Expendables: Postradatelní

Ten dej je veľmi zlý. Doslova nulový. Motivácia postáv ostáva záhadou. Zbytočne veľa postáv a koľko toho nakecali dojemného!. Očakával som podobne nekompromisne chladný a brutálny film ako bol Rambo 4. Pri celom filme som však mal pocit, že toto sa len na niečo drsné silene hrá. Nezaberalo to na mňa. Akcia tiež nezaujala. Finále síce bolo krvavé a strieľalo sa veľa, ale tak nudnú akciu som už dávno nevidel. Potenciál v tejto látke do budúcna však cítiť. Preto móže pokračovanie prekvapiť. Hlavne ak tam bude lepší záporák, nebude sa to pokúšať zbytočne o humorné scény, menej sa toho bude kecať a viac strielať, akcia nebude chaoticky natočená a celé to bude tak trochu dávať aj zmysel. (01.02.2011)

Autorekapitalucia: Jedny z najlepsich akcnych scen roka (sekvencia v tuneli vladne) kde takmer kazda je svedkom Slyovej chuti hrat sa. Dalej najlepsia buddy chemia (A-Team zavistlivo mava zo zadnych rad, na druhej strane treba priznat, ze tam, kde sotatne filmy tuto buddy chemiu museli poctivo budovat, Sly a spol. zacinaju, tam kde ini so snazenim koncia uz len postavenim sa pred kameru) a fungujuce monology/dialogy. A aj ten strih toho az tak vela nepokazil (hlavne ked si porovnam kontaktne suboje v niektorych tohtorocnych nepodarenych arenovkach typu Tekken, kde mozno premierna dlzka zaberu bola este dlhsia ako v Expendables, ale neprehladnost na platne bola naopak vyssia). 8-9/10. (06.09.2010)

Ve světě akčních pohádek nehledí se tolik na zákony fyziky, psychologie, medicíny, ekonomie, geografie, umění válečného a gramatiky. I já zvládnu pochopit, že míra hrdinství roste se svalovou hmotou, počtem zabitých nepřátel, počtem zničených budov a objektů vůbec, počtem výbuchů, objemem plamenů a se zkracující se vzdáleností, na kterou je zabíjení prováděno. Každý ví, že v takovém univerzu je pistole kontaktní zbraň a samopal chrání intimní prostor. Budiž, proč ne... Abych však ocenil zručnost a nadlidskost hlavních hrdinů, rád mám přehled o jejich akcích, vychutnám si plynulost a návaznost pohybů těch bojových organických strojů. Mám však šanci tam, kde záběr "pif-paf-puf-pif-paf" je vystřídán záběrem na několik klátících se chlapíků? Nooo, moc asi ne. Postradatelní jdou mnohdy ještě dál, zdá se, že nabízejí záběr "pif", záběr "paf", záběr "puf" a zase "pif", záběr "levý hák", záběr "pravý hák", záběr "kravata", zaběr "zvedák". Než jsem pochopil, kdeže se to ta akce děje, již jsem se na ni díval odjinud. Nebo v té automobilové honičce... bylo pro mě těžké poznat, v jakém pořadí ta auta vlastně jedou a jestli se náhodou navzájem neztratila. Podobne negativní pocity ve mně budilo, když mi film laškovně sděloval: "Pozór, dělám vtip." Myslím, že to není legrační, že chce být Arnold prezidentem. Spíš bude smutné, až se jím stane. A co je to vlastně za žoldáka, že jde na nějaký pralesní ostrov zachraňovat zbytky svojí duše? To zase jistě byla nějaká odkazová taškařice, která říká milovníkům žánru: "Taky to mám rád, chlape." Nebo tu Rourkovu zpověď mysleli vážně? Nu, jistě se dostane do nebíčka, za takové věrohodné pokání. Ale tak... vybuchovalo to občas pěkně, třebas na tom molu. Svalnáči byli tak mohutní, že se kolikrát ani nevešli do záběru. Jet Li se vešel a občas byl i vtipný. A potěšil mě ten odkaz na film Na samotě u lesa. Ta jeho hláška: "Tebe bych, Dolfiku, vždycky přepral," odjinud jistě nebyla, hotový děda Komárek. Mělo to něco do sebe. (19.08.2010)

