Die Rebellion

Geneze revoltujícího subjektu. __ Onu emoci, kterou ve mně Die Rebellion (1993) primárně vyvolala, bych pojmenoval rozhořčením. Nedivte se, po dobu hodiny a půl sledujeme mimořádně slušného člověka (jenž na počátku příběhu interpretuje každou vzpouru jako zločin proti Bohu), invalidního veterána z 1. sv. války Andrease Puma (Branko Samarovski), kterak se mu děje jedno bezpráví za druhým! Je v tom poznat Haneke? Řekl bych, že ano, jedním z jeho stěžejních témat je přeci sadismus (společenského) světa. Bylo by to na 5*, nebýt to tak literární (podobně ostatně vnímám i Bílou stuhu, která je však komplexnějším filmem; dát Die Rebellion 5* a Bílé stuze pouze 4* by nebylo adekvátní). Díky za tip Willymu Kufaltovi. 80 % (02.12.2023)

Přišel o nohu, získal vyznamenání a licenci k živnosti... Hanekeho Rebelie v první řadě nevzdává hold vojákům, kteří v boji za svou vlast v první světové válce přišli o život či o zdraví, zato se zaměřuje na velmi trpký osud jednoho z přeživších hrdinů, který svou vzdorovitou povahou vůči jiným nešetřil ani po válce... a kterého osud navzdory jedné světlé chvilce nešetřil také. Snímek si postačí s velice skromnou výpravou, jež spolu s převažně černobílými a sépiovými odstíny vytváří působivou atmosférou rané meziválečné doby. Někdo by mohl skrze nízký rozpočet a televizní formát očekávat konverzační drama, navzdory komornímu pojetí a mnohdy i delším scénám z jedné místnosti dostáváme především působivé vyprávění obrazem. Netradiční koncepce příběhu a Štíbrova kamera představují v tomto směru velkou devizi, stejně tak hudba, která nechává v prodloužených záběrech silně zvýraznit emoce. Vypravěč svou přítomností dolazuje zpracování starého příběhu připomínající drobný útržek z kulturní paměti; osobitě musím zmínit starou malbu i chytlavou melodii z flašinetu, což tvoří nápaditý rámcující prvek s přímo poetickým nádechem, v tomto jinak spíše potemnělém filmu. Tohle zřejmě netradiční (pro mě teprve první) setkání s tvorbou slavného režiséra Hanekeho mi přineslo skvělý zážitek, rovněž nadšení z nádherné filmařiny i jistý kus znepokojení, které ve mě po závěrečné úvaze nad spravedlností ještě nějaký čas přetrvává. 95% (12.12.2020)

Branko Samarovski bol pomerne mladý, keď hral Andreasa Puma. Úlohu vojnového veterána, na ktorého sa valí jedna zlá udalosť za druhou, stvárnil absolútne s prehľadom. Musím povedať, že niečo tak beznádejné, smutné a depresívne, ma len utvrdilo v tom, že vidieť tento film, stačilo raz.  Aj tak dávam 4*, za úžasnú dobovú atmosféru a výkon Branka Samarovského. (25.01.2024)

Komorní drama vysloužilého vojáka, který ve válce přišel o nohu, na druhou stranu dostal licenci k obživě a tím jistotu příjmu, tedy ta výchozí pozice nebyla beznadějná.. Příběh invalidy Andrease Puma rozehrál Branko Samarovski výborně, působil na mě přesvědčivě, chvíli jsem měla pocit, že on skutečně je Pumem, za to zaslouží smeknutí klobouku.. Mýma očima velice smutný a ve finále tíživý i skličující snímek.. (27.12.2023)

Smutný příběh jednoho muže, bývalého vojáka, na kterého po jednom vážném zranění v životě nečeká už nic moc dobrého. Něco dobrého sice ano, ale moc toho není. A jedna pitomá náhoda/událost mu ten život zhorší ještě víc. Ačkoli to je televizní film a ze začátku to na mě tak i dost působilo (netuším proč - ale kvůli 4:3 to nebylo), nakonec z toho vypadlo hodně povedené drama se slušně představenými postavami (+ nějakou jejich psychologií), sympatickým hlavním hrdinou, podmanivou atmosférou, skvělou kamerou a s nejednou silnou scénou (včetně celkového silného dojmu), z nichž u mě vedou dvě - SPOILERY ta, kdy z auta vidí svoji (nebiologickou) dceru a ta úplně závěrečná, kdy Andreas Pum zemře a vlastně až po té smrti se dočká klidu (a teoreticky by se dalo říct, že se dostal do Nebe - kde teda není jeho dcera, protože je ještě naživu) KONEC SPOILERŮ. Takže jo, i přes občasnou rozvleklost, pár zbytečných voiceoverů popisující činnost právě se odehrávající v obraze jak od Bressona a nedostatečné ukázání pouta mezi Andreasem a jeho dcerou, které asi mělo být silné, ale úplně to z toho nevyplývá, se mi tenhle Hanekeho film hodně líbil. A ačkoli někteří Hanekeho nazývají jako krutého a bezcitného, tady bych si dovolil tvrdit opak. Jen mě překvapuje, že i přes to jak je zde na ČSFD relativně oblíbený, tenhle film skoro nikdo neviděl. Přitom se dá jednoduše sehnat a dokonce k němu existují české titulky (!). Jen je mi trošku líto jejich autora, snad si nemyslí, že to byla sisyfovská práce... Silné 4* (16.05.2021)