým hercům a zajímavé, místy až absurdní atmosféře, dovede film snadno zaujmout. (29.11.2016)

Krásný Toskánsko. To se filmu upřít nedá. Horší už je samotný příběh nepříběh, který je vztahovou kulisou a rádoby něčím, co ve skutečnosti je úplně něčím jiným. Nemám rád, když se celý film něco předstírá, a pak aby si člověk udělal o filmu obrázek. Každopádně na obranu filmu, dialogy nebyly nejhorší a ty jsou možná právě tím hlavním tahounem celýho filmu. (17.12.2012)

Smilla má laptop asi z roku 10 000 p. n. l., proto, když se na tomto zázraku techniky kouká na film, nemá cenu pouštět si žádnej vizuální skvost, kterej vynikne jen v případě, že jste vlastníkem grafické karty, tudíž se dá očekávat, že se z ní stane velká odbornice na komorní dramata z iránské distribuce. Začne pěkně zlehka, film postavený na dialogu, hmm, to snad pochopí, hraje Juliette Binoche, která je moc hezká a baví už jen pohled na ni, supr. A ono ouha, režisér Abbas Kiarostami nám naservíroval zamotanou hru plnou postřehů o mezilidských vztazích a dlouholetém partnerství, kde nic není takové, jak se na první pohled zdá, takže docela makačka na Smillyn mozkový závit. Těžko říct, jestli to pochopila, ale jako výlet po toskánských památkách to bylo prej moc fajn. (14.08.2014)

Na film jsme sli kvuli Juliet Binoche. Hraje skvele a opravdu skvele i vypada. Ale z filmu jsem ponekud rozcarovan, protoze jsem ho poradne nepochopil, lepe receno, film nabizi nekolik moznosti pro jeho pochopeni a to me nejak nebere. Nechodim na filmy proto, abych po nich musel dumat nad tim, o cem to vlastne cele bylo a proc to a ne ono. Cely dej se ma odehrat na platne a reziser mi ma nabidnout uceleny filmovy zazitek. Ne ze neco nacne a rekni si, ze on si to ten divak nejak domysli. Tohle spis ekovuje, ze z toho filmu nekdo ustrihl konec (rozuzleni). (10.07.2010)