Irčan

Režisér Martin Scorsese je jedním z nejtalentovanějších vypravěčů stříbrného plátna všech dob. Osobně jsem na Scorsesem vždy obdivoval jeho hyperaktivní styl vyprávění a především fakt, že si dokáže oprávnit fakt, že jsou jeho filmy většinou opravdu dlouhé, protože Scorseseho filmy téměř vždy fungují velmi parádně ať už trvají 100 minut, 150 minut nebo 200 minut! Špinavé ulice, Taxikář, Zuřící býk, Král komedie, Mafiáni, Mys hrůzy, Casino, Letec, Skrytá identita, Prokletý ostrov nebo Vlk z Wall Street.... Marty má těch parádních filmů prostě v biografii hodně a zanechal už teď za sebou odkaz díky kterému se na něj bude vzpomínat i dlouho po jeho smrti. A o to více zamrzí, že mistrovi Scorsesemu není studio Paramount nakonec ochotné zaplatit 160 milionů dolarů na jeho vysněný projekt a chudák Marty se tak nakonec musí uchýlit na Netflix. Film ale díky Netflixu pořád vznikl a i když kvůli faktu, že jde o Netflix film nešel do kin (Ne, výjimka typu Roma se v naších kinech nekoná), film pořád existuje a my ho můžeme vidět. A i když to rozhodně není nejlepší Scorsese dekády nebo posledních dvou dekád a rozhodně se nedotlačí ani do TOP 5 filmů Martina Scorseseho všech dob, za shlédnutí rozhodně stojí. Už proto, že jde o nejlepší film z Netflix knihovny, který kdy vznikl! Scorsese začal chystat adaptaci románu I Heard You Paint Houses od Charlese Brandta z roku 2004 napsaného dle skutečných událostí už v roce 2007 a už tehdy platilo, že si hlavní role zahrají Robert De Niro, Al Pacino a Joe Pesci- Tři velké hvězdy mafiánských filmů. Mezi tím vznikli filmy slušný Hugo a jeho velký objev, parádní Vlk z Wall Street a (....) Silence a teprve po téhle ,, trilogii´´ filmů měl Scorsese na Irčana zase čas. Byl tu ale problém. Irčana mělo původně dělat právě studio Paramount, jenomže Paramount financoval i Mlčení, které stálo 50 míčů a v kinech vydělalo jen 23 míčů! Paramount tratil a jakmile vyšlo najevo, že Scorsese nechce fakt, že se film odehrává napříč dekádami vyřešit tím, že bude jednu postavu hrát více herců ale tím, že budou postavami digitálně omlazeni (a tím pádem půjde spousta dalších milionů jen do de-agingu) tak Paramount stáhl ocas a vypadalo to, že se Irčan už z téměř dekády trvajícího ,, development hellu´´ jen tak nevyhrabe a film bude zrušen. Jenže v tu chvíli se objevila poslední naděje- Netflix. Ten film zaplatil a díky němu jsme se filmu za menší oběť (tedy faktu, že film neuvidíme v kinech) dočkali. Ano, Irčana jsme v naších kinech vidět nemohli a ani ho neuvidíme. Proč když to u Romy prošlo? Jedna Roma svět nespasí a Netflixu stačí jen to, že film může promítnout v Americe. Netflix ale zároveň do kin v Americe neposílá všechny své filmy ale pouze filmy s oscarovým potenciálem aby ty nominace mohl dostat a zvýšit si tak promo. Z jednoho úhlu se totiž dá na fakt, že se o Irčana postaral Netflix koukat jako na spásu filmu, který filmoví diváci prostě chtěli vidět, na druhou stranu jde ale o opravdu jistou verzi vytvoření pozitivní reklamy, kterou Netflix pochopitelně potřebuje. Ale to už moc odbíháme od tématu. Radši si prostě řekněme jak je na tom výsledný ,, Irishman´´. Ještě jednou hned na začátek zopakuji, že totální bezchybná pecka podle mně nedorazila a opravdu nepůjde o film, který bude jedním z těch prvních, který se mi vybaví když se řekne jméno Martin Scorsese. A bohužel na tom mají ve výsledku hodně velkou zásluhu ony speciální efekty respektive de-aging. Na nadávení Martina Scorseseho na Marvel se může každý dívat ze svého pohledu a může s Martym souhlasit či nesouhlasit, musí se ale uznat, že de-aging v Marvelu je prostě parádní. Nebo je parádní minimálně v porovnání s de-agingem v Irčanovi. Ale hned na začátek řeknu, že pokud mohl být člověk od začátku pocit, že bude de-aging totálně nefungovat a bude totálně otřesný, výsledek není takový jak se mohlo zdát! Ze všech těch omlazených hvězd ve finále nejvíce de-aging snesl obličej Joea Pesciho, následně pak Al Pacino u kterého už jsem ale začal optikou chvílemi ten de-aging vidět. De-Aging Harveyho Keitela také fungoval naprosto v pořádku a ve finále se tak dá říct, že nejhůř de-aging snesl Robert De Niro. Především jeho mrtvé oči mě z filmu časem chvílemi vytrhávali více a více, přesto je ale De Nirův výkon parádní a to samé platí i o všech ostatních. Výkony De Nira, Pacina, Pesciho a Keitela (kterého v porovnání není na rozdíl zmíněné trojce ve filmu zas tak málo) dokazují, že de-aging nebrání tomu předvést parádní a funkční herecký výkon jak už třeba dokázal Sam L. Jackson v Captain Marvel. Jestli něco Irčana tlačí opravdu dolů tak to jsou sice právě efekty, rozhodně