The Swimmer
Scénář:
Eleanor PerryKamera:
David L. QuaidHudba:
Marvin HamlischHrají:
Burt Lancaster, Janet Landgard, Janice Rule, Marge Champion, Kim Hunter, Rose Gregorio, Charles Drake, Diana Muldaur, Joan Rivers, Philip Bruns (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Neda napadlo, že by mohl přes bazény svých sousedů doplavat k sobě domů - za svými dcerami a manželkou Lucy! A tak křižuje cizí bazény, povídá s majiteli, potkává se s několika ženami své minulosti až doplave domů... (oficiální text distributora)
Recenze (36)
Pamatuji si, že jsem tenhle film viděl poprvé asi ve dvanácti letech na prázdninách u babičky. Vím, že jsem absolutně nepochopil příběh filmu, ale fascinovala mě myšlenka, že můžu skrze bazény proplouvat celou zemí. Po deseti letech jsem se k snímku dostal znovu. Film převádí evropské trendy introspektivních artových filmů do hollywoodského prostředí. Skrze skvělou kameru, soundtrack a podzimní atmosférou působí film silným melancholickým dojmem. Podobenství o muži, který se skrze bazény dozvídá pravdu o svém životě, bylo na místo a dobu svého vzniku velmi odvážné. To co by v Evropě v klidu prošlo, mělo v Hollywoodu finanční problémy a snímek se rozhodně za velký finanční úspěch označit nedá. Postupem doby si však zaslouženě vydobyl statut kultovního filmu. ()
Pollack jako režisér ani zdaleka nevyužívá všechny možnosti filmového média a klade důraz především na citlivé vedení herců. Plavci jsem se nějakou dobu vyhýbal, protože mám averzi k Burtu Lancasterovi, který ztvárnil hlavní postavu, nakonec však musím říct, že si nedokážu tenhle film bez něj představit. Jeho výkon, stejně jako na Hollywoodský mainstream nezvykle abstraktní podobenství, dělají z příběhu bilancujícího čtyřicátníka (?) nezapomenutelnou lahůdku. Lancasterův afektovaný herecký projev, pro mě obvykle iritující, v tomto případě koresponduje s postavou amerického muže, který se za všech okolností prezentuje jako úspěšný. Jeho cesta vlastní minulostí je deziluzivní konfronatcí s realitou. Takřka nahý herec, celou dobu pouze v plavkách, působí zranitelně a občas jen přihrbenými rameny a detaily ochabujícího stárnoucího těla evokuje intenzivní pocit naprostého ponížení. ()
Mám pocit, že na dně bazénů se toho skrývá mnohem víc než vidíme na hladině. To bychom se ale museli smočit a ponořit se pro to. ()
Melancholický chlápek (s podivnou obsesí na vodu) se rozhodne, že poplave domů – přes "řeku" bazénů svých přátel, sousedů a známých (což zahrnuje také kilometry pěší turistiky mezi), přičemž někteří ho vítají, další víc a dál nesnášejí. Pod srdečným úsměvem, dětinským odhodláním, natož nepřítomným rozpoložením se však zjevně rýsují falešné, zneklidňující odstíny v jeho duši i minulosti. Někdy natolik surreálně, že by mě býval nepřekvapil ani "fantasy" konec ve stylu: je mrtvý; všichni ostatní zemřeli; je to mimozemšťan / vodník. Naštěstí nečtu obsahy filmů (vyzrazujících celou pointu!) předem. (Roz)hodně k zamyšlení. ()
Vážení přátelé...tohle je vskutku zvláštní film...Viděl jsem před pár lety jednou, ale přesto mi velmi utkvěl v paměti. Dekadentní, metaforický...velmi zajímavý nápad...Prostě šedesátá léta...Trochu mi tou dekadencí a metaforičností připomíná český film Oslavnosti a hostech...Jen v jiném prostředí na trochu jiné téma... ()
Popravdě nevím, co si z filmu odnést. Ztvárňuje stárnoucího muže, který uvízl v minulosti. Žije pouze tím, co bylo, neschopný vyrovnat se s tím, co je. Celý film se usmívá a divák se může jen domnívat, co si myslí o životě. Zdá se, že ho vidí prázdný. Ten svůj i životy svých známých. Všechna ta naleštěná šaráda vyšší třídy jako by mu ukradla přítomnost. ()
Výborný námět o muži, který se rozhodne vrátit domů přes bazény svých sousedů. Mohlo to skončit nějakou artovou nudou, ale Pollack byl už mládí výborný režisér a tenhle film měl něco do sebe. Burt Lancaster je ve výborné fyzické i hercké formě, občas je to až poetické (mladá nevinná dívka, závod s koněm). A zpočátu i milé, jak sousedi, co hrdinu nějakou dobu neviděli ho vítají. Brzy se vkrádají temné podtóny do toho idylického života, o kterém hrdina mluví a zhruba od půlky jsem čekal nějakou velkou pointu. K té které směřuje až hororové finále. Pointa přišla tak napůl... co se stalo a proč si musíte víceméně domyslet. Škoda, ale i tak se mi to líbilo. ()
