Světová invaze

„Sempre Fi!“ vesmírná verbeži s kolonizačními sklony aneb s puškou v ruce, s ohněm v srdci, uhání vpřed Mariňák.. Je otázkou, co člověk očekává od žánru invazní sci-fi. Jestli Rolandovy úchylné hrátky s laserovým paprskem odstraňujícím z mapy Washingtonu Bílý dům a jeho chrabrým vedoucím nekompromisně kropícím ze stíhačky roztahovačné zelené mužíky v létajících strojích nad rozvinutou standartou Spojených států nemimozemských a nebo něco více realistického, na omezeném prostoru a zasypané hromadou krvavé sutě. Byť s koňskou dávkou válečného patosu, všudypřítomného "join us" poselství US Army, kameramanem, co se bojí o místo, až se třese a scénářem, u něhož lze místy připsat autorství nadprůměrně inteligentní amébě z Jupiteru. A vůbec, tu patetičnost bych zase tolik nevyčítal, protože kdyby tato situace čistě hypoteticky nastala, tak bychom těm blonďatým, pihovatým klukům s výcvikem nakonec byli vděční, neboť námi hozený notebook a hrozba ubodáním propisovací tužkou za zpěvu písně: „Jednou budem dál“ by asi mimozemskou okupaci nezastavilo. Takže raději volím druhou možnost, už jen díky představě rande s Domina Latina M.Rodriguez, na které bych se dostavil v neprůstřelné vestě a azbestových trenýrkách a taky kvůli panu štábnímu Eckhartovi, který by mě donutil přestat nosit boty se zapínáním na suchý zip a láskyplně by se mnou modeloval plastelínové figurky z C4. Mimochodem, ono slavné: „Nachystejte mi uzenáče, na snídani jsem zpátky!“ z úst Eso Rimmera vlastně dostalo v kontextu s děním v tomto snímku zcela jiný rozměr. Teď už vím, že to paradoxně znamená absolutní klid pro kuchaře, neboť když je třeba zachránit vlast, potažmo matičku Zemi, není čas se cpát.. (28.03.2011)

Spíš, než velké filmové sci-fi, to připomíná nějakou solidní akční hru typu Crysis II nebo něco takového. Prostě procházíte městem a z ruin se na vás sypou nakrknutí emzáci. Jediný rozdíl je v tom, že si teď nehrajete vy, ale nějaký strýček Jonatán. Provedení se opravdu povedlo, člověk má chvílemi skutečně pocit, že je součástí nějaké invaze. Ostatní, co by člověk od filmu čekal, se nedostavilo. V průměru mi vychází tři hvězdy, ale mám tyhle invazní béčka docela rád. Čtyři, ať má Jonatán radost. (04.07.2012)

Rozpočet $70miliónov║Tržby USA $83,552,429║Tržby Celosvetovo $202,502,084▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $11,717,892 //počet predaných kusov 532,416║Tržby za predaj DVD v USA $13,890,579 //počet predaných kusov 800,141║ Nakoniec len a len báchorka, ktorá sa chcela štýlom priblížit vydarenému Districtu 9 ale absolútne minula akýkoľvek účel a vo všetkom zlyháva, nulové postavy, nulový dej, klasický pátos, miesta až zbytočne moc úsmevné čo sa týka pohody tých vojakov, zlá kamera, otrasná réžia, horko ťažko priemerné triky a aspoň troška znesiteľnej akcie, ináč sklamanie. /40%/ (23.06.2011)

„Nie ste prvý ani posledný, komu pobili mužstvo. Oni by s vami išli aj do pekla, pane.“ – „Aj vy?“ – „Aj ja. Rozhodnite sa, či doľava alebo doprava. Mne je to fuk. Ale ROZHODNITE SA.“ Trocha sa na Liebesmana hnevám, že taký jednoduchý námet natiahol na dve hodiny; kebyže to skráti o 25 minút, bolo by to svižnejšie a tých 60% zaslúženejších. Pôvodne som totiž chcel dať len 40%. Potom som si ale spomenul na všetky tie mizerné kópie „najlepších filmov na svete, v ktorých si mariňáci a mimozemský šmejd dáva na prdel“ (samozrejme VOTRELCI a PREDÁTOR) typu DOOM či ZOMBI: POČIATOK a rozhodol som sa, že by bolo neférové dať SVETOVEJ INVÁZII iba 40%-né hodnotenie. Režisérovi sa raz za čas podarilo dať dokopy scénu, z ktorej som mal príjemné zimomriavky (finálne zlanovanie z helikoptéry, záverečné „raňajkovanie“), Aaron Eckhart je „muž svojich chlapcov“, pre ktorého je radosť položiť život a technická stránka je kvalitná, od realisticky zdemolovanej výpravy po realisticky znázornené mimozemské letúne. Celkovo mi jednanie postáv (ľudských i mimozemských) pripadalo v rámci danej extrémnej situácie logické a na mieste. Každopádne je to zároveň i jedna veľká rachotiaca rutina, ktorá neponúkne nič, čo by neponúkli už spomínané filmy (alebo SLZY SLNKA, ČIERNY JASTRAB ZOSTRELENÝ, DISTRICT 9, VOJNA SVETOV a FINAL FANTASY: ESENCIA ŽIVOTA). (29.03.2011)

Tento film má tak nízké hodnocení ze dvou naprosto prostých důvodů. Lidé nedokážou respektovat skutečnost, že by vůbec kdy mohli existovat filmy, které mají za cíl jedno, pobavit. A to v největším možném měřítku, který si divák může užít skutečně jen v kině. Tak nádhernou filmovou hudbu jsem totiž dlouho neslyšel a na plátně by se podle mě perfektně vyjímala. Proč ale mluvím jen o hudbě. Ano, je pravda, že kamera se chvílemi dost třásla, ale pořád se to s ní dalo vcelku dobře uhrát. Hlava z toho nakonec tolik nebolela a to nejdůležitější divák skutečně viděl. Samozřejmě ale v rámci toho co by vidět měl a hlavně, co by si v kině měl užít. To je jedna z věcí, která mě totiž strašně mrzí a to fakt, že jsem film neviděl v kině. Na film takového typu bych si totiž musel koupit minimálně litrovej popkorn, litrovou kolu a doufat, že mi popkorn nerupne nadšením a z koly nevyrazí nadržeností bublinky. Ta akce totiž fakt byla něco. A spojení perfektní akce a naprosto dokonalé orchestrální hudby už kolikrát dokázalo, že tvoří perfektní filmy. Tady to lidi sundají jenom kvůli tomu, že to nemá bůhví jak dokonalý příběh, že kamera občas zahraje kankán na vaší obrazovce nebo že se ve filmu objeví víc patosu než nudlí v babiččině polévce. To je prostě skutečnost, kterou jsem ale v tomto ohledu naprosto v pohodě dokázal přejít. Pořád je to ale druhý problém, který tenhle film dost sráží a to je fakt, že nejenom, že lidé nedokážou na film nahlížet jako na popkornovou zábavu, oni si ho ještě k tomu všemu stáhnou z internetu, klidně i v debilní kvalitě a pak se ještě diví, proč je film nebaví. Tohle nikdy nepochopím. Světová invaze má přesně to, co správný popkornový akčňák do kina má mít. To všechno využívá na sto procent a já jsem s tím naprosto spokojený. Když už nic jiného, tak tohle se filmu povedlo na jedničku. (23.05.2011)