Pokoj 205

No jedna velká nezáživná nuda. Poslední půl hodina se to snaží zachránit, ale už je to málo. Vraždící dívka co vylejzá ze zrcadla. Před časem jí znásilnili a ona se na to musela dívat v zrcadle, pak šáhla na elektriku a bylo poní. Jenže ted nová studentka co bydlí v onom pokoji rozbije zrcadlo a ona se dostane ven a vraždí. Poměrně laciný a fádní děj bez větší atmosféry. Příběh je hodně nezáživní a nepřehledný. (19.02.2009)

Jendím slovem chujo..na. Hlavní postava má nanejvíš dva výrazové prostředky, buď se tváří s trapným úsměvem nebo má úšklebek tybu "bože, nevím, co mám dělat". Duch zavražděné dívky zabíjí koho chce, o žádné zadostiučinění, pomstu nebo pomoc přejít na druhou stranu, nešlo, prostě si tam jenom tak řádí. Když zabije nesnesitelnou obyvatelku pokoje 205, ta se objeví taky v zrcadle, ačkoli k tomu není žádný důvod. Zlého ducha chtějí zastait tím, že složí rozbité zrcadlo - nechápu! (24.04.2015)

Nenáročná ducharinka bez nápaditých, či mimoriadne efektívnych “jump skérov”, ktorá síce herecky taktiež neoslní, no mne “Pokoj dvastapiet” rozhodne neprišiel ako úplne nevydarená vec, ktorá by mala v podobe “odpadov”, schytávať jednu facku za druhou. Má totiž takú zvláštnu atmosféru, pôsobí celkom tajomne, ani samotný príbeh nie je úplne na zahodenie. Popravde, poslednú dobu nebolo veľmi načo kukac, prehovoril ma aj “dabing”, a tak zrejme aj vďaka tomu, vyslovene nebanujem. (31.10.2020)

Nápad s duchem za zrcadlem není nový, stejně tak jako mrazivé zjevování ducha se skřípavými zvuky a střihem. Na to, že dánská kinematografie předvedla takový výkon, bod k dobru. Děj filmu se odehrává v několika pokojích a na chodbě, což působí klaustrofobicky a mrazivě. Hlavní představitelka se mi docela líbila a tak jsem jí fandil, ať to se svým spolužákem Rolfem (divnej typ, mě se nelíbil) zvládne, ale nikdo jí ani nepřišel poděkovat. Málo postav, předvídatelný děj, lekačky a divnej konec. (12.07.2010)

Pre fanúšika horrorov to musí byť útrpné brnkanie na nervy. Predvídateľný príbeh sa totiž odvíja rýchlosťou Tarkovského filmov pustených na spomalený pohyb. Filmových fajnšmekrov nadchne aspoň oldschoolový feeling kameramana: jeho práca s protisvetlom, zdôrazňovanie "sklených" plôch, odrazov a "zrkadlových" efektov má mimoriadne vysokú kultúru. Lenže čo s tým, keď zo scenára, ktorý bol k dispozícii, by nevykresal nič príčetné ani Ridley Scott krížený s Christopherom Nolanon. Vznikol teda podivuhodný kríženec: kultivovane natočený dánsky film spárený s prežutou "šikmookou" ducharinou, ktorý sa vlečie, vlečie a vlečie: a nič sa nestane, ak vám aj utečie. Aj tak sypem až tri hviezdičky - aspoň za tie pekné "hrátky" kameramana. (05.11.2008)