Železný stisk

Je zvláštní - ale i zákonité alespoň v tom smyslu, jak se tomu domnívám rozumět - , že suverénní umělecký výkon a osobnostní charisma i z velmi rutinního a nanejvýš průměrného (mnohdy ani to ne) scénáře dokáží vykřesat zážitek, který utkví v paměti a povznese, ba ozvláštní i mnohokrát obehrané téma. Clint Eastwood nepochybně patří mezi nejlepší příklady této pozoruhodného, opravdu vzácného jevu. (16.10.2008)

Clint, Sondra, úchvatný heroický plakát od Franka Frazetty a absurdní finále s obrněným autobusem projíždějícím kordonem uniformovaných policistů a rozstříleným na sračky. Clintovy filmy se Sondrou Locke (jeho dlouholetou přítelkyní) jsou kapitola sama pro sebe. Locke nevypadala kdovíjak dobře a ani to nebyla žádná velká herečka a jen Clint ví, proč s ní hrál v celkem 6 filmech. A jen Clint ví, proč neudělal z GAUNTLETU další sequel DRSNÉHO HARRYHO. Každopádně jde o typické eastwoodovské akční béčko 70. let, s jednoduchým fajn námětem (připomínajícím námět posledního Harryho), průměrným scénářem a režií a dostatkem akce (pěkná havárka helikoptéry), ne už tak úderných eastwoodovských dialogů a hlášek. (10.01.2007)

Clint Eastwood hraje opileckého policajta, který dostane za úkol eskortovat důležitého svědka z Las Vegas do Phoenixu, a jak to tak v podobných filmech bývá, od první chvíle jsou z nich terče pro mafii a zkorumpované policisty. Toho času a možná i dodnes nejnaivnější (zdráhám se říct nejblbější) eastwoodovka, jakou jsem kdy viděl, prakticky spadá do žánru přestřelený vysokorozpočtový brak, v němž každý nejprve pálí, teprv potom se ptá, a po ústřední dvojici tak lítají kulky po tisících, aby divák neměl moc času přemýšlet na scénářem (přesto ve vás finální scéna a „vyřešení“ celé situace vyvolá buď mohutný smích, nebo naštvaně mrsknete ovladačem proti televizi - já se zasmál). Pro mě je Eastwood se svým charismatem i v slabších filmech vždycky stoprocentně zábavný, takže Železný stisk jsem si užil a dám si ho kdykoliv rád znovu. (24.05.2020)

U komentáře k Million Dollar Baby jsem napsal, že Clint Eastwood snad neumí natočit špatný film. Teď zjišťuju, že jsem špatně formuloval - mělo to být, že v posledních letech neumí natočit špatný film. Železný stisk je z dob, kdy Clint ještě zdaleka nebyl excelentním režisérem filmujícím úžasné příběhy. Železný stisk je vyloženě tupý a nudný film, u kterého jsem měl dělat, abych ho dokoukal. Navíc obsahuje snad nejhůř natočenou rvačku (tu s hipíky ve vlaku), jakou jsem kdy viděl, což taky zrovna nesvědčí u nějakém tehdejším Clintově umu. Zápletka je natolik triviální, že film na mě působí až béčkovým dojmem. Někteří z vás přirovánávají film k dílům o Dirty Harrym, ale s tím mají společnou jen dobu a hlavního představitele, jinak jsou to galaxie. Skoro ani nevím, co na filmu vyzdvihnout, protože například ani hudba se tu prakticky nevyskytovala, následkem čehož vyznívaly některé scény ještě sušeji....hlavně že se tu rozstřílí na maděru, co se dá - barák, auto i autobus. Takže jedna hvězda je jen za Clinta a několik málo slušných hlášek, jinak obrovská bída.... (16.10.2008)

Nic strhujícího, nic logického, nic hlubokomyslného, ale je to docela zábava. Která se těžko hodnotí. Bod za "bondovský" duel motorky s helikoptérou. Mínus bod za nesmyslný závěr (ta armáda ozbrojenců na konci byla vycpaná nebo co?). Bod plus za několik hlášek, u kterých jsem se smála ("Mám tenhle odznak a tuhle pistoli. A z mých krásných očí září láska pro Ježíše.") Mínus bod za to, že hlavní ženská postava je hysterická fúrie a Clintův stabilní callahanovský výraz chvílemi přechází v monumentální nasranost. 50 %. Plus mínus. (09.06.2022)