Expendables: Postradatelní

Velmi nenáročná akční komedie, nicméně bohužel komedie asi v úplně jiných místech, než bylo tvůrci zamýšleno. Naivní příběh, velké výbuchy, spousta krve, plané silné hlášky... Ovšem obnovením klasického akčního žánru bych to nenazvala ani náhodou. Chybí tomu ta naivní béčkovost osmdesátek a velmi nedotažené počítačové triky mi k drsnému akčňáku seděly ještě míň, než plastický Sylvester. Rozleptaný Rourke je slabý odvar toho, co ze sebe dokázal udělat slavný Sly, který se snaží být tak drsný, že už se ani nedokáže usmát, ani srozumitelně mluvit, i když se snaží zuby nehty být strašně cool a sází jednu drsnou hlášku za druhou. Takhle si opravdu nepředstavuju stárnoucí akční legendu snažící se o důstojný odchod (nebo ne?). Rozhodně jsem se ale nenudila a musím tvůrcům přiznat že přes to všechno, co filmu vyčítám, je to nejlepší akčňák, který jsem za dlouhou dobu vyjma Jamese Bonda viděla. (20.12.2012)

Doufám, že vyjde sběratelská edice na ošoupané x-krát přehrané verzi VHSky s tím rychlo-mono(tóním)dabingem a normálním střihem. Pak, a teprve pak, to budou ty pravé akční „jakože vosumdesátky“. Zatím je to v půli cesty mezi sympatickým si hraním na nostalgii a tou pravou nefalšovanou nostalgií (kostel, kostel!). Má to ovšem tři hlavní problémy. Moc "bournovského" střihu, málo se tu pracuje s kultem osobnosti jednotlivých testosteronových legend (to se děje jen u scén Jet vs. Dolph a té v kostele) a samozřejmě problém nejzásadnější - žádnou Asii Argento místo (ne)Charismy. (20.08.2010)

Nejlepší letošní nakopnutí zpět do osmdesátek, kdy šel z akčních hrdinů přirozený respekt, protože pro svaly neprošli dveřma, kdy jednočlenné armády rozpoutávaly své soukromé války, a kdy se vykostění padoucha pointovalo ultrasuchou hláškou. Od úvodního nočního záběru se siluetou komanda v gumovém člunu (který jste mohli v kině vidět naposledy snad ve dvojce ŽHAVÝCH VÝSTŘELů před sedmnácti lety) a Lundgrenova následujícího "varovného výstřelu", je to všechno zpátky. Celá moje puberta strávená přepínáním mezi SMRTONOSNOU PASTÍ na Nově a soubežně běžící SMRTONOSNOU ZBRANÍ na jedničce, ve snaze vychytat z obou ty nejlepší scény. To vše se vrací díky téhle nesmírně pohodové variaci na čtvrtého RAMBA, v níž si Sly podává ruku s novou generací a symbolicky jí přenechává největší a nejhlučnější kanón. A kde nejlepší přestřelka je paradoxně ta verbální v kostele, kterou Sly a Arnie završují léta vzájemného pošťuchování ve svých filmech tváří v tvář. Stejně jako když se přepíná mezi jednotlivými bitkami a člověk v každé nadšeně poznává nějakou z akčních hvězd. To pak člověk odpustí i tu Slyovu nešťastnou snahu jít v nápaditých akčních scénách s dobou a kamerově a střihově je kurvit. Takže ještě jednou - ženské se nebijí (a už vůbec neznásilňují), chlapské přátelství nade vše a nikdy není pozdě udělat (aspoň jednu) správnou věc. Nálet smrti! (21.08.2010)

John Matrix x 5, aneb jeden život zachráníme a 238 při tom vezmeme.. Fosílie Stallone pokračuje ve velkém návratu a představil tak silný Dream Team, že možnost zklamání byla předem minimalizována. Paradoxně nevadí, že jediný, kdo tu umí hrát, je kostelník Willis, ale koho to zajímá? Zeptejte se sami sebe, co očekáváte od akčního filmu. Příběh? Uplatnění Stanislavského metody? Kdepak. Ti hoši s vytetovanou lebkou a černým kuřetem jsou razantní odpověď. A vůbec nevadí, že když se poprvé objeví společně na plátně Sly a Rourke, tak vypadají jako dvě vyčiněné bůvolí kůže oblečené do hadrů. Stáří vpřed! „I promised myself, I´m gonna die for something that counts.“ (28.10.2010)

Pokud bychom hodnotili Expendables jako řadového zástupce akčního žánru, nejspíš bychom museli konstatovat, že jde o průměrný snímek s tuctovým dějem. Jenže takhle ho prostě hodnotit nelze, už od samého začátku jej totiž Stallone prezentoval jako nostalgické ohlédnutí za akčními filmy 80. let a v tomto ohledu nezklamal. A přestože filmu k dokonalosti něco málo chybí, milovník akčních filmů se při sledování Expendables bude cítit jako v ráji. Je to ráj plný přestřelek, vtipných hlášek a co víc, sebeshazování. (20.08.2010)