Ďáblova lest

Tak jsem se netradičně pozpátku dostal od pravděpodobně nejzdařilejšího Labyrintu, přes Ztracenou bránu až K Jirkově Ďáblově lsti, díky čemuž v té retrospektivě lze skutečně spatřit, jaký tvůrčí posun režisér Strach za poslední léta prodělal, a ačkoliv vlastně všechny jeho televizní projekty - Ačkoliv on sám ten dnes už jen málo významný rozdíl mezi filmovou a televizní tvorbou svým uctivým přístupem ještě více smazává.. - za nejlepší tuzemské žánrové práce, všechny jednoznačně trpí nedokonalostí svých scénářů, které Lotrando Strach tu s větším, tu s menším úspěchem zvládá překlenovat.. Ďáblova lest ukazuje, že záhadolog Arnošt Vašíček dokáže svá lehce diskutabilní témata šikovně zlehčovat, ostatně ten sympatický humor, ať už jízlivý, černý či ironický vlastně je pro režiséra samotného typický, ono totiž lze k podobným látkám bez nadhledu přistupovat jen velmi těžko.. Co mi ovšem z těchto tří minisérií vychází zcela zřejmě ?? Že vlastně každá jednotlivě poměrně zásadně klopýtá co do tempa, ne že by si režisér právě s rytmizací svých kriminálek vyloženě nerozuměl, u prvních dvou totiž divák cítí snahu o akčnější a svižnou naraci, která ovšem v souvislosti s nastříháním do triptychů působí poněkud zmateně a nefunkčně, v případě Labyrintu, jemuž na Kavkách přiřkli poměrně zbytečně velkorysý půdorys o sedmi dílech naopak ty zásadní pasáže fungují nejlépe právě při tom opatrném tempu s dlouhým snímáním beze slov.. Právě tahle fimařina totiž Jiřímu Strachovi sluší, až z toho jednoho mrazí.. (09.12.2015)

Takový kriminální kýč, do nějž je dryáčnicky namícháno vše, aby znuděného diváka za každou cenu zaujal. A tak tvůrci bezostyšně stavějí na zdůrazňování satanistických motivů a na "tajemném" prolínání minulosti a současnosti . Nelze si nepovšimnout zcela nepravděpodobných scén ze současného života kláštera či "archeologických výzkumů". Scénář napsal Arnošt Vašíček, který se pokládá za odborníka na všechny záhady světa: http://www.sysifos.cz/index.php?vypis&sec=1207666267 Těch 70% a více tomu velmi neopodstatněně lichotí... (22.02.2009)

Téměř se shoduji s většinovými názory. První část (80%) byla v českých televizních vodách (nebo spíš kalužích) jako zjevení z cizího světa, zkrátka to byla výborná detektivka s chytrými dialogy, skvěle obsazenými herci a pohyblivou (!) kamerou, za kterou by se Strach nemusel stydět za hranicemi. Okamžitě jsem si zamiloval záměrně brakovou satanskou tématiku a postavy (obzvlášť Jiří Dvořák se našel), málem jsem sem nasázel 5*. Druhý díl (60%) trpí neduhem, jaký postihuje mnoho druhých dílů z trilogií, mnoho linek zůstává otevřených a navíc se vynořují nové otázky. A ten Třetí díl (70%) je rozporuplný. Ještě před půlkou rozplete neujasněný děj a servíruje hotovou věc, která jakoby vypadla z nějakého béčkového hororu. Ještěže ani zde neztrácí Strach a herci hlavu, dynamicky řeší neřešitelné, a i když to všechno dost smrdí, bavil jsem se vrchovatě. Ale ten konec... z mé strany se to "dalo", "nedalo" se to jako racionální zakončení slibného projektu. Takže verdikt zaokrouhluji nahoru. (15.02.2009)

V poslední epizodě, kdy PhDr. Runa pobíhal s křížem jak roztržitý anděl a s pomocí pardubického black hat satanisty prováděl deduktivní kejkle na hranici parodie, jen aby porazili Lucifera v sudoku, jsem si konečně uvědomil, co vlastně sleduji. Petronela, Uriáše a oholeného Mikuláše Šímovou v Anděl Páně 1.5.. (25.08.2020)

Šifra mistra Srandisty... Zatímco první část mě mile překvapila a slibovala nadstandardně dobrý televizní zážitek, druhý díl už mě donutil čím dál častěji mumlat "Wtf?!" a třetím jsem se prochechtala od začátku do konce. Trojan jako superdeduktivní profesor, co má za pomocníka uvědomělého hackera-satanistu, promiskuitní husičky-neherečky coby oběti vraha Václava III., tajemně blábolící mniši, podezřelí archeologové a úsměvně neschopní pomáhači/chrániči, samozřejmě s výjimkou ústřední dvojice (Dvořákovi role sedla jak prdel na nočník, zato Aňa byla na můj vkus až moc rádoby drsná). Závěrečná scéna už mě přiměla jen zaťukat si zpruzeně na čelo a pokud možno tuto třídílnou incenaci vytěsnit na okraj vědomí, nebo rovnou skartovat. Ve výsledku jen trochu lepší (ne tak lacině působící) "Strážce duší". 49% (28.11.2011)