Looper: Nájemný zabiják

Looper došel na rozcestí a netušil, na jakou stranu se vydat. Neotřelé sci-fi má totiž slušný nápad, jenže mu chybí oproti třeba Matrixu nebo Minority Report při (lépe spíš pro) opakovaném zhlédnutí ono podmanivé kouzlo. To vyprchá už po předložení zajímavé vize, ve které mají nájemní zabijáci kšeft v podobě cíle, který přijde z budoucnosti. Stačí jen vyčkat na místě doručení a zmáčknout spoušť. Na druhou stranu nikdy netuší, kdo se před jejich bouchačkou objeví. A máme tu zápletku. Škoda je, že místy postrádá gradaci a leckdy i nudí. Navnadí, ale nestrhne, čemuž odpovídají i dlouhé minuty na farmě v polích, které se odehrávají v čistě dialogovém podání. Což by nevadilo, ale Looper u mě trvalejší stopu prostě nezanechal. Lehce dráždí, ale na vyšší pozice to nevidím. (11.11.2012)

Už v prehistorických dobách, když jsem coby kluk četl Andersonovy Strážce času, jsem uvažoval, jak obtížné je psát (či točit) sci-fi s tématikou cestování časem a neupadnout přitom do pasti časového paradoxu, který má schopnost z příběhu udělat absurdní frašku. Problém časového paradoxu ale ve skutečnosti není tím, co Loopera v mých očích činí nestravitelným. Johnsonův film je typická výplachová letní popkornovka, která si neláme hlavu s nelogickými přešlapy ve scénáři ani s překotným a prapodivným budováním vztahů. Nabízí sice potenciálně zajímavá témata, ale zpracovává je nebo letmo naťukává povrchním způsobem. Režie je rutinní a do té rutiny spadá i výkon Bruce Willise, který funguje jako opotřebovaná šablona na akční hrdiny. Dvanáct opic kdysi prokázalo, že lze zatočit chytrou, kultivovanou a přitom zábavnou žánrovku o tak nesnadno uchopitelném fenoménu, jako je cesta časem. Looper v souboji s Gilliamovým kouskem prohrává rozdílem několika tříd. Celkový dojem: 40 %. (05.02.2022)

Pecka. Pro mě zatím největší překvapení roku. Už dlouho jsem neodcházela ze sci-fi filmu s takovým úžasným pocitem, že jsem viděla něco výjimečného a něco, co si s velkou radostí pustím klidně i za několik let. Nemíním se pitvat v detailech a úplně kašlu na nějaké časové paradoxy, dokážu si představit ty hádky u piva, kde jeden prohlásí, jak geniálně inteligentní film to je a druhý zase, že je to kravina, která nedává žádný smysl. Já si zkrátka postačím s vysvětlením Bruce Willise pomocí jeho jedné věty a důležité je, že samotná podstata příběhu dokonalý smysl dává. Pro někoho možná nudná pasáž na farmě, pro mě však pasáž naprosto stěžejní, protože Johnson neměl sebemenší úmysl zastínit akcí a efekty všechno ostatní, jsou to právě postavy, které jsou v tomto filmu nejdůležitější a pasáž na farmě slouží k pochopení pohnutek a motivů všech postav, což vede k osudovému a emocionálnímu finále. Film odehrávající se v budoucnosti se skvělou retro atmosférou. Looper má pro mě téměř všechno. Chci to vidět znova. (13.10.2012)

Největší síla drsné futuristické brakovky je v tom, jak sebejistý dozvuk po sobě zanechá. Ještě dlouho po odchodu z kina mi běží hlavou, přemýšlím nad jednotlivými dějovými linkami a radost mi kazí hlavně to, že čím déle přemítám, tím víc logických nesrovnalostí a paradoxů se mi vrací. Díky dokonalému castingu s neústupným Willisem v čele je ale radost se na tenhle žánrový mix dívat. Sympaticky nekompromisní forma dává snadněji zapomenout na vypravěčské chyby. 70% a zaokrouhlení nahoru za nezpochybnitelnou odvahu Riana Johnsona. (24.10.2012)