Looper: Nájemný zabiják

Looper došel na rozcestí a netušil, na jakou stranu se vydat. Neotřelé sci-fi má totiž slušný nápad, jenže mu chybí oproti třeba Matrixu nebo Minority Report při (lépe spíš pro) opakovaném zhlédnutí ono podmanivé kouzlo. To vyprchá už po předložení zajímavé vize, ve které mají nájemní zabijáci kšeft v podobě cíle, který přijde z budoucnosti. Stačí jen vyčkat na místě doručení a zmáčknout spoušť. Na druhou stranu nikdy netuší, kdo se před jejich bouchačkou objeví. A máme tu zápletku. Škoda je, že místy postrádá gradaci a leckdy i nudí. Navnadí, ale nestrhne, čemuž odpovídají i dlouhé minuty na farmě v polích, které se odehrávají v čistě dialogovém podání. Což by nevadilo, ale Looper u mě trvalejší stopu prostě nezanechal. Lehce dráždí, ale na vyšší pozice to nevidím. (11.11.2012)

Unikátny námet pretavený do nie veľmi nápaditej formy. Z tohto hľadiska mi Looper pripomenul podobné, príliš ľahkomyselné scifíčko "In Time", ktoré tiež nevyužilo svoj bohatý obsahový potenciál. Looper sa snaží byť sviežim, chytrým, hollywoodskym trhákom, no na to mu chýba pevnejšia dejová kostra a zomknutejšie vzťahy medzi ústrednými hrdinami. Po hodine film stráca dynamiku a tempo a dialógové pasáže nedokážu nadchnúť. Musím však vyzdvihnúť Gordon-Levitta, ktorý si okrem zmeny vizáže celkom prirodzene osvojil Willisove spôsoby a výraz tváre. Willis v kondičke ako vždy. Keď si predstavím, že v rukách Chrisa Nolana by bol Looper monštruóznym, do najmenšieho detailu premysleným projektom. Škoda plytvať takými skvelými námetmi pre povrchné žánrovky. (29.01.2013)

Film mě svým začátkem navnadil natolik, že jsem se rozhodla vypnout všechny logické obvody a sledovat emocionální uvěřitelnost a nechat se bavit a dojímat tou. A to taky proto, že režijní debut Riana Johnsona Zmizení (Brick) považuji za jeden z nejzajímavějších filmů, co jsem kdy viděla. A dobrý bože, myslím, že se z něj stává jeden z mých nejoblíbenějších píšících režisérů. (A teď se už dokonce megamoc těším na SW: The Last Jedi místo mých předchozích obav, oujé). Looper mi rozhodně nepřijde po všech stránkách hotový tak, aby byl hoden bezvýhradného vzývání, ale když se podívám na témata, myšlenky a některé scény, tak mám silnou chuť tak učinit i navzdory. Lineární příčina a následek jsou využívány tak, že nemám nejmenší problém to přijmout, a ještě k tomu to Johnson použil k naprosto brutálnímu ohromení na mé straně. Ó bože, ó můj bože, když se starý Seth snaží uniknout svému osudu, tak je to snad nejsurovější a nejpůsobivější mučící scéna, jakou jsem kdy viděla. Johnson se taky snaží pracovat s komplikovanější vztahovou pavučinou mezi všemi postavami, vytváří paralely (poměřování zbraní, bezbranný přítel zalézá a vylézá z poklopu, co udělá která matka pro své dítě) a obrací perspektivu jednotlivých lidí a jednotlivých skutků. JGL je bohužel paralyzovaný tím maskováním, asi bych byla raději, kdyby nevypadal tolik jako Bruce a místo toho mohl vyjadřovat emoce obličejem. Naštěstí Paul Dano a Noah Segan by mohli brečet závodně za vlast a tak jsem si delegovala svoji představu mladé citlivé duše, s níž se můžu identifikovat, na ně. A nakonec mi záleží hlavně na tom, že Rian Johnson použil svoje superschopnosti k dobru, takže ano, bravo, děkuji. -"He... he was singing." (10.08.2017)

Konečně pořádná sci-fi. Vyživný příběh těží z tématu cestování v čase snad všechno co nabízí. Rian Johnson s přehledem načrtává základní premisu, aby ji pak obohatil ještě o další přidané hodnoty a zvládá neztratit směr. Bruce se předvádí v nejlepší formě (po akční i herecké stránce) a Joe jen potvrzuje pozici jednoho z nejlepších mladých herců současnosti a to prosím i pod tučnou vrstvou makeupu. A navíc tu máme neskutečně dobře obsazené děcko, které je otravné, tak trochu psychouš, ale stejně mu aspoň trochu fandíte. Nízký rozpočet změnil budoucnost roku 2044 v hnusnou městskou žumpu nebo prázdné pole v Kansasu. To dodává snímku správnou atmosféru, kde je všechno tak nějak... šedé. Kdo srovnává s Terminátorem se jen hloupě soustředil na Willisovu linii, přitom to o něm to skoro vůbec nebylo a od 12ti opicích taky moc neuvažujte, k nim taky Looperovi pořádný kus chybí. Na každý pád to chci brzy vidět znovu. (11.10.2012)

Osobně mi hlava nebere, jak se z filmu Looper mohl stát takový miláček publika, když jen jeho první polovina nabízí poměrně chytrou a příjemnou sci-fi, zatímco ta druhá je novou verzi Kukuřičných dětí okořeněnou o další paranormální rozměr a místy to působí jako nepovedený pokus parodovat reality show Farmářka hledá muže. Žádný přesah, žádná hlubší myšlenka jen zacyklená podívaná, kde se Emily Blunt schovává do trezoru a snaží se rozsekat překážející pařez, když do jejího života vstoupí smažka v podobě, podivně namaskovaného, Josepha Gordona-Levitta. A co děti, mají si kde hrát? (20.10.2012)