Irčan

„Kto chodí na rokovania v šortkách?“ S mafiánskymi filmami to mám podobne, ako s tarantinovkami – skoro všetky sa mi páčia na 4*, ale nie sú to žiadne srdcovky a stačí mi ich vidieť raz v živote. The Irishman je na tom podobne. Vôbec mi nevadilo, že je dlhý; bál som sa, že ma „odborové“ dialógy budú sakramentsky nudiť, ale napokon som si ich prekvapivo užil. De Niro a Pacino sú herci, ktorí ma už prakticky vôbec nemôžu prekvapiť, ale tu sa mi na nich pozeralo nečakane fajn (a dosť ma bavil Ray Romano, ale nemá veľký priestor). Harvey Keitel mal v podstate iba cameo. Naopak, skvelý Joe Pesci mal poriadne veľkú rolu a som strašne rád, že ho Scorsese dokázal prehovoriť na symbolický návrat z dôchodku. Páčil sa mi úvod, ale rozhodne sa mi páčil aj smutný epilóg, ktorý je dlhý, ale presne tak to mám rád. Miestami som sa strácal v niektorých postavách (a desaťročiach), krv bola počítačová a občas postava stojí a tvári sa inak, ako o sekundu neskôr v tej istej scéne. Ale inak hlásim spokojnosť. (13.12.2019)

Během sledování jsem měl pocit, že jsem zestárl asi o 10 let. Tak dokonale gerontokraticky na mě Irčan zapůsobil. Běžně americké filmy jsou ustrojené na publikum, které je ochotné přijít do kina, tzn. na mladou generaci, tohle cílí spíš na pamětníky, kteří mají nakoukanou Scorseseho mafiánskou klasiku. I když mám celou tu hereckou partu, kterou doufám naposledy Scorsese shromáždil, rád, mám pocit, že tenhle pomníček už nebyl třeba. Jak poznamenal už můj oblíbený noriaki, je to rozvleklé, umělé a málo rafinované. Přidávám se k tomu hlasu. Až na to nepřirozené omlazování, které stejně funguje jen z poloviny, protože chůze i gestikulace leccos prozrazují, na tom snímku není nic vyloženě špatně, ale zároveň tam není nic, co byste konkrétně ve Scorseseho tvorbě neviděli už dávno v mnohem lepší formě. Kladné ohlasy filmu minimálně zčásti po mém soudu vyplývají z fenoménu "Oscara za celoživotní tvorbu". Zhlédnuto bez nadšení a nadvakrát, protože napoprvé jsem to po 30 minutách unavěně vzdal. Ale dvě hvězdičky by přece jen byly málo, na to je Scorsese příliš dobrý filmař. A i v té šílené stopáži se sem tam dá najít zajímavý filmový moment. Celkový dojem: 50 %. (14.11.2020)

Neuvěřitelně komplexní průvodce životem člověka, který všechny přežil a s blížícím koncem bilancuje. Herecké špičky se sešly k dlouho odkládanému projektu I HEARD YOU PAINT HOUSES pod vedením toho nejpovolanějšího. Kraluje Pacino v roli odborového předáka Jimmyho Hoffy, ale Pesciho návrat je požehnáním pro celý snímek. Ty nuance, jemné náznaky, s chutí pronášené bonmoty... Tady budou padat Oskary. Digitální triky nejsou dokonalé a ubližují vlastně jen DeNirovu výkonu. Po chvíli si ale přestanete všímat. Ten příběh je tak dobrý. Rozhodně jeden z filmů roku. Dal jsem přednost nám před ním. (27.11.2019)

