Bourneův odkaz

Gilroyův Odkaz posílá sérii kvalitativně zpět za Agenta bez minulosti! Natočit za 125 milionů$ film o pouhých čtyřech super dlouhých scénách - kde se hodně mluví, podivně flashbackuje (aby mohlo dojít k "osudovému" propojení postav a situací) a esa se tahají, jak králíci z klobouku mající podobu sprintujícího záporáka bez mozku - je umění. To vše ve 134 minutovém filmu o agentovi, který se honí za pilulkou, protože ta jediná ho může udržet inteligenčně nad šedými vodami (pod)průměru. Aspoň, že ten Jeremy Renner je řízek! Zbytečný přívěsek k jinak perfektní trilogii. (19.08.2012)

Když se odkazuje, tak se srovnává. Jednoduché jako facka. No a Jeremyho čtyřka je po našlapaném trojboji Démona podobná zábava asi jako jít po twisteru na labutě. Film by ukecal i mančaft frigidních paniček, zatímco akce zdechla v závějích na Aljašce. Kdo si takhle představuje akční dobrodružný thriller, toho patrně posadí na prdel i motýl Emanuel. (25.09.2016)

Odkaz Jasona, odkaz Greengrasse? Nenechte se vysmát. I přes to, že snímek díky zručné režijní stavbě uteče jedna dvě, nedaří se Gilroyovi zamaskovat fakt, že to nejpoutavější již bylo řečeno před ním. Aaron se snaží (všichni herci jsou skvělí), na svého předchůdce ale nestačí, ani když zabíjí hasicím přístrojem nebo hřebíkem. Nebo obojím dohromady. Plus ty nejlepší a nejmrazivější pasáže filmu se zde odehrají vždy, když je na scéně Rachel Weisz (vyvraždovačka, motorka). Nový Bourne tak není vyloženě akční film, nýbrž bravurně natočené krimi s farmaceutickou zápletkou: hrát tam Clooney s implantovaným posilovačem fyzické síly, spletu si film s Michaelem Claytonem 2. A nebyl bych sám. (07.08.2012)

Od Gilroya som rozhodne nečakal takú béčkovú zápletku... ale to je asi jediná zásadnejšia výhrada. Šlape to krásne, akčné scény sú parádne (najmä prestrelka v dome), Renner je príjemne iný ako Damon, Weiszovka plnotučná postava, Norton ako kancelársky vlk presný. Prepojenie na pôvodnú trilógiu hladké a logické. Záverečná akcia už je trochu navyše, ale inak fajn letná jednohubka. (04.09.2012)

Priemerná klasifikácia u mňa prevláda v prvom rade preto, lebo som žiaľ podvedome neišiel na nového Gilroya, ale práve naopak, na dodatkového Bourna. V tejto súvislosti to zjavne nevychádza, nič predmetné sa (okrem zmeny interpretačnej filozofie) do trilogických highlightov nepridáva, bezbranosť vo vytvorení významovo osožného sequelu sa za pilulky schováva a skôr než sa dostavia kinetické úryvky odvolávajúce sa na Greengrassa, nejedna oprávnená domnienka o zbytočnosti sa vynára. V rade druhom si popri spätnom obzretí do rozvíjajúceho sa portfólia tohto zručného (už nielen) pisálka dovolím tvrdiť, že ide zatiaľ o jeho najslabší kúsok, ktorý je síce zas formálne ošéfovaný, no na rozdiel od elegantne kamuflovaného a dôvtipne odohraného mariáša (s pružnou percepciou naračných finesov v) "Duplicity" alebo chirurgicky chladného, ale predsa fenomenálne (zžieravo) spracovaného "Michaela Claytona", nijak extra inovatívny. Moderné retro, ktoré má najbližšie k Limanovmu "Bourne identity", kedy sa pretínajú klasické postupy špionážných sedemdesiatok a trend telesnosti/kontaktnosti novodobých akčňákov. Je to taká implicitná pastiš, kde-tu sympaticky trúfalá i šantivá, sem-tam divne strnulá, umrtvená a (pri spáchaní slovakistického barbarstva) neutrálne nenudná, inu spisovne, obyčajne zábavná. (13.11.2012)