Bojové nasazení

Well, well, well... Clinte , Clinte. Začátek měl neskutečněj potenciál a skvělej nástup. I když jsme tu už pár filmů měli o drsnejch seržích a rotách v přípravce, který si to vyžíraj, tohle se zdálo být jiné. Ty kydy a hlášky , které Clint kolem sebe rozséval bych komukoliv jinému nebral, u něj mne však neskutečně bavily. Svého zjizveného starého vlka, kterej ještě umí mladejm natrhnout kožich zvládal s bravůrou. Jenže pak Clint přišel na záklanu a představil se průzkumákům. Fakt nevěřím, že i s pitomým velitelem, předchůcem Highwaye, by pravidelná jednotka na US základně mohla žít v takovým bordelu a nedisciplíně (o exotech v jednotce ani nemluvě). To jak je dával do latě bylo fajn a Clintovi nelze upřít, že mu to v tom armádním tričku na cvičáku či v prérii seklo i když je to už starej dědek. Když v uniformě salutoval vlajce na základně, věřil jsem mu to. Jenže pak došlo na nezbytné přiblblinky typu konflikt a bitka s majorem, náhlé prozření Highwayovi jednotky kdy svýho seržu trapně podržela a samotná bojová mise... Tady už jsem nevěděl, zda koukám na špatný válečný film, nebo na špatnou komedii... Závěrečná pohádka o hodném generálovi a sesazeném neschopném veliteli mi začala prudce zvedat tlak čemuž nepřspěl ani závěr s armádním big bandem a americkou vlajkou v každém záběru. Vím, že Eastwood je patriot. Proč ne. Ale nic by se nemělo přehánět a tady to to vlastenectví krapet posralo ten dobrej zbytek. Škoda. Tři plechovky piva. * * * (02.03.2014)

Tak túto opakovačku som si mohol odpustiť. Síce ani nedojalo ani neurazilo... ani pred tridsiatimi rokmi, ani teraz... ale z voleja viem si predstaviť milión iných prínosnejších "vypinakov"... tiež plnohodnotnejšie strávený čas so svojim dospievajúcim synom, hoci (vzhľadom na generačný rozdiel) prekvapujúco chvíľami až nadšeným fanúšikom Eastwooda... Napríklad sme radšej mohli dať posledného Shafta. No fakt! Až na pár podarených, dnes obzvlášť chrumkavých hlášok (Eastwood & Van Peebles) a prvých takmer brilantných 20 minút (ktoré ma pri preskúmavaní "terénu" v konečnom dôsledku oklamali) niet o čo stáť. Hlavne ako režisér (ktorý aj z fádneho scenára vymláti maximum) dospel Eastwood až v deväťdesiatkach. (24.02.2020)

Eastwood tentokrát oblékl svého obvyklého drsňáka do vojenského mundůru. Ty scény z (po)manželského života mi přišly jak z jiného filmu, jinak je to poctivá klasika na téma drilu ve vojenském výcvikovém táboře se skutečným nasazením na závěr. V Eastwoodově filmografii se řadí někam do mírného nadprůměru. (06.03.2005)

Na víc než dvě hodiny je tu té zábavy přece jen trochu málo a akční sekvence se pak vůbec nepovedly. Poslední třetinu se "skutečnou akcí" na Grenadě bych úplně vypustil. Clintovo držkování  ale samozřejmě kouzelné a testosteron tu ze všeho stříká proudem a zapamatovatelných hlášek i situací je tu slovy pana seržanta plná řiť. Van Peebles před pádem do zapomnění taky snesitelnej a typickej osmdesátkovej "negr" a tak vcelku  spokojenost. Za tři (02.02.2023)

Chlapáctví teče proudem. 1) Když už mám sledovat takovou limonádu, tak bez zbytečného zdržování. Většina soukromých scén o vztahu k bývalé ženě je zdlouhavá až zbytečná. Jinak je to samé klišé a kýč. Ale kouká se na to pěkně. 2) Lze vidět, jak jinak ve filmu z vojenského prostředí, hromadu pěkných kluků. Zaujal mě mj. agilní 29letý Mario Van Peebles (otravný černoch, muzikant Stitch) původem Mexičan, který se z vysokoškolsky vzdělaného ekonoma stal hercem, scénáristou, režisérem i producentem. 3) Co dodat? My name's Gunnery Sergeant Highway and I've drunk more beer and banged more quiff and pissed more blood and stomped more ass that all of you numbnuts put together. Now Major Powers has put me in charge of this reconisence platoon. (30.07.2017)