Hunger
Hlad
Režie:
Steve McQueenKamera:
Sean BobbittHudba:
David HolmesHrají:
Michael Fassbender, Liam Cunningham, Karen Hassan, Des McAleer, Stuart Graham, Lalor Roddy, Ciaran Flynn, B.J. Hogg, Brian Milligan, Liam McMahon (více)Obsahy(2)
Věznice Maze v severním Irsku, rok 1981. Situace mezi odsouzenými z řad irské republikánské armády (IRA) a dozorci se začíná vymykat kontrole. Ponižující a čím dál tím brutálnější praktiky dozorců naopak utvrzují vězně v jejich odhodlání k odporu. Bobby Sands, vůdce vězňů, dává pokyn nejprve k odmítání jakékoli hygieny. Ale když je tato „provokace“ potlačena policejními těžkooděnci, vyhlásí generální hladovku. Téměř sedmitýdenní hladovka se zapsala do krvavých dějin britsko-irských vztahů a rozdělila společnost na ty, kteří v irských vězních viděli obyčejné teroristy, a na ty, pro které se stali novodobými mučedníky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (435)
Sado/ maso pozeranie. Stále násilnejšiemu správaniu dozorcov (sadizmus) zodpovedajú väzenské výtvarné kreácie v podobe vymazávania ciel vlastnými výkalmi a vylievanie moči na chodbu. Neskôr uväznení členovia IRA hladujú (masochizmus). Zrežírované je to fajne, zvolená forma upozorňuje na to, že pri odpore voči systému je dôležité kolektívne presadenie požiadaviek, nie individuálne persóny, ktoré dej filmu (s výnimkou vodcu) bez dovysvetlenia opustí, nech stoja na jednej alebo druhej strane. Systémovo pomerne ok. V konkrétne zakotvenej politickej realite už menej - neviem či by nejaké fyzicky nepríjemné emócie vzbudili obdobne zrežírované osudy uväznených organizátorov moslimských atentátov v Londýne, Barcelone. Pritom ide o rovnakú sortu ľudí. V mene idey sú ochotní odstraňovať nevinných civilov. Druhé a podstatnejšie je, že takéto demonštratívne samovraždy (hladovka, upálenie sa) sú vždy len prejavom márnomyseľného ego exhibovania. Vždy sa nimi bojuje za nejaké vyššie dobro, dôsledkom smrti mladíka v rodine je vždy len psychicky zlomená rodina, milenky a kamaráti. A nenaplnené ideociele. Pretože tie smerujú vždy k realizácii prázdnych hesiel (slobody, dôstojnosť, rovnosť), ktorých obsah je štát od štátu a výklad od výkladu rôzny. Niet prečo žialiť, niet koho obdivovať, niet koho ľutovať. V tomto zmysle bol film zbytočný, pretože všetci predsa vedia, že väzni sa mlátia a tí odporujú odpornými metódami sebazohavovania sa. Ale rozhodne nejde o nejaké nasledovania vhodné vzory. Ako spieva kapela The Stranglers: "No more heroes any more!". ()
Skupinka prívržencov republikánskej armádnej zložky IRA, odsúdená v Severo Írskej väznici Maze, zahájila hladovku. Jej cieľom je dosiahnuť status označenia "politický väzeň". Toto zaradenie by im zabezpečilo miernejšie tresty, lepšiu stravu či zaobchádzanie. Namiesto toho sa dostávajú do otvoreného boja s "bacharmi", ktorých praktiky hraničia s neľudským správaním. Píše sa rok 1981 a toto je skutočný príbeh o udalostiach, ktoré otriasli svetom. Bez ohľadu nato, aké "čisté" úmysly malo zoskupenie IRA ( zabezpečenie slobody osamostatnením sa Írska od V. Británie ), príde mi prinajmenšom za vlasy pritiahnuté, že každý na tomto svete, chce dosiahnuť svojho cieľu za pomoci násilia, vraždenia a páchania iných zverstiev na obyčajných ľudoch ( nie, že by bola V. Británia svojim kolonizovaním bez viny ). "Hunger" vo mne vyvolal minimálne emócie. Nuž, vraždili, tak sa s nimi zaobchádzalo tak, ako by sa malo s každých vrahom. Nech si to každý obráti na seba, nech si každý o mojom názore myslí čo chce ( lebo údajne je táto skupina vďaka svojim skutkom z minulosti, v boji za "slobodu", stále "populárna" - no mne sú jej kroky rovnako proti "srsti", ako akýkoľvek výstrel z pušky amerického vojaka v Afganistane, Iraku či Vietname. A snáď nemusím pripomínať, že tam o slobodu nešlo, že? ). V poslednej polhodinke niekoľko scén vzbudilo odbor či "nechuť". Sebatrýznenie je však rovnako chorobou, ako seba-poškodzovanie. Osobne mi hlavného hrdinu vôbec neprišlo ľúto. Áno, je to smutné. No za všetko si predsa mohol sám. Bude snáď niekto niekedy obhajovať kroky Nórskeho vraha nevinných detí Breivika, ktorý chcel taktiež, ako iný šialenci dosiahnuť zmenu politického smeru násilím? Na záver, film dobrý, herecký výkon hl. "hrdinu" taktiež, ale - nuda. Možno to tak pociťujem z dôvodov "totálneho" odosobnenia sa, no fanúšikom ( skutočných ) vrahov som nikdy nebol. ()
