Rango

Neobvyklý a přesto, nebo právě proto, vynikající animák. Letos možná i nejlepší když prý Pixarovci pohořeli. Verbinski se vyznává z lásky k westernům a dělá to stylově. Animace je na vysoké úrovni a některé (západy slunce) záběry jsou pastva pro oči. Žvanící Johnny Depp hraje roztrženého hrdinu, který hledá sám sebe s takovou vervou až někdy zapomenete, že je to chameleon. S dabingem tu zákonitě musí klesnout kvalita. Tohle prostě nenapodobíte. Taky tu máme úžasné snové sekvence... a Ducha západu! Co se hudby týče tak Hans Zimmer cituje a cituje hodně. Ennia, Misirlou a dočkáme se i jízdy valkýr v aranžmá pro benjo. Mr. Timms? (30.06.2011)

Kopa pěkných momentů, hezké a originální postavy, ale to je asi tak všechno. U Ranga mi chybělo něco, čím jsou pro mě pěti hvězdičkové animáky specifické. Humor to mělo, i když takový, příliš dospělý. Animace neměla chybu a způsob vyprávění byl také fajn. Příběh je možná oním kamenem úrazu. Dá se ho, přes krásu animáku, ignorovat, ale když Vás nenutí film sledovat dál, je nejspíš něco špatně. (07.05.2012)

„Skúste stráviť tri dni v konskej zdochline a piť vlastný moč. To chlapa zmení.“ To, že sú hrdinami zvieratá, je v podstate jediná originálna vec v tomto inak veľmi neoriginálnom scenári (zaskočilo ma, keď som sa o ňom v niekoľkých recenziách dozvedel, že je unikátny). Inak vec, ktorá ničím neprekvapí a skôr nudne, než vtipne, glosuje westernovými žáner nezaujímavými odkazmi (Clint Eastwood, hodiny odbíjajúce 12). Vývoj deja neoriginálny, nečakané zvraty nie sú nečakané (útrpne som odratúval minúty, kedy Rango prizná, že nie je kovboj). A aj keď budem možno za hlupáka, trocha mi prekážalo, že nesamozrejmé veci boli brané samozrejme (prečo krtkovia lietajú na netopieroch a ODKIAĽ majú minirotačné guľomety?). Potiaľto 40%. Našťastie čo-to vylepšuje ohlušujúca hudba, dobré akčné scény, vzhľad jednotlivých postavičiek skvelý, detto celá vizuálna stránka snímky. Navyše film nie je úplne detský (sem-tam zakopneme o mŕtvolu) a „vodná zápletka“ mi pripomínala ČÍNSKU ŠTVRŤ s Jackom Nicholsonom (!). Potešili ma tiež dialógy („Prečo by som sa mal báť štrkáča Jakea? Je to môj brat.“ – „Brat? Veď si chameleón a on had.“ – „Naša mama bola spoločenská.“) a spievajúce „vrabce“. Ale raz mi to vidieť stačilo. Bohato. (12.05.2011)

Rango je viac o epizódkových bonbónikoch než o celistvom príbehu. Ale tie bonbóniky sú tonami nápadov sršiacou poctou všetkým slávnym westernom, rodriguezovkám a nakoniec i Pulp Fiction. Postavičky zarastených jašteričích, odpľúvajúcich si hombres, ktorí sú graficky detailnejší a živší než Clu v Tronovi, sú delikatesou pre milovníkov žánru. Zimmerova post-sherlockovská kompozícia, rezaná mechikom, vypointováva komické vsuvky a dodáva grády akčným scénam, ktoré sú „nakrútené a zostrihané“ lepšie než čokoľvek čo ste videli v najlepších akčných filmoch. A pozor, kadencia dospeláckeho humoru výrazne prevyšuje mieru toho detského. (08.03.2011)

Strhující animovaná pocta dnes už trochu polozapomenutému světu spaghetti westernů. Chameleón promlouvající hlasem Johnnyho Deppa se rozpláclý na předním skle cabrioletu dívá v divoké jízdě na postavu bizarně zkarikovaného Raoula, kterou kdysi tak bravurně ve filmu Terryho Gilliama ztvárnil taktéž Johnny Depp, to je postmoderní rámec par excellence...a přesně v tomhle duchu do tavícího kotle své imaginace slil Gore Verbinski desítky víceméně synkretických vlivů a nechal z něho povstat svého nového hrdinu - chameleona, zvíře tisíce podob, který na sebe vlastně náhodou bere břímě westernového hrdiny. To, že jde o postmoderní hru, nezapomíná Verbinski znovu a znovu připomínat, třeba tím, že na čočku imaginární kamery nakreslí prstem hlavního hrdiny pomyslný obdélník výseku záběru. Vše je jen stylisticky dokonalá konstrukce, která drží až obdivuhodně pohromadě, uvážíme-li, co všechno do ní tvůrci zabudovali. Když Rango charakteristickým hlasem Johnnyho Deppa pronáší ,,I'm Nobody", nelze si nevzpomenout na existenciální rozměr, který ve westernu hledal Jim Jarmusch v Mrtvém muži, mystický Duch západu zase upomíná v syntézu spaghetti westernu coby žánru, neboť mýtický Spirit of the West má léty poznamenaný obličej Clinta Eastwooda a tělo a svršky Muže beze jména Sergio Leoneho, nemluvě o soškách Oskarů ledabyle naházených v kufru plážového vozítka... Připočteme-li klasické charaktery a šablonu westernových filmů, odkazy na slavné scény a typické westernové propriety, ale i aluze na mnoho newesternových amerických snímků (a to Verbinski s oblibou paroduje i své vlastní filmy), soví mexickou kapelu pějící nezřídka o mexickém kultu ,,La Muerte" a třeba surrealistický sen na poušti s létající rybou, máme tu velmi hutný postmoderní guláš. Ten se navíc ještě zahustí pochybnostmi o tom, kdo je vlastně vypravěčem tohoto příběhu - jestli ona (hudebně úžasná) soví kapela, které ovšem často její předpovědi hrubě nevychází, nebo upovídaný chameleon či nakonec sám strůjce příběhu v pozadí, filmový lyrický subjekt, tvůrce a prvotní hybatel filmu? Celý tak umanutě osobitý snímek odkazuje ještě k jednomu faktu - příštím filmem Gore Verbinskiho má být remake slavného westernu The Lone Ranger v hlavní roli, jak jinak, s Johnny Deppem, což dělá z Ranga vlastně jen jakousi přípravu na tenhle vlajkový projekt. Takže zásadní zpráva je: My, fanoušci resuscitovaného žánru, se máme zřejmě na co těšit! :-) Nádhera nesmírná... (06.06.2011)