Alice

Zvláštní kombinace vztahových filmů typu "Hana a její sestry" s bláznivou komedií, jako je například "Prokletí žlutozeleného škorpiona". A musím říct, že ta kombinace bezvadně funguje. Samozřejmě to není nic vysloveně dechberoucího, spíš jen taková jednohubka, ale "jednohubka" skutečně dobrá... Celkový dojem:80% (12.05.2019)

Tak tento film spolu s Purpurovou ružou a Inou ženou mi pripomína akúsi volnú trilógiu, ktorú spája Mia Farrow, ženský príbeh, melanchólia, nevera a nie príliš optimistické vyznenie. Dĺžka je možno trochu prestrelená, v určitej pasáži som sa začal trošku nudiť, ale potom sa to znova rozbehlo až do pekného vyústenia, ktoré som nečakal, a ktoré je aj nie je happy endom. . Fóry sú tu akoby mimochodom, tak dávajte pozor, niektoré sú geniálne. P.S.: Aleca Baldwina bolo v úlohe ducha velmi ťažké spoznať (29.09.2009)

Kouzelné. Hmm, skoro by se to mohlo jmenovat Zázrakem uzdravená. :-)) Nestává se mi často, aby mě tolik od začátku do konce bavil vyloženě ženský film, věnovaný v první řadě publiku něžného pohlaví, a za sebe ani nemůžu zhodnotit, nakolik skutečně Allen rozumí ženské psychice včetně její nejtajemnějších zákoutí, jak to popisuje oficiální distributor. Ale já věřím, že ano, a při dobrém filmu mi stačí vnímat, že Woody určitě rozumí minimálně tomu, jak vypadá dobrý scénář, jak vést příběh, postavy a jednotlivé motivy tak, aby upoutaly, napínaly, bavily a že má šťastnou ruku na obsazení hlavních rolí. Mia Farrow je zde krásně milým stvořením, prožívající v duší své hrdinky zamilovanost i otrávení z denní rutiny a napůl pohaslého manželství, okouzlení střídající se ze zklamáním a neustálým váháním... až do překvapivého konce, který mi připadal trochu náhle odbitý, ale zároveň i přes to drobné zklamání mě tím vyústěním dokázal potěšit a svým pojetím (s komentářem pavlačových drben v pozadí) připadal i dost vtipný. Woody Allen jako autorský režisér má ve své tvorbě pestrou řádkou různých specialitek a jednou z nich jsou rozhodně i komorní vztahové komedie s výrazným fantastickým prvkem, před Alice to byla Purpurová růže z Káhiry, později Půlnoc v Paříži... aneb ze všedního a pomalu fádně vypadajícího života poznáváme náhle prostřednictvím jednoduchého kouzla úplně jinou dimenzu tohoto světa kolem, aniž bychom ho opustili. Což platí nejen pro hlavní postavu, ale prakticky i pro diváka během sledování těchto Allenových filmů, pokud je naladěn na stejnou vlnu. Velmi se mi líbila i umělecká stránka, pokud jde o sehrání fantaskních flashbacků nebo některé výtvarně stylizované záběry, třeba dialog s loučením nasnímaný se sileuty obou postav před obrazem s palmou a mořem. [80%] (16.06.2022)

Usmíval jsem se nad výstupem rafinované Alice, nadšeně jsem čekal, jak budou působit příští bylinky a obdivoval jsem hladivou blízkost fantaskních flashbacků. Jenže tam trochu chybí víc mužského elementu. Ty obvyklé průpovídky jsou tentokrát čistě v režii Mii Farrow a ta je sice jako obvykle úžasná, ale jako charakterní herečka má s tím odlehčením trochu problémy. A to pomalé tempo je při - na Woodyho poměry - štědřejší stopáži obrovskou překážkou. (22.03.2008)

Úžasný snímek o ženském rozpoložení, pocitech a touhách. Navíc se charaktery a styl tak trochu odlišují od typického Allenova rukopisu, což je velice příjemná změna. Mia Farrow jako poněkud naivní a zasněná žena působí krásným přirozeným dojmem a její nervozita je nádherně vtipná. Skvělá je také postava doktora Yanga a jeho léčivé (místy až magické) bylinky. Právě scény s jejich účinkem patří mezi nejvydařenější a nejvtipnější. Od srdce doporučuju, příjemná a inteligentní zábava :) (21.03.2008)