Jako vzpomínka na dobu dávno minulou to zajisté potěší nejednoho odrostlého kluka, ale člověk si za posledních deset let přece jenom zvykl na určitý - bourneovský, chcete-li - standart akčních filmů. Zajídá se mi představa, že béček šestákovějších jak Léon Clifton bude v budoucnu přibývat více než doposud. Být to film z 80's, je to jasná dvojka, ale člověk čas od času potřebuje dávku nostalgii a letos mu takový požadavek splňují jen Expendables (kam se hrabe MTVácký A-Team). (31.08.2010)

POSTRADATELNÍ jsou přijímáni jako nostalgická osmdesátková akční řežba, ale přes všechno to fanboyovské nadšení bez schopnosti kritického myšlení se opomíná na to, že takhle ty filmy nikdy nevypadaly._____ Přímočarost vyprávění a ideologickou jednoznačnost snímek nahrazuje nezvyklými odklady, solitérního hrdinu týmem a znejasňováním dichotomie dobrý-zlý přítomností agenta, i když si zachovává charakteristické prvky v podobě ženské postavy jako katalyzátorky akce a určitého homoerotismu (zde uvědomělého)._____ V případě stylu se na místo převažujících amerických plánů v 3-5 sekundových statických záběrech setkáváme s pokusem o greengrassovskou kinetiku v nepřehledných akčních sekvencích, které mají délku záběru kolem dvou sekund a které upřednostňují polocelky s leoneovsky nezvyklými prostřihy na detail. (Nepřidává ani to, že většina akce se odehrává v noci či potemnělých prostorách, úvodní noktovizorové vidění je spíše moderně videoherní než predátorovsky neotesané.) Způsob záběrování, průměrná délka záběru i kompozice se sice přizpůsobují způsobu boje postav v kontaktních střetech, ale jinak jde spíše o důkaz atrofovanosti určité podoby dobového žánrového filmu, kdy se na místo pohybu a s ním spojené dynamiky dočkáme stání a střílení, popř. sezení při jízdě a střílení, které vždy končí atrakcí podpořenou nedobovými digitálními triky, u nichž si nejsem jist, nakolik jde o záměr (což v případě takových PREDÁTORŮ se sebereferenční scénou výbuchu, odkazující na osmdesátky i logo studia, napsat nejde). _____ Problematická je i ona časová a prostorová neurčenost, která by sice odpovídala odkazovanému, ale je přitom narušována narážkami na současné dění v podobě pirátských-pašeráckých lodí, waterboardingu ad. V takových scénách se odkryje nepatřičnost celého projektu, jehož podoba by našla své místo v reaganovských fantasy, ale ne v obamovských časech hyperinteligentních akcích. (Ovšem po vlně sedmdesátek je letos v kurzu křísit osmdesátky.) Jediná sebeironická scéna v kostele, ve které se otevřeně na něco konkrétního odkazuje, tak může vyvolat patřičnou dávku nostalgie, ale zbytek tomu svou formou neodpovídá._____ Přestože výše zmíněné se může zdát jako kritika, není tomu tak, protože mám za to, že tahle podívaná neměla být osmdesátková, i když je tak přijímána, nýbrž o remíze mezi tehdejší a současnou podobou žánrového akčního filmu, vyjádřené schématem buddy movie (Stallone, Statham) a korunované odpravením záporáka. POSTRADATELNÍ tak spíše dokazují, že budou chybět přerostlým puberťákům, kteří ne a ne vyrůst, než že by se zařadili mezi opravdové chlapské filmy, které jsou oslavou mužské pospolitosti a kamarádství, jako se to stalo Peckinpahově DIVOKÉ BANDĚ či Aldrichově TUCTU ŠPINAVCŮ, na něž lze nalézt v POSTRADATELNÝCH odkazy. PS: Co se skutečně skrývá pod 80´s: http://pics.kuvaton.com/kuvei/the_expendables.jpg . (21.08.2010)