Tenhle film je vlastně lidský život v kostce- jde o takovou watter road movie, protože cesta je zde prostředkem k rekapitulaci a tvoření nového. Jde o opravdovou lahůdku. Na to, abyste tu mrazivou pointu pochopili ale musíte znát někoho, kdo trpí jistou psychickou chorobou (její název zde ale bohužel nemůžu zmiňovat, protože by to byl spoiler), nebo o ní aspoň něco vědět. Pak vás velicet citlivě zasáhne. ()
V předvečer nástupu "Nového Holywoodu" se objeví takový prorocký film. Dekadentní příběh života krásných a bohatých Američanů, skrze dno prázné sklenice, skrz konec odvanutého života. Technikolorová báseň o štěstí nabírá falešné tóny, pak celé pasáže a nakonec se s hrůzným třeskotem hroutí. Celý příběh o muži, který se rozhodne proplavat všemi zahradními bazény sousedů až k sobě domů, se stává stále nesnesitelnějším, čím víc se mu přibližujeme. Návrat domů jako prohlédnutí. Návrat domů jako noční můra. ()
V určitém věku nás slunce přestane hřát. ()
Hodně zajímavý a netradiční koncept filmu o muži a jeho cestě domu skrz sousedství a jejich bazény. Vytyčil si, že musí během své cesty přeplavat každý bazén, který mu přijde do cesty. Film tak tvoří mnoho scén (každý dům s bazénem je jedna scéna), během které vyplouvají na povrch mnohé informace o hlavní postavě, jeho minulosti, charakteru, ale i jeho sousedech a sousedkách. Každá další scéna, každý další bazén je stále depresivnější, až nastává finále, kdy se hrdina dostane domu a divák se dozví zdrcující pravdu. Jo a Burt Lancaster stráví celý film v plavkách. ()
Jako sen, co začne nevinně a sladce ale postupně zhořkne a po probuzení ve vás nechá odporný, vtíravý pocit, který nejde snadno setřást. Sen, který je nejprve plný slunce a nostalgie, ale nakonec se z něj vyklube chladná noční můra. Sen plný lidí, které jste kdysi znali. 9/10 ()
Jeden z najoriginálnejších filmov vôbec vznikol podľa poviedky amerického autora Johna Cheevera. Chlapík sa jedneho dňa rozhodne, že podnikne akúsi cestu domov prostredníctvom bazénov všetkých možných susedov a túto úlohu je odhodlaný splniť tak tvrdošijne, že ho nezastaví ani vypustený bazén, či bazén plný blázniacich sa detí (o nemožnosti plávať v takýchto bazénoch vedia najmä návštevníci umelých kúpalísk), Čo je horšie, náš hlavný protagonista si neuvedomuje pominuteľnosť času. Stretáva ľudí, ktorým sa už dávno odcudzil, on však žije v naivnej predstave, že to, čo opustil, ostane navždy verné obrazu minulosti. A tak sa o tejto poblúdenej postave nedozvieme celý čas nič. Je to postava poblúdenca neschopného žiť v súčasnom svete, akoby práve teraz vykročil z nejakej starej fotografie. Je to muž, ktorý zaspal dobu a neschopnosť presadiť sa v prítomnosti ho ponára do priepasti spomienok. Zvláštny a zaujímavý film! ()
Fuj! Bolo to divné. ()
Okrem iných vecí ma na filme zaujalo, ako dobre vedia Američania predstierať srdečný záujem. Až tak dobre, že sa možno ani nedokážu skutočne zo srdca zaujímať o druhých ľudí. Ale ten film je zo 60-tych rokov a možno to už dávno neplatí. Alebo je to ešte horšie. V každom prípade je to zaujímavý film a stojí za pozretie. ()
Zpočátku to vypadalo jako originální výzva Neda Merrilla, excentrického chlapa v přechodu. Atletická postava (54letého!) Burta Lancastera nonstop v plavkách probíhá na cestě domů přes rozlehlé pozemky svých sousedů a známých, u každého přeplave bazén (symbol poválečného přepychu) a prohodí pár slov. Americká idyla evidentně skončila, stejně tak mládí, úspěch v práci i u milenek, hlavně ale rodinné štěstí. Odhalují se další a další indicie, zjišťujeme, že pokrytečtí nejsou shovívaví a návštěvou překvapení hostitelé, ale on sám. Či spíše nezpracoval a potlačil chmurnou realitu nebo dokonce zešílel? Filmem jsem se nechala krásně povodit, takže až tak neblahý závěr jsem nečekala. Burt Lancaster mi přesvědčivě navodil silné pocity trapna a lítosti - pro mě jeho zatím nejlepší role. ()