Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Vladimír GodárHrají:
Marián Labuda st., Roman Luknár, Zuzana Šulajová, Jana Švandová, Katarína Hrobárová-Vrzalová, Dušan Trančík, Ján Melkovič, Stanislav Štepka (více)Obsahy(1)
Křehká komedie o tajuplném životě v zahradě. Film oceněný šesti Českými lvy, na Prix Italia a na MFF Karlovy Vary. Poetická komedie, která v roce 1995 získala šest Českých lvů a stala se filmovou událostí roku, vypráví příběh třicátníka Jakuba, kterého zachycuje v momentě, kdy se na něj řítí jeden problém za druhým. Neumí vyřešit svůj vztah s vdanou Terezou, práce ho neuspokojuje, nerozumí si s otcem, s nímž žije ve společném bytě. Rozhodne se změnit svůj život a odchází na pár dní do dědečkova opuštěného domu na venkově. Netuší, že jeho pobyt na tajuplném místě se po setkání se záhadnou dívkou prodlouží... Film vyniká obrazovou malebností, jeho režisérem byl Martin Šulík a představitelem hlavní role Roman Luknár (momentálně hraje v seriálu ČT Neviditelní). Marián Labuda v roli otce byl za herecký výkon ve vedlejší roli oceněn Českým lvem. (Česká televize)
(více)Recenze (183)
Poetické filmy nesleduji, tak se v tomhle žánru nevyznám. Je to zajímavý film, prostředí je vybrané dobře, čiší z něj jakási atmosféra. Líbí se mi i ta mystika (zápisky, konec...) a skutečně je tu pár zajímavých momentů. Děj to moc nemá, něco se tam odehrává, ale nic moc se toho opravdu nestane. Jak tu byly i zajímavé momenty, tak tu byly i momenty, které byly pro mne buď nic neříkající nebo měly více významů. Nevím, jak vám strčení nohou do mraveniště pomůže určit, jaká bude zima. Poslední dvě kapitoly byly prostě divné. A ten konec je zajímavý, ale má více významů. Možná to tak má být, ale mám radši jasné konce. Tož, je to zajímavý film, podruhé bych se na něj i rád podíval. Mám to mezi 3-4*, nakonec to bude za slabší 4*. ()
Stylizované názvy kapitol procítěně předčítané archaickým jazykem. Starý dům dýchající osudy dávno zemřelých lidí. Starobylá kronika psaná tajným písmem. Zpustlá zahrada. Zakopaný poklad. Prapodivné postavy pronášející mnohosmyslná svědectví. Návrat k přírodě. Tradiční léčitelství. Přírodní magie. Paranormální jevy. --- Kdo by při takových obrazech nepocítil blažené rozechvění? Právě jimi stínadelská trilogie vyniká nad ostatní foglarovky. --- Je v tomto filmu vůbec něco, na co Foglar nepřišel? Marián Labuda. --- Důkladně jsem svůj úsudek uvážil a došel k závěru, že tenhle film je perfektní kýč. ()
Ten film je divný, ale tak nějak to u poetických filmů bývá. Tenhleten je však divný v dobrém slova smyslu. Já nevím čím to může být, ale mně se film místy i docela líbil. Ať už si film přeberete jakkoliv, tak žádné silné poselství nezastává, ani žádnou myšlenku nepředává. Prostě si jen tak v poklidu plyne a plyne a plyne. A vy se na to chvílemi nemůžete vynadívat a chvílemi zase ne. Ale možná je film i naprostý propadák a já i mnoho dalších uživatelů bylo uneseno pouze půvabem hlavní herečky, protože nebývá úplným pravidlem, že se v našich líbezných končinách půvabné herečky vykskytují vždy a všude. No, ta levitace na konci mě urazila. Takže * *. P. S. Mile mě překvapil Roman Luknár. ()
Krásne poetický a nostalgický historizmus, magický realizmus, návrat do záhrady vlastných predkov, k vlastným koreňom, k prírode, hľadanie a objavovanie vlastného mystického domova, a nakoniec nachádzanie až detsky naivnej čistej lásky, voniacej medom, jablkami a obilím. Pozná niekto lepší recept na nájdenie seba samého? Nie? Tak oblečme si plátené košele, obujme si sandále alebo len tak na boso sa rozbehnime do záhrad, do sadov, do lúk, do hájov a do polí našej Vlasti, a radujme sa zo žitia, zo smiechu naších detí, z úsmevov naších dievčat, zo všetkého čím nás obdaroval Boh a nerobme si starosti z vecí, ktoré su nepodstatné (väčšina :)...........iba blúznim, život je ťažký............škoda... ()
Film Záhrada jsem si zamiloval už při první projekci a po každém dalším shlédnutí si mě vždycky podmaní. Styl vyprávění je tak krásně poetický, že Martin Šulík je v tomto oboru mistr a proto mám jeho filmy tak moc rád. Ta atmosféra, která je v Záhradě zachycena je naprosto nádherná, podpořená geniální hudbou Vladimíra Godára, který také dělá většinu Šulíkových filmů a kterého mám velmi rád. Další domény filmu jsou herecké výkony a samozřejmě kamera. Marián Labuda a Roman Luknár jako otec a syn jsou prostě vynikající. Ze Zuzky Šulajové přímo čiší ta krásná a tajemná nevypočítatelnost. Jana Švandová opět ukáže svoje poprsí. Jsem vždycky tímto filmem uchvácen a zážitek trvá ještě dlouhou dobu po shlédnutí tohoto díla. Čistá poetická mysteriózní magie." Konečně je všetko tak, ako má byt´... " ()
Galerie (6)
Photo © MagicBox
Zajímavosti (13)
- Jakubova mačka sa volá Baruch. Pravdepodobne ide o odkaz na Barucha Spinozu, stredovekého filozofa, ktorý sa preslávil svojím panteizmom - Boh čiže príroda. (megajalec)
- Zahrada s domem z roku 1922 je na adrese Polianka 192 a dům zůstal zachován. (sator)
- Scenár bol písaný na starom laptope v programe T602 a ukladaný na diskety, ktoré sa potom konvertovali pre francúzskeho koproducenta. (Raccoon.city)
Reklama