ale ve finále nejsou tak špatné jak se mohlo zdát a kdyby měl Scorsese toho času víc, mám dokonce pocit, že by ty efekty dopadli líp. Nebo by Scorsese mohl skousnout hrdost a zajít za lidmi od Marvelu a poprosit je aby se jednou vyhnuli ,, podřadné práci´´ a udělali mu digitálně omlazeného De Nira, který by si mohl potykat s Jacksonovým Nickem Furym z Captain Marvel. Scorsese by ale tím pádem ale najednou začal pracovat s lidmi, kteří dělají efekty pro ,, pouze zábavné atrakce a nic víc´´ a tím pádem by tak trošku lhal do kapsy sám sob.... dobře, dobře, jdeme zase od tématu! Jestli mám z obsazení Irčana někoho velebit do nebes tak je to Joe Pesci! Legendární Harry ze Sám doma, Leo Gatz ze Smrtonosné zbraně (2-4), Tommy DeVito ze Scorseseových Mafiánů nebo Nicky Santoro ze Scorseseova Casina se po téměř dekádě pauzy vrací ve filmové roli a je parádní! Pesci je i přes svou dlouhou pauzu na mém seznamu nejoblíbenějších herců všech dob pořád vysoko (TOP 40!) a jeho ztvárnění Russella Baffalina je geniální. Hnedka poté následuje Al Pacino, který si roli Jimmyho Hoffy neuvěřitelně užívá a jeho vyřvávání slova ,, Solidarity´´ budu mít v hlavě ještě hodně dlouho. Al Pacino si tu krade skutečně každou scénu pro sebe a dá se říct, že tohle je ten starý legendární Al Pacino. Ne ten Al Pacino z Jack a Jill ale ten starý legendární Al Pacino pro kterého tento film snad bude znamenat definitivní comeback. A především prohlubování vztahu Pacinova Hoffy a De Nirova Sheerana jsem si opravdu užíval. De Niro jinak zvládl i přes vrstvy ,, digitálního make-upu´´ zahrát parádního protagonistu se kterým se celý děj Irčana tráví dost dobře. Chvílemi jsem si sice říkal, že by se Irčan mohl krom Sheeranova vztahu s jeho mafiánskou rodinou věnovat i vztahu Sheerana s jeho ,,pravou´´ rodinou, ve finále je mi ale jen líto, že Anna Paquin nedostala jako Sheeranova nejstarší dcera Peggy tolik prostoru a ani těch 6 vět a věčně zpruzené koukání jí na nějaký větší herecký přednes nestačí. Krom svaté trojice tu ale je zmíněný Harvey Keitel, který si svoje ,,, spíše cameo´´ uhrál se ctí, hodně fajn Bobby Cannavale, hodně super Ray Romano a nebo dost dobře zvládnutý Jack Huston jako Robert Kennedy, který sice nemá tolik prostoru, toho o ždibec méně slavnějšího z dvojice bratru Kennedyových ale zvládne uhrát na malém prostoru dost dobře! Zároveň se musí říct, že Irčan rozhodně není duchovní následník Mafiánů a je to ať už skrze atmosféru nebo pojetí příběhu hodně jiný film! Zároveň je ona Scorseseho hyperaktivní režie po většinu času hodně zklidněná, trademarky Martyho jsou ale přesto pořád vidět ať už skrze použití dobové muziky nebo celkovou schopnost funkčně zpracovat dialogový ping-pong. Rozhodně se nedá ani chvíli pochybovat o tom, že film točil Scorsese, nedá se ale ani vyloženě smát člověku, který by o tom začal pochybovat. Na kameru Rodriga Prieta se moc dobře kouká, hudba Robbieho Robertsona se často možná až příliš opakuje ale vůbec to nevadí, protože pořád zní stejně dobře, na filmu je vidět hodně peněz krom de-agingu i na bohaté výpravě a dekoracím a především se opět daří aby film i přes délku 209 minut nezpomaloval a pořád člověka bavil. Zároveň si ale dovolím tvrdit, že se mu to daří výrazně méně než ostatním Scorseseho filmů. V porovnání s Vlkem z Wall Street, Mafiány nebo Casinem Irčan svou velmi dlouho délku tolik neskousl, vyloženě hluchá místa tento film ale nemá. A v posledních 10-15 minutách člověka vyloženě chvílemi začne dohánět k slzám. Irčan není ten nejlepší film Martina Scorseseho a nezařadí se ani nějak vysoko v rámci jeho kariéry, rozhodně je to ale parádní filmařina, která stojí za vidění s parádními hereckými výkony, perfektně zvládnutými technickými profesemi a především skvělým námětem, který napsal sám život. Z toho námětu šlo možná vydolovat ještě víc (Vražda JFK, která je lehce zmíněná mohla být rozpracovaná trochu víc a skutečný Frank Sheeran se o ní v reálném životě trochu víc rozmluvil a přiznal fakta, která film nezmíní), ve finále je ale Irčan opravdová paráda, kterou sráží výrazně dolů jen ne úplně zvládnuté digitální omlazení hlavních hrdinů, což je trošku problém když na něm film zásadně staví. Scorsese si ale splnil sen a na jeho film Killers of Flower Moon (který půjde do kin!) se opravdu těším. Irčanovi by i přes jeho sem tam optické bolesti spojené s vizuálními efekty spíše slušelo pořád kino než Netflix, rozhodně jde ale o nejlepší film z Netflix tvorby společně s Romou (A Marriage Story, který v mých očích obojí překonává!) . Od Irčana jsem možná chtěl trochu víc, ve finále jsem ale více než spokojen... (27.11.2019) (méně) (více)