Víra, politika, zaslepenost, nenávist, násilí, neústupnost, marnost, svoboda, život, smrt. . . . I.R.A.CIONALITA... . . . Záměrně v tomto případě vůbec nesoudím téma! Posuzuji jen tenhle film jako autentickou uměleckou licenci mr. McQ. Depresivní, minimalistickou stylizací velmi depresivní silný film. - - - - - (Poprvé viděno 9.5.2011 na >jiném prostoru< , hodnocení 1510., minimaligistický komentář zde jako stošestaosmdesátý - 10.5.2011) ()
Bezkonkurenčný Michael Fassbender vo svojbytnej väzenskej dráme (meta)fyzického charakteru. Politicky tak trochu nekorektné, a myšlienkovo tak trochu viac hodnotné. Úžasná rytmizácia v rámci jednotlivých záberov, perfekcionistická kompozícia obrazu a cinefilné porušovanie osvedčených naratívnych vzorcov daného žánru. Steve McQueen a jeho precízny a účinne zžieravý minimalizmus. Nefalšovaný a svoj význam naplňujúci art... ()
Galerie (32)
Zajímavosti (12)
- Cena IFTA 2009 za Nejlepší film. (bonolennes)
- Michael Fassbender zhubl kvůli roli Bobbyho Sandse téměř 18 kg. V závěrečných scénách filmu váží herec méně než 60 kg. Pomyslný rekord však drží Christian Bale, který kvůli roli ve filmu Mechanik (2004) zhubl 28,5 kg na konečných 55 kg. (maseer2)
- Bobby Sands (Michael Fassbender) sa prvýkrát objaví po 26 minútach filmu. (Pat.Ko)
Neujasněnost scénáře, faktické a historické nepřesnosti i při tom minimu informací, zbytečná snaha o "umění". Hvězdička za výkony herců, kteří si chudáci asi museli vytrpět svoje. Možná by měl konečně někdo současným filmařům vysvětlit, že větší hrůzy než přehnaným naturalismem u diváka docílí tím, co si musí divák domyslet. Btw, není pan režisér homosexuálně orientovaný? http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/hlad.html --- Nejsem odborník na konflikt Velká Británie - Severní Irsko a nemohu posoudit, kdo je víc vinen, zda IRA, či britská vláda. Ale tenhle film je obyčejné vydírání. Pokud netušíte, oč v roce 1981 šlo, budete vhozeni přímo do vězeňského pekla, aniž byste tušili, co se děje, proč se to děje, nebo za co jsou ti mladí muži s atletickými postavami zavřeni. Vidíte jen, jak ti hnusní britští dozorci, co mají britskou vlajku i na klíčence, ty ubohé trestance mlátěj, krutě jim stříhají vlasy a vousy, dokonce je nechávají v celách skoro nahé, takže kam se hrabe Troškovo Slunce, seno, erotka ve zobrazení pinďourů na metr čtvereční filmového plátna. Nezmiňoval bych se o tom, kdyby těch scén nebylo zbytečně tolik a některé úplně zbytečné. Navíc je to celé hrozně, ale hrozně hlubokomyslné. Abyste věděli jak, jsou zde dlouhé záběry dozorce, jak kouří a přitom kouká, jak sněží. Dlouhatánský záběr, jak vězeň rukou honí ospalou mouchu (na to druhé honění rukou taky dojde) po skle a mřížích. Neskutečně dlouhý záběr, jak dozorce s maskou vytírá podlahu chodby plnou moči. Umělecký záběr na vězeňskou zeď pomalovanou hovny... ostatně dojde i na záběry vzniku podobných maleb... Asi po 57 minutách filmu se jeden vězeň rozhodne držet hladovku, je ochoten umřít, ostatní ho budou následovat, kněz mu to rozmlouvá, a vězeň nakonec za pomoci umělecky ztvárněných obrazů umře... Jestliže tak zhruba tušíte, tak šlo o slavnou událost roku 1981, kdy zatčení členové IRA na návrh Bobbyho Sandse zahájili hladovku za tuším pět bodů, z nichž jim čtyři vyšly, když umřel desátý hladovkář a na britskou vládu celý svět vyvíjel nátlak, aby zatčeným bylo vyhověno. Současně ale jedním dechem musíme dodat, že zatčení členové IRA nebyli žádní beránci a měli na svědomí 1300 bombových útoků, stovky mrtvých včetně civilistů, takže ta nějak není divu, že na ně byl uplatněn tzv. Special Category Status - britská vláda je de facto brala jako válečné zajatce. Což byl jeden z bodů podmínek hladovkářů, aby byl tento status zrušen, Další z bodů třeba bylo povolení návštěv rodinných příslušníků (ve filmu ale rodinní příslušníci vězně běžně navštěvují, což mi nedávalo smysl), nebo byl požadavek, aby nevykonávali vězeňské práce (jenže ve filmu žádný vězeň nijak nepracoval), takže v podstatě do filmu se povedlo dostat asi je ten bod o možnosti civilního oblečení (když tam chudáci museli v celách žít jen v kusech hadru). O Bobbym Sandsovi je toto již čtvrtý film. Docela rád bych někdy viděl snímek z pohledu britské strany. Bohatě mi stačila chladnokrevná a hnusná vražda jednoho z britských dozorců členem IRA, abych těm ve vězení neměl žádný důvod fandit. Ve snaze o reálné zobrazení poměrů v britské věznici (I když já nevím, skutečně šlo o reálné zobrazení?) si herci asi užili svoje a za jejich výkony patří filmu plus, stejně jako za naturalistickou kameru. Ale celkově jako film, jako výpověď, to celé plave po povrchu. Disk načíná protipirát a 5 trailerů, 4 upoutávky najdeme i v hlavním menu, jinak nic na disku není. Zvuk u filmu je pouhé stereo. () (méně) (více)