Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Vladimír GodárHrají:
Marián Labuda st., Roman Luknár, Zuzana Šulajová, Jana Švandová, Katarína Hrobárová-Vrzalová, Dušan Trančík, Ján Melkovič, Stanislav Štepka (více)Obsahy(1)
Křehká komedie o tajuplném životě v zahradě. Film oceněný šesti Českými lvy, na Prix Italia a na MFF Karlovy Vary. Poetická komedie, která v roce 1995 získala šest Českých lvů a stala se filmovou událostí roku, vypráví příběh třicátníka Jakuba, kterého zachycuje v momentě, kdy se na něj řítí jeden problém za druhým. Neumí vyřešit svůj vztah s vdanou Terezou, práce ho neuspokojuje, nerozumí si s otcem, s nímž žije ve společném bytě. Rozhodne se změnit svůj život a odchází na pár dní do dědečkova opuštěného domu na venkově. Netuší, že jeho pobyt na tajuplném místě se po setkání se záhadnou dívkou prodlouží... Film vyniká obrazovou malebností, jeho režisérem byl Martin Šulík a představitelem hlavní role Roman Luknár (momentálně hraje v seriálu ČT Neviditelní). Marián Labuda v roli otce byl za herecký výkon ve vedlejší roli oceněn Českým lvem. (Česká televize)
(více)Recenze (183)
Když jsem viděl ty scény jako zakuklení se do deky mezi jablíčky (nojo, mám rád jabka) nebo produkci španělských rytmů v nechápající restauraci tak jsem si říkál že je stejně škoda, že už v česku a slovensku poetické filmy snad ani moc nevznikají. Nemyslím ani tak ten námět o vypadnutí z civilace, ten už snad ani dneska není originiální a osobně nejsem žádný zelený fanatik. Ale ten námět o zahradě a pocitu komfortní zóny je krasný a univerzální. A to mi na oplátku ta slovenská stylizace (a la Jakubisko) tak úplně nesedí a působí na mě trochu externě. Ale hlavně díky vybraným momentům z tého mozaiky ledasčeho a pěknému námětu i čtvrtá hvězda. ()
Poetické filmy nesleduji, tak se v tomhle žánru nevyznám. Je to zajímavý film, prostředí je vybrané dobře, čiší z něj jakási atmosféra. Líbí se mi i ta mystika (zápisky, konec...) a skutečně je tu pár zajímavých momentů. Děj to moc nemá, něco se tam odehrává, ale nic moc se toho opravdu nestane. Jak tu byly i zajímavé momenty, tak tu byly i momenty, které byly pro mne buď nic neříkající nebo měly více významů. Nevím, jak vám strčení nohou do mraveniště pomůže určit, jaká bude zima. Poslední dvě kapitoly byly prostě divné. A ten konec je zajímavý, ale má více významů. Možná to tak má být, ale mám radši jasné konce. Tož, je to zajímavý film, podruhé bych se na něj i rád podíval. Mám to mezi 3-4*, nakonec to bude za slabší 4*. ()
Ještě tak před 3 - 4 roky by se mi tenhle film moc líbil. To jsem si myslel, že alegorická díla se skrytými narážkami na filozofii jsou ta nejlepší zábava. Teď už si to nemyslím. V kontextu soudobé tvorby se však jedná jistě o výjimečný snímek a i přes osobní (mírné) antipatie zasluhuje dobré hodnocení. ()
Pokojný poetický snímok, ktorý človeka ukľudní a zrelaxuje ako prechádzka v krásnej prírode. Vo filme sa nič moc nerieši a vzťahový trojuholník je (našťastie) len na okraji scenáru. V záhrade je cítiť dušu a magickosť realizmu, a tak je snímok vhodný skôr pre premýšľavé romantické povahy. Hodnotenie: 75% ()
Své životní problémy nemusí filmoví hrdinové řešit jen v nervy drásajících psychologických studiích - důkazem je jedinečný autorský film filmového i divadelního režiséra Martina Šulíka. Hlavní hrdina objevuje taje starého domu, seznamuje se s osobitou Helenou, na níž je nejvýraznější motiv návratu k přírodě: cizí pes jí bere jablko z úst, nejlepším lékem na zranění je lidská moč, pomáhá i "pobyt" v mraveništi. Její levitace nad zemí znamená, slovy otce, že všechno je konečně v pořádku. Současný svět je pojmenován výlučným způsobem, místy působí ve své bezstarostnosti až odtažitě. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (13)
- Na filme spolupracovala francúzska spoločnosť ARTCAM International Paris a v poslednej fáze výroby filmu pristúpila aj Česká televízia. (Raccoon.city)
- Zahrada s domem z roku 1922 je na adrese Polianka 192 a dům zůstal zachován. (sator)
- Jakubova mačka sa volá Baruch. Pravdepodobne ide o odkaz na Barucha Spinozu, stredovekého filozofa, ktorý sa preslávil svojím panteizmom - Boh čiže príroda. (megajalec)
Reklama