Bourneův odkaz

Priemerná klasifikácia u mňa prevláda v prvom rade preto, lebo som žiaľ podvedome neišiel na nového Gilroya, ale práve naopak, na dodatkového Bourna. V tejto súvislosti to zjavne nevychádza, nič predmetné sa (okrem zmeny interpretačnej filozofie) do trilogických highlightov nepridáva, bezbranosť vo vytvorení významovo osožného sequelu sa za pilulky schováva a skôr než sa dostavia kinetické úryvky odvolávajúce sa na Greengrassa, nejedna oprávnená domnienka o zbytočnosti sa vynára. V rade druhom si popri spätnom obzretí do rozvíjajúceho sa portfólia tohto zručného (už nielen) pisálka dovolím tvrdiť, že ide zatiaľ o jeho najslabší kúsok, ktorý je síce zas formálne ošéfovaný, no na rozdiel od elegantne kamuflovaného a dôvtipne odohraného mariáša (s pružnou percepciou naračných finesov v) "Duplicity" alebo chirurgicky chladného, ale predsa fenomenálne (zžieravo) spracovaného "Michaela Claytona", nijak extra inovatívny. Moderné retro, ktoré má najbližšie k Limanovmu "Bourne identity", kedy sa pretínajú klasické postupy špionážných sedemdesiatok a trend telesnosti/kontaktnosti novodobých akčňákov. Je to taká implicitná pastiš, kde-tu sympaticky trúfalá i šantivá, sem-tam divne strnulá, umrtvená a (pri spáchaní slovakistického barbarstva) neutrálne nenudná, inu spisovne, obyčajne zábavná. (13.11.2012)

Po dvojce, která byla precizní ve své odtažité dokumentární formě a trojce, která se dokonalost pokoušela dohnat ještě výše a selhala na ní, se Bournův odkaz vrací k čistě filmovému přístupu, což je jednoznačně dobře, protože jinak moc nového nepřináší. Pravdou nicméně zůstává, že Gilroy není idiot, řemeslo okoukal dobře, umí přijít s novými nápady (v rámci možností), umí vykouzlit výtečné kamerové blbůstky a kdyby trochu přidal na tempu, mohlo by se to i pomalu začít blížit Bournovu mýtu. Takhle to zůstává v jiné hvězdičkové sféře, ale špatné to není, naopak... (20.08.2012)

Superzabiják, vypěstovaný na umělých hnojivech je zpět! A stačí třikrát denně dvě pilulky. Zelená, aby uměl jíst příborem a byl schopen zavázat si tkaničky tak, aby si na ně při superzabíjení nešlapal a nepadal na hubu, no a modrá na erekci. A není to Démon. Ten se patrně konečně nechal zaregistrovat s Aflekem, pokoušejí se o miminko, a tak Matt, který je za mamku, pověsil na chvíli kariéru na penis, aby se mohl soustředit na klidné ovulace a po devíti měsících vytlačil nestresovaný plod. Každopádně Zmrd, co číhá všude je skvělá náhrada! Charismatický sympaťák a dokonce, div se světe, i herec! Trend série zůstal i po náhradě Hamleta Othelem naprosto zachován a je to krásně dívatelné stejně, jako jsou čtivé Ludlumovy braky. Pro účely filmu je možná trochu škoda, že mu došly ty modré pilulky. Kdybych byl superagentem třeba takový já a musel bych bránit těžce šukatelnou MILFkoidní vědkyni před všemocnou, státem dotovanou institucí, rozhodně bych s ní netrajdal někde po Filipínach, ale oholil bych si přirození, aby mě nepoznali na dopravních kamerách, zašil se s ní do nejbližšího motelu na periférii, kde bych jen pod cizím jménem objednával pizzu a ochraňoval ji minimálně třikrát denně, někdy i dvakrát za sebou, dokud se to nepřežene. A samozřejmě fikaně! Tu pizzu bych objednával pokaždé z jiné pizzerie, aby těm hajzlům z agentůry někde na kompjůtru nevyskočilo, že u Dona Corleona náhle došly ančovičky. I přes tuto jistě odpustitelnou, drobnou scénaristickou minelu jednoznačně masturbační záležitost! (02.01.2013)

Teď jde o to, jestli si člověk řekne, že tohle vlastně už třikrát viděl, nebo bude milosrdnější. Mě se na jednu stranu líbilo, jak byl děj provázanej s Bournem originálem a dělo se to souběžně, líbila se mi i část z divočiny, film poskytuje mnohem detailnější pohled do systému i programu, takže se dozvíme, jak že se ty super-agenti vyráběli. Jeremy Renner do svojí role sednul, i Norton si toho hajzlíka vystřihl s chutí, jen Rachel Weisz - a že jí mám moc ráda - mi tu přišla jako přešlap, moc hysterie a řevu. A od chvíle, co se Aaron a Marta daj dohromady už se to celý veze na profláklý vlně až do konce. Je to bezesporu dobře natočenej film z Bourneova universa, ale ničím zvláštním mě nezaujal ani nestrhnul tak, jako se to povedlo tomu Damonovýmu. (30.06.2014)

Není to špatný film, ale porovnání s předchozími díly se zkrátka vyhnout nemůže. Na Bourneově odkazu je nejlepší Rachel Weisz, herečka, kterou by série bývala potřebovala už dříve (hlavně tedy v prvním dílu), a mrazivá scéna v laboratoři. Jinak tu není skoro nic, co bychom už neviděli dříve (poskakování po střechách, eskapády na motocyklu. fingování vlastní smrti, skrývání se a útěk), a když ano, je to spíš k smíchu (vlk). Navíc kdykoliv zaznělo jméno "Bourne", připadal jsem si jako při sledování Cimrmanova Hamleta bez Hamleta. (14.02.2015)