Zahrada

Když jsem viděl ty scény jako zakuklení se do deky mezi jablíčky  (nojo, mám rád jabka) nebo produkci španělských rytmů v nechápající restauraci tak jsem si  říkál že je  stejně škoda, že už v česku a slovensku poetické filmy snad ani moc nevznikají. Nemyslím ani tak ten námět o  vypadnutí z civilace, ten už snad ani dneska není originiální a osobně nejsem žádný zelený fanatik. Ale ten námět o zahradě a pocitu komfortní zóny je krasný a univerzální.  A to mi na oplátku  ta slovenská stylizace (a la Jakubisko) tak úplně nesedí  a působí na mě trochu externě. Ale hlavně díky vybraným momentům z tého mozaiky ledasčeho a pěknému námětu i čtvrtá hvězda. (15.07.2021)

Poetické filmy nesleduji, tak se v tomhle žánru nevyznám. Je to zajímavý film, prostředí je vybrané dobře, čiší z něj jakási atmosféra. Líbí se mi i ta mystika (zápisky, konec...) a skutečně je tu pár zajímavých momentů. Děj to moc nemá, něco se tam odehrává, ale nic moc se toho opravdu nestane. Jak tu byly i zajímavé momenty, tak tu byly i momenty, které byly pro mne buď nic neříkající nebo měly více významů. Nevím, jak vám strčení nohou do mraveniště pomůže určit, jaká bude zima. Poslední dvě kapitoly byly prostě divné. A ten konec je zajímavý, ale má více významů. Možná to tak má být, ale mám radši jasné konce. Tož, je to zajímavý film, podruhé bych se na něj i rád podíval. Mám to mezi 3-4*, nakonec to bude za slabší 4*. (26.08.2017)

Ještě tak před 3 - 4 roky by se mi tenhle film moc líbil. To jsem si myslel, že alegorická díla se skrytými narážkami na filozofii jsou ta nejlepší zábava. Teď už si to nemyslím. V kontextu soudobé tvorby se však jedná jistě o výjimečný snímek a i přes osobní (mírné) antipatie zasluhuje dobré hodnocení. (12.10.2011)

Pokojný poetický snímok, ktorý človeka ukľudní a zrelaxuje ako prechádzka v krásnej prírode. Vo filme sa nič moc nerieši a vzťahový trojuholník je (našťastie) len na okraji scenáru. V záhrade je cítiť dušu a magickosť realizmu, a tak je snímok vhodný skôr pre premýšľavé romantické povahy. Hodnotenie: 75% (03.03.2009)

Své životní problémy nemusí filmoví hrdinové řešit jen v nervy drásajících psychologických studiích - důkazem je jedinečný autorský film filmového i divadelního režiséra Martina Šulíka. Hlavní hrdina objevuje taje starého domu, seznamuje se s osobitou Helenou, na níž je nejvýraznější motiv návratu k přírodě: cizí pes jí bere jablko z úst, nejlepším lékem na zranění je lidská moč, pomáhá i "pobyt" v mraveništi. Její levitace nad zemí znamená, slovy otce, že všechno je konečně v pořádku. Současný svět je pojmenován výlučným způsobem, místy působí ve své bezstarostnosti až odtažitě. (21.07.2005)