Krvavá stopa

„Krvná práca” môže trebárs označovať i veľmi významných „darcov krvi” so skupinou AB negatív, vďaka čomu sú nebožtíci neskôr vhodnými darcami orgánov, napríklad srdca, ktoré sa potom bude môcť ľahšie transplantovať čakajúcemu pacientovi v poradovníku. To je aj bohužiaľ prípad Glorie Torres, ktorú "KTOSI" úmyselne a rovno zozadu (zboku) v obchode strelil do hlavy (zároveň zavraždil i majiteľa, predavača), čiže mozog jej tým pádom musel načisto zoskratovať, ale srdce našťastie ostalo nepoškodené, že špeciálny agent FBI, Terry McCaleb, má k tomu aj extra podlomené zdravie, lebo už ani zďaleka nie je žiadnym mladíkom, a ešte keď dychtivo prenasledoval podozrivého, „kódového vraha” , čo mu zanecháva samé správy, sa pomerne rýchlo zadýchal, až nenormálne lapal po dychu. Aspoňže ešte stihol „Chuckovi Taylorovi” venovať zopár guliek do chrbta, čím, akoby sa po ňom už načisto zľahla zem. Terry odišiel z federálneho vyšetrovacieho úradu a po dvoch rokoch sa konečne dočkal nového srdca, ktoré patrilo, skúste dva-krát hádať komu ? Vôbec ani nepomýšľa nad tým, že by sa znovu vrátil do akcie, ale už ako súkromný detektív. Námatkovo ho navštívi sestra zosnulej, Graciella Rivers, aby mu ozrejmila, že má vo svojom vnútri čosi naprosto vzácne, « čo sa nachádza vľavo od hrudnej kosti a je veľké približne ako ľudská päsť » To je vstupenka k opätovnému zadýchaniu sa, no taktiež si je vedomý aj toho, že by vonkoncom nemal ostať nečinným. Odložený prípad sa znovu otvára... / Clint Eastwood nakrútil pozoruhodný thriller, kde si skrátka potrpí na samé detaily, že tie si treba aj jednoducho všímať, i keď to nie je až také jednoduché. A síce vymenil svojho dvorného DP Jacka N. Greena za Toma Sterna, čo môže byť vodítko ? Sami uvidíte, či áno ? Znovu exceluje i pred kamerou, čo je len dobre. Podľa knižnej predlohy Michaela Connellyho, napísal Brian Helgeland dosť popretkávaný scenár, s ktorým si nás divákov, hodne dlhú dobu drží v šachu až do poslednej minúty. Predostiera nám všelijaké varianty, ale iba jedna je správna. Vodí nás za nos, až tomu nevenujeme dostatočnú pozornosť ! Zrejme bol so scenáristom spokojný, inak by ho neangažoval na ďalšiu kolaboráciu do Mystickej rieky, v nasledujúcom roku 2003 ?! Vezmite si, že úvod, potom i jadro a záver, majú toho so sebou oveľa viac spoločného, než si vôbec myslíme. Po celý čas sú pozoruhodným spôsobom pospájané. (11.08.2020)

Poctivý thriller, který má celkem slušnou atmosféru a povedenou zápletku. Ačkoliv je možné, že oko zkušeného filmového odborníka prohlédne pointu už dříve, mě se to nepovedlo. Eastwood totiž chytře podává matoucí indicie, takže jsem si pořád myslel, že jádro pudla se schovává někde jinde a celý případ bude o hodně víc složitější, než jakým po zpětném pohledu ve skutečnosti je. Pokud se v mích očích dá mluvit o negativech, tak je to zejména několik zbytečných scén (např.: McCaleb vykonává sexuální potřebu s osobou opačného pohlaví), jež mohly skončit s klidným svědomím v odpadkovém koši, protože tady působí jako rušivý element. Podobně jsou na tom lehce postřehnutelné záskoky kaskadéra hlavní herecké hvězdy. Jinak jsem byl s Krvavou stopou spokojený. 70% (20.09.2009)

"Patříme k sobě jako hovno a podrážka." Hezký přirovnání. Takový originální. Na rozdíl od vraha a jeho motivace. Já jsem tedy nikdy netrpěl nějakou detektivní intuicí, ale tady se mě snažili oblafnout tak okatě, že jsem chtěl věřit tomu, že mě jen táhnou na falešnou stopu. Netáhli. Nevadí. Když se pak začala objevovat motivace, tak už jsem ex-agentovi McCalebovi musel napovídat, aby ho to trklo. To se nemělo stát. Přesto mě to pátrání bavilo, protože jsem prostě nevěřil tomu, že už se nic novýho nedozvím. Abych však jen nehaněl, tak Graciella mi připadala jako správná holka do nepohody, detektiv Arrango mě bavil svým "klidem" a hláškujícího lenocha Buddyho by chtěl mít za souseda asi každej. Minimálně ten s krevní skupinou AB negativní. (30.05.2022)

Další film, kde najdete na pozici režiséra a herce v hlavní roli stejné jméno. A ano, je to Eastwood. Krvavou stopu jsem chtěl vidět již hodně dlouho, protože scénář od Helgelanda již něco dnes znamená a příběh mi připadal taktéž interesantní. Ale neudělejte tu stejnou chybu co já, když jsem si myslel, že to bude poněkud mysteriózní film. Pod takovým žánrem si představuji něco jiného. Eastwood nezklamal jak na režisérském křesílku, tak i v pozici herce. Pár jeho hlášek stojí za zasmání. Paul Rodriguez v roli rýpavého detektiva doslova zazářil, bylo zajímavé sledovat slovní přestřelky mezi ním a Eastwoodem. Příběh se jeví na papíře dost silně a neotřesitelně, ale v reálu to taková paráda zase není. I tak byla zápletka koukatelná s jedním brilantním zvratem (ano, odhalení pravé identity postavy Jeffa Danielse). Pak bych ještě vynechal romantickou linku Eastwooda, vůbec se to do filmu nehodilo. Trochu mě zaráží, kam se vypařilo těch 50 milionů dolarů coby rozpočet, protože akce zde moc není. Je to záhada. Kvůli Eastwoodovi a pár dobrým momentům je to film na zhlédnutí, kde se nemusíte obávat výsledné kvality. Za mě dávám 67 % (07.08.2017)

Ale jo, proč si nedát hollywoodského veterána Eastwooda, který s tímto thrillerem nemířil vedle, ale desítku v terči přece jen netrefil. Ocenil bych na filmu jeho snahu otřepat se ze schematismu a nedávat prostor předvídatelnosti. Obsazení Jeffa Danielse do jedné z hlavních rolí mělo svoji pointu. Ještě to chtělo pohrát si více s divákem, přestože ve filmu je hned několik takových úseků, je na diváka myšleno střídavě a není mu dostatečně umožněno ponořit se do filmu naplno. Eastwood svoje osamělé postavy, tentokrát jí je soudní psycholog FBI, hraje nonšalantně, ale i namistrovaně, tedy něco jako všude byl, všechno zná, a film vlastně přes svůj neotřelý námět pojmul jako starou dobrou detektivku s mysteriozními prvky, která neurazí a ani nenadchne. Hlavně určeno příznivcům Eastwoodova chrapláku (já to viděl s dabingem Ladislava Županiče) a jako mistr dedukce by rovněž obstál na výbornou. Detektivní story o transplantovaném srdci od zavražděné dárkyně po "eastwoodovsku" nemohla dopadnout hůř než na přijatelných 60% (21.05.2012)