Looper: Nájemný zabiják

// Bruce Willis na lovu dětí, Joseph-Gordon Levitt na lovu Bruce Willise, Jeff Daniels na lovu Josepha-Gordona Levitta, malé děti na lovu.. wait a minute ..the path was a circle, round and round. And then one dude changed it. Okay, tohle moc smysl nedává, ale na tom přece nezáleží. Na čem záleží je, že ten film byl boží, JGL a Willis přesně tak, jak je mám rád. Trocha sci-fi tu, trocha vybuchování lidí tady.. a o několik nekompromisních scén, několik akčních eye-candy momentů, pár božích hlášek z úst mých nejoblíbenějších borců, dvou odhalených ňadrech, jednoho vtipného booty callu a velkém množství mrtvol později, jsem z kina vycházel absolutně spokojený. Více takových filmů! Prosím :) (14.10.2012)

Po úvodních dvaceti minutách jsem byl připraven na futuristickou variaci existenciálních krimi à la Samuraj. Johnson však režíruje s mnohem menší soustředěností než precizní Melville. Výsledek se sice nesype tak jako Bratři Bloomovi, jednotný styl film každopádně postrádá. Kromě naprosto seriózních a velice působivých prostřihů do zmechanizovaného života nájemného vraha (ač mi jaksi uniklo, proč nejsou nepohodlní posílání z budoucnosti rovnou v neživém stavu) dojde i na fraškovitě černý humor, nasládlou romantiku, brutální „rambo“ akci nebo lekce telekineze pro začátečníky (nemluvě o hodně westernovém závěrečném střetu na silnici). Hodně je nejen žánrů, hodně je také vypravěčů, mezi nimiž Johnson přepíná. Vyprávění se tím sice zajímavě rozvětvuje, ale k žádnému překvapivému „seběhnutí“ do jednoho bodu to nakonec nevede. Zohlednění více úhlů pohledu v zásadě jenom potvrzuje pravdivost mé oblíbené hlášky z Pravidel hry: Na světě je hrozné, že každý má své důvody. Obávám se, že snaha aplikovat na film Bordwellův model forking-path narace, s tím, že před sebou namísto dvou časových rovin máme dvě vzájemně se ovlivňující lidské mysli, by skončila ve slepé uličce (jakkoli rád bych si tuto domněnku nechal vyvrátit druhým zhlédnutím). Důležitější než časové paradoxy jsou pro Johnsona totiž morální dilemata, jež před postavami vyvstávají a jež také nás nutí k neustálému vyhodnocování situace z emocionálního hlediska. Komu patří budoucnost? Kudy vede hranice mezi promarněným a naplněným životem? Jaký máme nárok na to, činit rozhodnutí za druhé? Tady se opět hlásí ke slovu ona nehollywoodsky bezvýchodná osudovost, jenomže přebalená do okoukanějšího, rodinně-melodramatického hávu. Věřím, že kdyby Johnson zůstal u krátké metráže, jak byl původní plán, máme před sebou bombu, o které nadšeně tweetují geekové z celého známého internetového světa. I takhle ale jde o velmi nápaditý film, který akorát, poněkud v rozporu se svým dominantním sci-fi žánrem, dá víc na city než na rozum. 80% (08.10.2012)

Vzásadě jediné, co mi na Looperovi opravdu vadilo, byla úvodní premisa, proč zaměstnání Loopera existuje. Nedávala smysl ani v nejmenším třeba ve spojení s collateral damage zabitím v budoucnosti při odlovení jedné osoby (abych nespojloval). A vůbec pro to, aby mohla logika filmu fungovat, šla logika reálného světa na odstřel. Pominu-li tedy toto znásilnění mozku, zbytek stál za to a byl poměrně slušně intenzivní a slizce efektní. Na druhou stranu, nedotažená atmosféra pokročilé současnosti zaostávala za velkým množstvím již natočených filmů - vím, že srovnávat třeba se (starým) Blade Runnerem nebo Total Recallem znamená nastavit vysokou laťku, ale když srovnám ambice a rozpočty... Ze stejné váhové kategorie dejme tomu posledních 10 let podobně konfigurovaných scifi - odfláknuté. Děj bez komentáře, bez spojlerů to nejde. (21.01.2018)

VŠECHNO SE JEDNOU VRÁTÍ..... /// Béčko. Po úvodní cca 20 minutový extázi následoval celkem hustej absťák. Já se tak snažil. Fakt! Bohužel nudnej střed mě dokonale ukolíbal (houpy hou, houpy hou), až jsem si málem hubu rozerval. Tím s to kurva zabil! A né nesmyslama, jako že nikdo není schopnej trefit cíl na pár metrů, nebo že - čistě teoreticky taky vás zajímalo proč…. NE, to mě nesere. Jsem schopnej přistoupit na blbou hru, která baví. Zvlášť, když mix Terminátora a jinejch kousků (který mám rád) je příběhově sympatickej a zábavnej v akci. A tak jestli máte rádi cestování sem a tam (no spíš sem než tam…) časem, nebo čekáte, jestli Willis ještě zavadí o zajímavou roli, obrňte se proti hrůznosti v detailech, připravte na kolísavý tempo a třeba to na rozdíl vode mě dáte i dvakrát. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímám se o budoucnost. Chtěl bych vědět, jestli v roce 2044... 2.) Když mám strach, tak vybouchnu. 3.) Thx za titule ,,Sagittario“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (14.12.2012)

Začátek navnadil, pak už to jede pěkně dolů až do konce. Levitt vypadá, jako že si trhá obočí a maluje pusu - ale jako dobrý, Bruceův nos je přesnej. Spíš mě vytáčela nesmyslnost motivace mladšího já při farmářských scénách (někdo řekne, že se prostě stará o svý zájmy, ale on je spíš prostě blbej). A vůbec jeho divný skoky v chování. A "povinný" břečkový románky. A Bruceovo plakání nad rozlitým dětským mlékem. Naopak rozesmála scéna s jeho "návratem ke starým ratatata časům" a hlavně směšná nedotaženost scénáře - třeba takový laskavý kiks, že někdo jak blázen honí někoho starýho, místo aby se rovnou zbavil mladýho. Blbý taky je, že jediná živá postava filmu je ten zhrzený potomek Kid Blue (která je teda ale zas neskutečně šablonovitá). Celkově Looper skončil ve stejnym šuplíku, jako třeba z poslední doby Zdrojový kód a Vyměřený čas - všechny mají tak prima sci-fi námět a všechny jsou ve výsledku míň prima, než by mohli být i s prstem v nose. Ale to by nesměl být scénář odfláknutý a režisér připokakaný. (11.10.2012)