„JEDEN NÁŠ PŘÍTEL MÁ TROCHU TRABLE. KDO? JIMMY HOFFA. POTŘEBUJE NĚKOHO, KOMU MŮŽE VĚŘIT…“ /// Film má to tempo a švih! Vyprávění plný flashbacků, který navazují na další flashbacky je parádní a svým způsobem vtipný. Hodně k ději řeknou dobový autentické zprávy, které vypovídají o lidech, se kterými nás Frank seznamuje, ale také o historických událostech, na kterých se nějakým způsobem podíleli jeho šéfové - volba a vražda Kennedyho, Zátoka sviní… Ozdobou snímku je obsazení, který má ovšem logiku. Když totiž do hlavní role obsadíte Roberta De Nira, kterej nesleze z obrazu – jakým způsobem získáte pozornost pro další, stejně důležitou postavu? Obsadíte Al Pacina! Perfektní je, že se k návratu z filmového důchodu nechal ukecat Joe Pesci a střihl si (pro něj) v mafiánském filmu naprosto odlišnou roli bosse. Velká část rozpočtu padla na zvláštní efekty. Tady se totiž hodně omlazovalo. Třeba 80ti letej Al Pacino hraje 40ti letého Hoffu a podobně jsou na tom i ostatní herci. Filmu sluší i rating „R“. Sice se tady občas objeví rozstřelená hlava, ale spíš jde o to, že se tady mluví drsně. Loni to Netflix snímkem ROMA dotáhl na tři Oskary. Mám dojem, že letos tahle téměř dokonalá ukázka, jakým způsobem odvyprávět příběh, bude mít podobný ambice. Více jsem se rozepsal ZDE. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Irčan aneb Tak vy malujete kvartýry“, kterou v roce 2004 napsal Charles Brandt, neznám. 2.) Niro, Pacino, Scorsese. 3.) Miluju malování kvartýrů po mafiánsku. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (03.12.2019)

Ode dneška je díky Netflixu dostupná na monitorech počítačů a tabletů geriatrická gangsterka (či močopudný mafiánský movie, jak chcete) pojednávající o okolnostech vedoucích k zavraždění americké verze Josefa Středuly. Na české obdobě streamovací služby se dá dočíst, že jde o kritiky uznávaný film, na agregátoru recenzí se zase člověk v jedné ze záporných dočte, že IRČAN je jako dlouho zadržovaný prd důchodce, který po dobu tří a půl hodin zamořuje pokoj bez oken, ve kterém je člověk zavřený._____ Já bych po zhlédnutí prosil víc takových stařeckých pšouků, protože bych v tom pokoji vydržel klidně i tzv. na Vachka, tj. minimálně dvakrát tak dlouho. IRČAN je pro lidi, kteří znají žánrové spřízněná - gangsterská, mafiánská - díla a jsou dobře obeznámeni se Scorseseho filmografií, a tak mohou (d)ocenit, jak zde pracuje s pro něj příznačnými prvky, postupy a motivy v návaznosti na divácká očekávání a témata jako ohlížení, stárnutí, přesvědčení, zrada, odpuštění, smíření. Pamatujete na dlouhé jízdy uvádějící nás do členitého prostředí? Takovou snímek začíná... a zavádí nás do domova důchodců, ve kterém se nám titulní postava zpovídá. Máte rádi rychle stříhané montáže na nějaký dobový hit? Jsou zde, ale rozvolněné, prokládané zcizujícími promluvami, a hudbou značící konkrétní dobu než něco s okamžitou přehratelností na Spotify. Tohle je totiž Scorsese autentický, spojující prostředí se společensko-ekonomicko-politickými vlivy, kladoucí důraz na hodnověrnost předkamerového prostoru a nasvěcují scénu ideálně bez nepřirozených zdrojů. Očekáváte, že roztržka mezi dvěma rivaly, ve které nechybí ani utahování a vyfuckování někoho, povede k okamžitému násilí, potažmo že auto po otočení klíčku vybouchne, nebo manžel bude náladový a násilný, dostávat se do sporů se ženou, nikoliv dcerou? Film tyto a další znalosti používá proti publiku, což je nejvíc patrné na trojici po sobě následujících sekvencí odkazující k MAFIÁNŮM, TAXIKÁŘI a KMOTROVI. To vše proto, aby na konec onu finální ránu ze ZUŘÍCÍHO BÝKA, ve které jsou tlumeny zvukové efekty, roztáhl na poslední hodinu a uštědřil ji nezapomenutelným způsobem. Ať dlouho žijí geronti (někdejší novohollywoodští spratci), kteří mají problém s tělesnými funkcemi, než budou prdět jenom do hlíny. (27.11.2019)